Archeologové našli unikátní poklad skoro osmi set mincí z doby posledních Přemyslovců

Nahrávám video

Jeden z největších pokladů se podařilo najít na Sepekovsku v Jihočeském kraji. Je unikátní nejen rozsahem, ale také tím, v jak dokonalém stavu se asi osm stovek mincí dochovalo.

Minulou neděli se podařil na Sepekovsku odhalit poklad v podobě téměř osmi stovek stříbrných mincí. Od té doby tým archeologů území dále prozkoumával a udržoval místo v největší tajnosti. Během úterý dojde k vybargování celého pole a následně k ukončení výzkumu.

Jedná se o jeden z největších mincovních pokladů z období posledních Přemyslovců (tedy ze 13. století), který byl kdy v Čechách vůbec nalezen. 

První minci našel šťastnou náhodou nálezce, který vše poctivě ohlásil a archeologové tak mohli začít okamžitě hledat. Mince nebyly nalezené v žádné nádobě, odborníci proto předpokládají, že byly uložené v nějakém měkkém obalu. Mohlo se podle nich jednat o nález z mincovny –⁠ nahrává tomu fakt, že všechny mince jsou jednoho typu.

Po ošetření v muzeu budou katalogizovány a celý poklad bude detailně zpracován, podle archeologů i v nějaké publikaci. Lidé je později uvidí také na nějaké krátkodobé výstavě. Martin Pták z Prácheňského muzea v Písku uvedl, že poničená je jen malá část mincí, pravděpodobně orbou. Mince byly zřejmě do země uloženy velmi krátce po ražbě, z jejich opotřebení to totiž nevypadá, že by prošly oběhem.

Co víme o pokladu

Jedná se o takzvané brakteáty, tedy jednostranně ražené stříbrné mince. Bývaly velmi tenké, od toho i jejich název –⁠ slovo braktea znamená latinsky plíšek. Na našem území byly zavedené na počátku 13. století Přemyslem Otakarem I., aby nahradily v té době silně znehodnocené denáry.

Mívaly miskovitý nebo knoflíkovitý tvar, který vznikl po úderu razidla. Ty nově nalezené jsou vyrobené z téměř ryzího stříbra.

Brakteáty jsou takzvané němé mince, nebyla na nich uváděna jména panovníků. Na těch z nového nálezu je zobrazena jen hlava panovníka s korunou a kolem něj ryby.

Historická hodnota pokladu je podle archeologa Tomáše Hiltchera veliká. Hiltcher míní, že mince nevlastnil sedlák. „Spíše to odkazuje na elity, šlechtu nebo církev,“ uvedl. Finanční hodnotu nedokázal odhadnout. Ceny u těchto případů vycházejí od aukčních síní a ve chvílích, kdy je mincí hodně, hodnota rapidně klesá, dodal.

Důkaz o poctivosti?

„Je to čtvrtý nález středověkého depotu mincí, který se k nám za posledních pět let dostal, což je úžasná věc. Svědčí o tom, že lidé jsou stále poctiví a nenechají si ty věci pro sebe. Nejzajímavější byl nález denárů z 11. století v nádobě, zhruba tři roky zpátky,“ přiblížil Hiltcher.

Šlo o středověký poklad 1341 mincí, který na jaře 2017 našla žena v obci Řeteč na Písecku. Stříbrné denáry Břetislava I. a Spytihněva II. z 11. století vážily 1330 gramů. Ve stejném roce se v Kučeři na Písecku v areálu soukromého zemědělce našel ještě soubor více než tisíce mincí z 15. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...