Archeologové datovali nejstarší skalní malbu v Austrálii. Je na ní klokan a je stará přes 17 tisíc let

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Obraz klokana namalovaný červeným jílem měří víc než dva metry. Vědci ho našli na stěně skalního převisu v regionu Kimberley v západní části Austrálie a informovali o tom v odborném žurnálu Nature Human Behavior.

V oblasti Kimberley, která leží na severu Západní Austrálie, objevili archeologové celkem 16 různých motivů skalních maleb, všechny byli schopni datovat. Našli je na osmi převisech. Obrazy zachycovaly zejména zvířata –⁠ hady, ještěrku a několik druhů klokanů, ale na jednom byla i ležící lidská postava.

Lidská postava
Zdroj: Nature human behavior

Tým vedený geologem Damienem Finchem z Melbournské univerzity na těchto výzkumech úzce spolupracoval s místními původními obyvateli Austrálie a samozřejmě k pátrání získal jejich souhlas.

Věk snů

Pro archeology je datování pravěkých maleb nesmírně obtížné: běžně využívané radiokarbonové datování totiž vyžaduje organické sloučeniny a ty se na takových jeskynních malbách jen málokdy dochovají. Proto se obvykle pátrá po nějakých artefaktech, které touto metodou datovat jde. Nejčastěji to bývají minerální usazeniny, které překrývají jeskynní malby. V tomto případě měli Finch a jeho kolegové štěstí, protože malby byly pokryté hnízdy vos kutilek, jež jsou vytvořené z bahna.

Část obrazu klokana
Zdroj: Melbourne University

Radiokarbonové datování těchto vosích hnízd na místech 16 obrazů ukázalo, že malby pocházejí z doby mezi 17 tisíci a 13 tisíci lety. Protože jsou všechny namalované stejným stylem, znamená to, že kultura, která je tehdy vytvořila, fungovala nejméně čtyři tisíce let.
Výjimečné štěstí pak archeologové měli u jednoho z obrazů klokanů: tam byly totiž kousíčky hnízd jak přímo pod malbou, tak rovnou na ní. To umožnilo mimořádně přesné datování –⁠ podle něj muselo dílo vzniknout před 17 300 lety.

Pravěké umění

Toto umělecké dílo je sice výjimečně staré, ale zdaleka není nejstarší na Zemi. Letos totiž vědci objevili a datovali 43 900 let staré vyobrazení prasete bradavičnatého na ostrově Sulawesi v Indonésii, což z něj dělá zřejmě nejstarší známou ukázku výtvarného umění. Má ale mnoho konkurentů z mnoha částí světa, a dokonce od jiných druhů: například neandrtálské umění staré asi 64 tisíc let by mohlo být ještě starší.

Také v Austrálii mohou být některé jeskynní nebo skalní malby starší, u některých se odhaduje věk až na 28 tisíc let, ale není to potvrzené radiokarbonovou metodou. 

Tyto malby jsou jedny z nejlepších dokladů o tom, jak vznikal lidský rod a jak vypadal jeho život a duševní pochody v dobách před desítkami tisíc let, tedy v časech, o nichž nemluví žádné písemné záznamy.

Jsou cenným dokladem o tom, jak se žilo v časech, kdy se formovaly vlastnosti moderního člověka, jak viděl svět a čemu věřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...