AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

Umělá inteligence mění svět mnoha způsoby, které ještě nedávno snad nikdo nedokázal předpovědět. Nový výzkum německých psychologů upozorňuje na další nečekanou vlastnost AI – že lidé jsou schopní vyvinout si k umělé inteligenci bližší vztah než k jiným příslušníkům vlastního druhu.

Výsledky představili badatelé ve studii, která zkoumala chování asi pěti stovek lidí. Výzkum probíhal formou experimentu. Psychologové v něm nechali testované osoby diskutovat přes počítač o různých tématech. Na druhé straně si s nimi povídal buď člověk nebo umělá inteligence. Otázky se týkaly osobních a emocionálních témat, například důležitých životních zkušeností, přátelství a zkrátka všeho toho, na čem dotyčným opravdu záleží.

Ukázalo se, že odpovědi AI vyvolávaly srovnatelný pocit blízkosti jako odpovědi jiných lidí – ale za jedné podmínky – účastníci experimentu nesměli vědět, že komunikují s umělou inteligencí.

A co bylo překvapivé: V emocionálních rozhovorech AI lidi (za splnění podmínky „nevědomosti“) dokonce předčila. Účastníci studie se cítili být blíže k umělé inteligenci než ke skutečným lidem. A to hlavně proto, že AI jim odhalila více osobních informací. Když ale dotyční dopředu věděli, že se budou bavit se strojem, tato důvěra výrazně poklesla. Navíc se pak lidé méně snažili o poctivou komunikaci.

Intimita a umělé inteligence

„Nejvíc nás překvapilo, že AI vytváří větší intimitu než lidští konverzační partneři, zejména pokud jde o emocionální témata,“ přiznávají autoři studie. „AI ve svých odpovědích více odhalovala informace o sobě.“ Opravdoví lidé toho o sobě tolik neodhalovali, případně to dělali pomaleji. Lidé obecně uvěří snadněji těm, kteří se před nimi odhalí (myšleno samozřejmě v psychologické rovině), přičemž ukázání zranitelnosti funguje jako urychlovač budování vztahů.

Výsledky podle autorů ukazují velký potenciál AI v oblastech, jako je psychologická podpora, péče, vzdělávání a poradenství, například v nízkoprahových konverzačních službách. Zároveň ale poukazují na hrozbu, že lidé mohou navazovat sociální vazby s umělou inteligencí, aniž by si to uvědomovali. Badatelé proto zdůrazňují potřebu jasných etických a regulačních pravidel, která zajistí, aby bylo všechno transparentní a aby se zabránilo zneužívání.

To se totiž nabízí, protože cílem všech podvodníků je získat důvěru lidí. Pokud jim v tom umělá inteligence dokáže pomoci, může přibýt podobných podvodů. A to může potenciálně vést k dalšímu důsledku – že lidé si mohou přestat vzájemně věřit.

Pomoc, nebo hrozba?

„Bylo mnohokrát prokázáno, že sociální vztahy mají významný pozitivní vliv na lidské zdraví,“ uvádějí autoři práce. „Chatboty s umělou inteligencí by proto mohly umožnit pozitivní zážitky podobné vztahům, zejména pro lidi s malým počtem sociálních kontaktů. Zároveň ale musí být tyto systémy navrženy tak, aby byly odpovědné, transparentní a jasně regulovatelné, protože mohou být také zneužity,“ upozornili vědci.

Téma je podle autorů zásadní, protože je zjevné, že umělá inteligence se stále více stává sociálním aktérem. „Způsob, jakým ji formujeme a regulujeme, rozhodne o tom, jestli bude smysluplným doplňkem sociálních vztahů, nebo jestli bude záměrně manipulovat s emocionální blízkostí,“ dodávají němečtí výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...