Archeologové datovali nejstarší skalní malbu v Austrálii. Je na ní klokan a je stará přes 17 tisíc let

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Obraz klokana namalovaný červeným jílem měří víc než dva metry. Vědci ho našli na stěně skalního převisu v regionu Kimberley v západní části Austrálie a informovali o tom v odborném žurnálu Nature Human Behavior.

V oblasti Kimberley, která leží na severu Západní Austrálie, objevili archeologové celkem 16 různých motivů skalních maleb, všechny byli schopni datovat. Našli je na osmi převisech. Obrazy zachycovaly zejména zvířata –⁠ hady, ještěrku a několik druhů klokanů, ale na jednom byla i ležící lidská postava.

Lidská postava
Zdroj: Nature human behavior

Tým vedený geologem Damienem Finchem z Melbournské univerzity na těchto výzkumech úzce spolupracoval s místními původními obyvateli Austrálie a samozřejmě k pátrání získal jejich souhlas.

Věk snů

Pro archeology je datování pravěkých maleb nesmírně obtížné: běžně využívané radiokarbonové datování totiž vyžaduje organické sloučeniny a ty se na takových jeskynních malbách jen málokdy dochovají. Proto se obvykle pátrá po nějakých artefaktech, které touto metodou datovat jde. Nejčastěji to bývají minerální usazeniny, které překrývají jeskynní malby. V tomto případě měli Finch a jeho kolegové štěstí, protože malby byly pokryté hnízdy vos kutilek, jež jsou vytvořené z bahna.

Část obrazu klokana
Zdroj: Melbourne University

Radiokarbonové datování těchto vosích hnízd na místech 16 obrazů ukázalo, že malby pocházejí z doby mezi 17 tisíci a 13 tisíci lety. Protože jsou všechny namalované stejným stylem, znamená to, že kultura, která je tehdy vytvořila, fungovala nejméně čtyři tisíce let.
Výjimečné štěstí pak archeologové měli u jednoho z obrazů klokanů: tam byly totiž kousíčky hnízd jak přímo pod malbou, tak rovnou na ní. To umožnilo mimořádně přesné datování –⁠ podle něj muselo dílo vzniknout před 17 300 lety.

Pravěké umění

Toto umělecké dílo je sice výjimečně staré, ale zdaleka není nejstarší na Zemi. Letos totiž vědci objevili a datovali 43 900 let staré vyobrazení prasete bradavičnatého na ostrově Sulawesi v Indonésii, což z něj dělá zřejmě nejstarší známou ukázku výtvarného umění. Má ale mnoho konkurentů z mnoha částí světa, a dokonce od jiných druhů: například neandrtálské umění staré asi 64 tisíc let by mohlo být ještě starší.

Také v Austrálii mohou být některé jeskynní nebo skalní malby starší, u některých se odhaduje věk až na 28 tisíc let, ale není to potvrzené radiokarbonovou metodou. 

Tyto malby jsou jedny z nejlepších dokladů o tom, jak vznikal lidský rod a jak vypadal jeho život a duševní pochody v dobách před desítkami tisíc let, tedy v časech, o nichž nemluví žádné písemné záznamy.

Jsou cenným dokladem o tom, jak se žilo v časech, kdy se formovaly vlastnosti moderního člověka, jak viděl svět a čemu věřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...