Americká armáda si připsala světové prvenství. V kosmu sestřelila cvičnou mezikontinentální střelu

Americká armáda si připsala světové prvenství. Její námořnictvo sestřelilo tréninkovou mezikontinentální balistickou střelu (neboli ICBM) mimo pozemskou atmosféru. O něco takového se USA i řada dalších zemí doposud marně snažily už desítky let.

Mezikontinentální střela bez hlavice byla odpálena z americké vojenské základny na Marshallových ostrovech v pondělí. Raketa mířila na oceán v blízkosti Havaje – simulovala tak jaderný raketový útok z Asie.

Sestřelit se ji podařilo protiraketovému systému SM-3 Block IIA, který proti střele zasáhl z paluby amerického torpédoborce plujícího v Tichém oceánu. Tato zbraň není vybavená klasickou hlavicí; svůj cíl ničí prostou kinetickou energií, tedy tím, že se s ním jen srazí.

Test měl proběhnout už na jaře, ale květnové cvičení, jehož byl součástí, muselo být kvůli koronavirové pandemii odloženo. Nejnovější verze protiraketové zbraně byla oproti těm starším výrazně vylepšená. Měla větší nádrže, a mohla tak obsahovat více paliva – právě díky tomu byla schopná zasáhnout cíl až na oběžné dráze Země.

Tajná zbraň

Americké úřady o úspěchu testu informovaly, řada faktů je ale stále přísně tajná. Kvůli tomu například nebyly zveřejněné žádné oficiální fotografie ani videa. Armáda ale vytvořila animaci, která fungování systému vysvětluje:

Podle tiskové zprávy zbrojařské společnosti Raytheon, která systém k sestřelení vyvinula, už proběhlo několik testů této varianty protiraketové zbraně, některé dokonce mimo atmosféru; zatím ale žádný nedokázal letící cíl ve vesmíru zasáhnout.

Na vývoji zbraně spolupracovala i japonská vláda prostřednictvím firmy Mitsubishi. Náklady na její vývoj jsou totiž enormní. Jen pro letošní rok činí 1,8 miliardy dolarů, tedy asi polovina celého rozpočtu Armády ČR. „Jedná se o neuvěřitelný úspěch programu Aegis BMD SM-3 Block IIA,“ uvedl ředitel americké protiraketové agentury, viceadmirál Jon Hill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...