Ani další pokus o start lodi Starliner nevyšel, NASA ho odsunula na neurčito

Společnost Boeing a americká vesmírná agentura NASA ve středu večer kvůli závadě opět odložily plánovaný start druhého zkušebního letu kosmické lodi CST-100 Starliner k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Podle vyjádření NASA jsou na vině přetrvávající problémy s indikátorem polohy ventilů na motorech vesmírné lodi. Agentura přitom neupřesnila, kdy bude následovat další pokus o start, zatím je let odložen na neurčitě dlouhou dobu – podle nezávislých expertů to naznačuje rozsáhlejší problémy.

NASA a Boeing se snažily různými způsoby přijít na to, proč loď nefunguje tak, jak by měla, nicméně na důvod přetrvávajícího problému zatím nepřišli. „Týmy inženýrů vyloučily řadu možných příčin, včetně těch softwarových, ale je zapotřebí více času na dokončení posudku,“ uvedla NASA.

Boeing proto loď deaktivoval a celá raketa míří zpátky do její vertikální „garáže“ (VIF) nedaleko odpalovací plochy, kde ji inženýři budou moci lépe prozkoumat.

Problematický Starliner

Starliner má v rámci testovací mise dopravit náklad na orbitální komplex a zhruba o necelý týden později přistát zpátky na Zemi. Tento projekt se ale už několik let potýká s technickými problémy, které se stále nedaří uspokojivě vyřešit.

Starliner
Zdroj: NASA

Středeční plánovaný let měl být již druhým pokusem. První test této kosmické lodi v prosinci 2019 s předpokládaným přistáním na ISS se zdařil jen částečně. Loď sice úspěšně odstartovala, ale nedokázala se už dostat na stanovenou oběžnou dráhu, takže se nemohla k ISS přiblížit. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch tehdy podle sdělení společnosti Boeing způsobily chyby v softwaru.

Nahrávám video

Start nynějšího letu byl poprvé odložen už v pátek 30. července kvůli problémům na ISS, u níž o den dříve zakotvil ruský víceúčelový modul Nauka. Jeho motory se totiž po napojení nečekaně spustily a vychýlily celý orbitální komplex z jeho normální letové polohy na nejméně 45 minut. Poté, co byly aktivovány motory jiného modulu na stanici, se podařilo původní polohu obnovit a incident zřejmě nezpůsobil žádné škody.

Inženýři start CST-100 Starliner odložili podruhé v pondělí právě kvůli vadným indikátorům ventilů a naplánovali náhradní start na středu večer, ten se nicméně nezdařil ze stejného důvodu.

Problémy pro Boeing

Dlouhodobé komplikace Starlineru představují pro společnost Boeing další z více problémů, které ji trápí.  

Za rok 2020 totiž Boeing vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Na vině byly zejména dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X, nově až na konec roku 2023.

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů a už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...