Archeologové našli římské vojenské sandály. Měly špunty jako kopačky

Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.

Římské legie dobyly většinu tehdy známého světa zejména díky tomu, jak rychle dokázaly překonávat vzdálenosti. Bitvy a války vyhrávaly díky tomu, že měly na jednom místě víc vojáků než nepřítel. A k tomu potřebovaly nejen dokonalé cesty, jež tvořily páteř impéria, ale také boty pro vojáky – v této metafoře totiž představují nohy, na nichž tato starověká říše stála.

Bavorští archeologové teď zbytky římských vojenských sandálů objevili. Jsou staré asi dva tisíce let, našly se v Horním Bavorsku u obce Oberstimm a na první pohled nález nijak nepřipomínal obuv. Teprve analýza pomocí rentgenu odhalila povahu nálezu: ve skutečnosti se jedná o pozoruhodně dobře zachovalé sandály římského vojáka, jimž se říkalo caligae. Byly tak dobře zachované, že se v nich našly nejen hřeby připomínající špunty na kopačkách moderních fotbalistů, jež se z těchto sandálů najdou nejčastěji, ale dokonce i významná část podrážky.

Nahrávám video
Zdroj: Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege

„Takové caligae nosili v době Římské říše především římští vojáci,“ uvedla Amira Adailehová, která pracuje jako konzultantka Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Nález podle ní ukazuje, kolik z životního stylu a oblečení, které s sebou Římané do Bavorska přinesli, převzali i místní obyvatelé. Mezi další nálezy na lokalitě patřila římská keramika, potravinový odpad a spousta nástrojů.

Boty podle archeologů patřily dospělé osobě. Výše popsané hřeby měly podobnou úlohu jako u moderní sportovní obuvi: dodávaly botě stabilitu a pevnou oporu při chůzi po nerovném terénu.

Římské sandály v podobě po nálezu
Zdroj: Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege

Císařovy nové boty

Některým čtenářům může znít výraz „caligae“ povědomě. Právě podle tohoto slova totiž vznikla přezdívka pro známého římského císaře Gaia Caesara Augusta Germanica, lépe známého jako Caligula. Ten ještě jako malý chlapec doprovázel svého otce, úspěšného vojevůdce Germanica, na jeho výpravách do Germanie. Rád nosil na nohách kopie takových vojenských bot – jeho přezdívka tedy znamená v překladu „Botička“ nebo „Sandálek“.

Rekonstruovaná podoba římských sandálů
Zdroj: WIkimedia Commons/ Legio XV from Pram Austria

Císařem se stal na jaře roku 37, po smrti svého příbuzného, císaře Tiberia – hlavně díky popularitě jeho otce Germanica. Krátce poté, co se chopil moci, prodělal vážnou nemoc, možná to byla encefalitida. Ta zřejmě změnila jeho chování, takže začal mít násilnické tendence a projevoval čím dál větší sklony k „orientálnímu stylu vlády“, dokonce zřejmě uvažoval o přesunu hlavního města říše do Alexandrie. Podle historika Suetonia se proslavil i tím, že měl svému koni Incitatovi postavit stáj z mramoru a dokonce z něj měl chtít udělat konzula.

Zemřel 24. ledna roku 41 poté, co se proti němu spikla jeho vlastní pretoriánská garda. Caligula tak zemřel jen několik desítek let předtím, než v Bavorsku někdo vyrobil výše popsaný sandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...