Znečištění z hořících lesů proniká do tkání hlouběji než třeba to z automobilů. Nová analýza tak varuje před dopady na veřejné zdraví.
Kouř z lesních požárů extrémně zhoršuje kvalitu vzduchu a tím poškozuje lidské zdraví. To opravdu není nic nového, prvním, kdo na to upozornil, byl už starořecký historik Hippokrates před 2400 roky. Moc se ale nevědělo, jak velké jsou tyto škody a vědci nedokázali spočítat, kolik lidí těmto škodám podlehne.
Teď s výpočtem přišla skupina amerických vědců. Ti tvrdí, že dlouhodobé vystavení znečištění z lesních požárů může až za desítky tisíc úmrtí ročně. V letech 2006 až 2020 měly způsobit drobné částice z kouře lesních požárů v průměru 24 100 úmrtí ročně v 48 státech USA. „Naše zpráva zní: kouř z lesních požárů je velmi nebezpečný. Představuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví,“ uvedli autoři z newyorské lékařské školy Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Jak kouř z lesních požárů škodí
Lidé žijí v moderní společnosti se znečištěným vzduchem prakticky neustále. Proč by právě lesní požáry měly být o tolik škodlivější? Když hoří vegetace, uvolňují se z ní mnohem jemnější částice než třeba z továren. Mohlo by to znít optimisticky, ale opak je pravdou: menší částečky znečištění sice opravdu způsobí menší poškození, ale problém je jinde. Snadno pronikají do míst, kde by imunitní systém větší částečky odfiltroval nebo zachytil.
V roce 535 prohlásil byzantský císař Justinián (482–565) v římských zákonech čistý vzduch za základní právo, čímž vytvořil velmi ranou verzi moderních norem o čistém ovzduší.
Částice označované podle jejich velikosti jako PM2,5 se mohou usazovat hluboko v plicích a pronikat do krevního oběhu. Krátkodobé vystavení může vyvolat kašel a svědění očí, ale dlouhodobě může zhoršit existující zdravotní problémy a vést k řadě chronických a smrtelných zdravotních potíží, včetně respiračních onemocnění, kardiovaskulárních a neurologických nemocí, a ve výjimečných případech dokonce i k předčasné smrti. Až na to, že podle poslední studie tyto vážné dopady nejsou ani zdaleka tak výjimečné, jak se vědci doposud domnívali.
„Kouř z lesních požárů se stal v USA významným environmentálním rizikem. Je způsoben rostoucí frekvencí a intenzitou lesních požárů v důsledku klimatických změn,“ popsali autoři hlavní příčinu toho, proč je úmrtí v současné době tolik. Globální oteplování, které způsobuje snadnější vznik i šíření plamenů, není jedinou příčinou častějších a rozsáhlejších lesních požárů. K těm dalším patří desetiletí nesprávného hospodaření s lesy a vznik větších pásem lesů, jež jsou zranitelné.
Úmrtí jako přímý důsledek?
Nejtěžší bylo pro autory nové studie zjistit, jestli se dá něčí úmrtí připsat právě lesním požárům. Trošku to připomíná diskuzi z počátku covidové pandemie, kdy se řešilo, zda někdo zemřel na covid, nebo s covidem. „Nikdo nebude mít na úmrtním listě uvedeno ‚smrt v důsledku lesního požáru‘, pokud ho požár skutečně nespálil nebo na něj nespadl strom nebo něco podobného,“ konstatují autoři. „Mnoho lidí, kteří umírají v důsledku vystavení tomuto kouři, jsou ti, kteří jsou již tak zranitelnější. Jsou to opravdové lidské životy, které jsou nenávratně ztracené. Nejedná se jen o abstraktní statistický pojem.“
Autoři studie analyzovali souvislost mezi průměrnou roční expozicí PM2,5 z kouře lesních požárů a úmrtími podle okresů v 48 kontinentálních státech USA. Použili federální údaje o úmrtnosti ve 3068 okresech, a to jednak ze všech příčin úmrtí, ale také úmrtnosti z několika konkrétních příčinách – oběhových, neurologických a respiračních onemocnění, stejně jako duševních a behaviorálních poruch, nádorů a endokrinních, nutričních a metabolických onemocnění.
V analýze zahrnuli také úmrtí související s pády a dopravními nehodami, tyto případy by totiž neměly souviset s kouřem z lesních požárů. Chtěli tak zajistit, aby nedošlo ke zkreslení.
„Nenašli jsme žádnou souvislost s dopravními nehodami ani pády, zatímco u jiných onemocnění jsme zjistili statisticky významné účinky,“ tvrdí. Největší nárůst úmrtí v důsledku neurologických onemocnění byl zaznamenán právě při vystavení výše popsaným částicím.
Roli hraje také čas a místo. Silnější souvislost se objevila během chladnějších období (kdy se zmíněné částečky déle udrží v ovzduší) a u lidí ve venkovských oblastech, které jsou logicky k lesům blíž. Studie měla výhodu v tom, že zahrnovala velký počet respondentů a většinu příčin úmrtí v USA.
Vědci, kteří se na studii podíleli, netvrdí, že tyto údaje jsou dokonalé. Mohou problém podcenit, ale i přecenit, ale jde o první výzkum, který alespoň nějaký data má. Autoři přiznávají, že jim třeba chybí informace o tom, jestli daní lidé kouřili tabákové výrobky.
