Ztráty západních zbraní na Ukrajině se daly čekat, míní expert. Kyjev obdrží masivní vojenský balíček

Nahrávám video

Moskva se chlubí zničením západní techniky, kterou při protiofenzivě využívají Ukrajinci. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ale ztráty obránců zveličuje. Kyjev v blízké době obdrží od Spojených států, Velké Británie a dalších spojenců novou várku vojenské pomoci v hodnotě necelých deseti miliard korun, oznámily v úterý partnerské státy. Podle Ukrajiny bez západní techniky protiúder nemá šanci uspět.

V nejnovějším videu zveřejněném ruským ministerstvem obrany se objevuje v poli opuštěná ukrajinská technika. Na záznamu jsou dva tanky Leopard německé výroby a dvě americká bojová vozidla pěchoty Bradley. Má jít o Záporožskou oblast, kde probíhá ofenziva. Leteckými záběry zničené západní techniky se Moskva chlubila už v sobotu. Podobná ruská tvrzení však ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. 

Podle amerických analytiků ztráty obránců propaganda zveličuje. Že k nim dochází, ale nepopírají ani spojenci. „Nedokážeme okamžitě nahradit každý tank, který bude zasažen nebo se porouchá, ale od července budeme dodávat další repasované tanky Leopard 1 A5. Do konce roku jich bude víc než sto,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.

Podobně vidí situaci také experti. „Když útočíte do připravené obrany na obrovsky dlouhé frontě, od jihu až na severovýchod, tak s tím museli počítat,“ řekl k údajným ztrátám zbraní na ukrajinské straně Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Ani kvalitní západní technika není zázračná, není nezranitelná, dodal s tím, že ukrajinská strana své ztráty dlouhodobě nekomentuje.

Ke snímkům zničené západní techniky řekl, že mohly vzniknout například tak, že tanky či vozidla najely do minového pole a pak se na ně zaměřilo ruské dělostřelectvo. „Úplně bych z toho něco zásadního nevyvozoval. Toto je smutný obrázek války,“ podotkl Řepa.

Leopardy jako symbol evropské pomoci

Právě stroje Leopard se staly symbolem evropské pomoci napadené Ukrajině. Berlín nejdřív váhal i se souhlasem na jejich reexport, nakonec ale Kyjevu slíbil i stroje z vlastních skladů. První moderní tanky obráncům předalo Polsko, následovaly Španělsko nebo Dánsko.

„Ukrajinská armáda zoufale potřebuje mnohem více západních bojových tanků. Každý Leopard 2 má pro rozhodující ofenzivu cenu tolika zlata, kolik váží,“ upozornil náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk.

Západ zprvu odolával i prosbám Kyjeva o protivzdušné systémy Patriot nebo o moderní stíhací letouny F-16. Teď se na nich ukrajinští piloti už cvičí. „Jde o velmi silnou zbraň, která toho opravdu hodně dokáže. Ale v nejbližší době nebude k dispozici. To prezident (Volodymyr) Zelenskyj samozřejmě ví,“ poznamenala nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová.

Mnohamiliardová vojenská pomoc na obzoru

Spojené státy v úterý oznámily, že poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy korun), který bude zahrnovat protiletadlové i protitankové střely a další munici zaměřenou na posílení protiofenzivy proti Rusku. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ve Washingtonu. 

Součástí amerického balíčku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker. 

Ukrajina v následujících měsících obdrží také balíček prostředků protivzdušné obrany v hodnotě 116 milionů dolarů (2,5 miliardy korun) od Velké Británie a dalších zemí sdružených ve Společných expedičních silách (JEF). Členy uskupení jsou kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Na zprávy o dodávkách zbraní pro Ukrajinu reaguje Moskva vždy stejně. Západ viní z eskalace a ujišťuje, že techniku zničí. Záběry opuštěných tanků z bitevního pole potřebuje hlavně pro domácí publikum.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...