Archeologové objevili nejstarší evropské jezerní město. Předchází i těm ve Středomoří

Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie už odhalily zásadní tajemství: pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Laboratoř Bernské univerzity určila pomocí radiokarbonové metody stáří nedávno získaných vzorků vyzvednutých z této paleolitické lokality u pobřeží malého poloostrova Lin na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

„Pokud je nám známo, jezerní lokalita u poloostrova Lin je nejstarší v Evropě. Je o několik set let starší než dosud známá místa ve Středomoří a v alpské oblasti,“ řekl agentuře AFP archeolog Albert Hafner, který je ředitelem výzkumu na univerzitě v Bernu.

Hafner poslední čtyři roky spoluřídil práci týmu albánských a švýcarských archeologů, kteří prováděli vykopávky ve smaragdových vodách Ochridského jezera. To je nejstarším jezerem v Evropě a zároveň památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Albánie se o ně dělí se Severní Makedonií.

Fotografie z archeologického výzkumu jezerního města
Zdroj: Dendrochronologia

„V severních Alpách pocházejí podobná jezerní města z doby kolem roku 4000 před Kristem, v italských alpských jezerech více na jihu se datují do doby kolem roku 5000 před naším letopočtem,“ vysvětluje Hafner coby odborník na neolitická jezerní města Evropy. Tato městečka či vesnice tvořily domy postavené na kůlech nad vodou nebo v oblastech pravidelně zaplavovaných stoupající hladinou vody. Podle prvních odhadů mohlo město na balkánském jezeře obývat dvě stě až pět set lidí.

Archeologie pod vodou

Archeologové se za asistence profesionálních potápěčů nadále střídavě spouštějí na dno jezera, aby vyzdvihli zkamenělé úlomky, a především kusy dubových kůlů. Analýza růstových letokruhů těchto kmenů metodou dendrochronologie by měla poskytnout „cenné informace o klimatických a environmentálních podmínkách“ daného období a o každodenním životě obyvatel města, vysvětluje archeolog Adrian Anastasi, který vede tým albánských badatelů.

Lokalita jezerního města
Zdroj: Dendrochronologia

„Dub je jako švýcarské hodinky, velmi přesný, jako kalendář,“ zdůrazňuje Hafner.

„Abychom pochopili strukturu tohoto starobylého místa, aniž bychom ho poškodili, (…) postupujeme velmi pomalu a velmi opatrně,“ říká Anastasi. Práci neusnadňuje ani bohatá vegetace. „Postavit jejich vesnici na kůlech byl složitý úkol (…) a je důležité pochopit, proč si tito lidé zvolili právě tento typ architektury,“ dodává.

Život v jezerním městě

Prozatím se předpokládá, že hlavní činností těchto vesničanů bylo zemědělství a chov dobytka. „Našli jsme různá semena, rostliny a také kosti divokých i domácích zvířat,“ říká albánský profesor archeologie Ilir Gjepali, který má na starosti prvotní třídění materiálu vyneseného na povrch.

Každý sestup na dno jezera poskytuje cenné informace pro rekonstrukci architektury obydlí nebo organizace života vesničanů, kteří podle Anastasiho mohli patřit k prvním usedlým lidem na evropském kontinentě.

Po nedávném dvouhodinovém ponoru nalezl albánský badatel Kristi Anastasi v hloubce čtyř metrů velké množství archeologického materiálu, keramiky a úlomků křemenných nástrojů. Vzorky hromad a dalšího organického materiálu jsou pravidelně zasílány k analýze do univerzitních laboratoří v Bernu.

Archeologové zjistili, že město bylo pravděpodobně opevněné. Odhadují, že do dna jezera u Linu bylo zatlučeno asi 100 tisíc kůlů, což je „skutečný poklad pro výzkum“, říká Hafner a dodává, že výzkum lokality může trvat ještě asi dvacet let.

„Aby se takto ochránili, museli vykácet les,“ říká. Ochrana před kým? Na to archeologové v tuto chvíli těžko hledají odpověď. „Jde o klíčové pravěké lokality, které jsou zajímavé nejen pro tento region, ale pro celou jihozápadní Evropu,“ říká archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...