Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.

Očkování zachránilo za půlstoletí nejméně 154 milionů životů. A každý rok zachraňuje další a další statisíce a miliony zejména těch dětských. Neexistuje lepší ochrana před nemocí, než ji vůbec nedostat. Přesto existují rozsáhlé skupiny, které mají proti vakcínám spoustu námitek – většinou kvůli vedlejším účinkům, jež se občas u očkování objevují.

Vědci proto hlášení o těchto událostech pečlivě studují: zajímá je hlavně to, jestli existují nějaké skupiny, u nichž mohou být vedlejší účinky více či méně výrazné. Řadu takových skupin už se podařilo odhalit a podle dosavadních důkazů to vypadá, že většinou nějak souvisejí s problémy, které se pojí se střevním mikrobiomem.

Nový výzkum australských vědců tuto hypotézu podporuje. Zjistil, že děti, jež musely být v prvních týdnech života léčené antibiotiky, vykazují slabší imunitní odpověď na vakcíny. Příčinou je menší množství bakterie Bifidobacterium, která je velmi rozšířeným obyvatelem lidského zažívacího traktu. Když autoři testovali doplnění těchto bakterií pomocí běžných probiotických doplňků, byly výsledky nadějné.

Jak výzkum probíhal

Výzkumníci sledovali 191 zdravých dětí od jejich narození do věku 15 měsíců. Šestaosmdesát procent účastníků dostalo při narození vakcínu proti hepatitidě B a do šesti týdnů věku pak začali s běžným dětským očkováním podle schématu Australského národního imunizačního programu.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

Vědci rozdělili kojence do skupin podle toho, jestli byli během studie vystavení antibiotikům: v jedné skupině byly děti, které se s antibiotiky nesetkaly a nebraly je ani jejich matky, zatímco byly ještě v děloze. Ve druhé byly ty, které antibiotikům vystavené byly: jedna podskupina už v těle matky, další až během novorozenecké péče.

Autoři výzkumu sledovali změny střevního mikrobiomu a imunitních reakcí souvisejících s vakcínou tím, že dětem několikrát odebrali vzorek stolice. Studie byla takzvaně dvojitě zaslepená, takže vědci netušili, do jaké skupiny zkoumané děti patří.

Antiobiotika poškozují střevní mikroflóru

Ukázalo se, že děti, které byly přímo vystaveny novorozeneckým antibiotikům, nikoliv ty, které byly vystaveny antibiotikům matky, produkovaly mnohem nižší hladiny protilátek proti několika polysacharidům, které jsou obsažené ve vakcíně proti pneumokokům.

Bakterie Streptococcus pneumoniae, která tuto nemoc způsobuje, je obklopena obalem tvořeným polysacharidy neboli molekulami cukru, které bakterii pomáhají vyhnout se útokům imunitního systému. Vakcína usnadňuje imunitnímu systému útok na bakterii tím, že polysacharidovou vrstvu pláště spojuje s bílkovinami. Když ale děti dostanou antibiotika, snižuje to tvorbu protilátek proti těmto polysacharidům, což zase oslabuje imunitní odpověď.

Experimenty se zvířaty jako potvrzení

Pokusy na myších prokázaly, že nižší imunitní reakce souvisí se sníženým výskytem bakterií Bifidobacterium ve střevním mikrobiomu. A také na myších pak vědci otestovali, jestli běžná probiotika, která umí pestrost a množství bakterií zvýšit, mohou tyto negativní dopady antibiotik nějak kompenzovat.

Ukázalo se, že ano: když vědci tyto látky oslabeným myším podali, tak se podařilo zvrátit negativní účinky antibiotik a obnovit imunitní odpověď.

Vědci předpokládají, že obnovení zdravého mikrobiomu by u kojenců vystavených antibiotikům před očkováním mohlo posílit protilátkové odpovědi na očkování, což by vedlo k lepší ochraně před infekčními chorobami. Testovat něco takového přímo na dětech je ale eticky komplikované, takže ve výzkumech budou pokračovat zatím na zvířecích a laboratorních modelech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...