Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
Přinejmenším některé z řeckých a římských soch jejich autoři cíleně parfémovali. „Bílá mramorová socha neměla být vnímána jako socha z kamene. Měla připomínat skutečného boha nebo bohyni,“ uvedla autorka studie Cecilie Bronsová pro dánský vědecký web Videnskab.
Archeoložka a kurátorka kodaňského muzea Glyptotek na voňavé sochy narazila poté, co detailně studovala antické spisovatele a současně analyzovala nápisy na starořeckých chrámech. „Parfémy a vonné oleje se často zmiňují jako součást výzdoby, která se ve starověku aplikovala na náboženské kultovní sochy,“ uvedla.
Cicero a navoněná Artemis
Jedním z pramenů, které využila, byl slavný politik, filosof a spisovatel v jedné osobě – Cicero. Ten popsal například to, jak v sicilském městě Segesta místní ošetřovali sochu Artemidy, bohyně lovu, lesa a zvířat. Uvedl, že ji lidé pomazávali mastmi a vonnými oleji. Na řeckém ostrově Délos zase podle výzkumu Cecilie Bronové nápisy v chrámech prozrazují, že některé sochy byly udržovány v nejlepším stavu potíráním růžovým parfémem.
Obdivovat sochu ve starověku „nebyl jenom vizuální, ale také čichový zážitek“, uzavírá Bronsová ve studii, která vyšla v odborném časopise Oxford Journal of Archaeology.
Tyto výsledky jsou ve shodě se staršími výzkumy, které na antických sochách našly stopy pigmentů z dávno vybledlé barvy, což ukazuje, že díla, o nichž se dlouho předpokládalo, že jsou bílá, byla ve skutečnosti velmi barevná.
