Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.

Archeologové nyní pracují na středové ploše náměstí mezi mariánským sloupem a radnicí. Přibližně sedmdesát centimetrů pod povrchem narazili na původní středověkou dlažbu. „Jsou to vlastně skládané říční valounky. Dalo by se říci, že to je takové provizorní dobové dláždění,“ přiblížil Kochan. To, že náměstí kdysi sloužilo různým obchodním aktivitám, dokládá i nalezená sada lotových závaží. Lot je stará jednotka hmotnosti odpovídající přibližně šestnácti gramům.

Drobná kovová závaží, která se mohla používat třeba při vážení drahých kovů, mají tvar misek. Jsou odstupňovaná podle velikosti a dají se skládat do sebe. „Vyskytují se od třináctého století až hluboko do novověku,“ sdělil Kochan. Pomocí detektoru kovů bylo ve výkopu zatím nalezených pět závaží a víčko, jímž se po složení sada zavírala.

Lotová závaží nalezená ve Velkém Meziříčí
Zdroj: ČTK/Libor Plíhal

Pranýř pro provinilce

Studnu našli archeologové blíže ke kostelu, zasypaná byla asi na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Pár metrů od ní byl kruhový základ s průměrem 2,5 metru. „S největší pravděpodobností se jedná o pranýř,“ sdělil Kochan. Na pranýři si provinilci na veřejnosti odpykávali tresty za menší prohřešky. „Na náměstích byly ve středověku a novověku pranýře na frekventovaných místech, před kostely a radnicemi,“ podotkl.

Ještě o pár metrů blíž ke kostelu byly základy středověké pece. Kochan vysvětlil, že na náměstích bývaly chlebné lavice, kde se prodával chléb. Mohli ho tam i péci. „Máme tady doklad pece a pravděpodobně nějakého jednoduchého přístřešku, který k ní náležel,“ doplnil k tomuto nálezu. Pec zřejmě fungovala v době, kdy byla v provozu i studna. Když šli lidé pro vodu, mohli si tak rovnou koupit čerstvý chléb.

Ve studni se díky vysoké hladině spodní vody dochovaly předměty, které by jinak nevydržely – dvě vyřezávané lžíce a fragmenty bedněných a soustružených dřevěných nádob. U kostela se našla rovněž cisterna, která sloužila k zachycování vody. Uvnitř bylo několik téměř nepoškozených keramických nádob z konce patnáctého století, kahan a části, z nichž se dá sestavit téměř celý kachel z gotických kamen zdobený reliéfem českého lva.

Loni byly při výzkumu blízko kostela nalezené také pravěké kamenné předměty a základy středověkých a novověkých domů. Odborníci odkryli i bývalý hřbitov. U něj našli tři kostry zřejmě popravených lidí. Hroby, jichž bylo přes tisíc, bylo potřeba zdokumentovat a ostatky pietně vyzvednout. Zkoumat je ještě budou antropologové.

Obnova se ve Velkém Meziříčí týká povrchů náměstí a ulic, zeleně, mobiliáře, technických sítí i dopravního režimu. Akci za víc než 280 milionů korun provádí město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...