Lídr populární ruské rockové skupiny DDT Jurij Ševčuk musí zaplatit pokutu padesát tisíc rublů (asi 19 700 korun), podle soudu se provinil diskreditací ruské armády. Zpěváka vyšetřovala policie, když v květnu na koncertě mimo jiné s odkazem na ruského státníka Vladimira Putina prohlásil, že Rusko „není prezidentova řiť, kterou je potřeba líbat“.
Soud v Petrohradu uznal Ševčuka vinným z veřejného vystoupení za účelem diskreditace ruských ozbrojených sil, napsala agentura AFP. Hudebník se slyšení neúčastnil, píše ruskojazyčný server BBC. V psaném prohlášení umístěném na Telegramu uvedl, že byl vždy proti válkám a že nesouhlasí ani se současnou válkou na Ukrajině.
„Vlast, přátelé, není prezidentova řiť, kterou musíte pořád líbat. Vlast je chudá babička na nádraží, která prosí o brambory,“ prohlásil Ševčuk na květnovém koncertě v ruském městě Ufa. Hned po vystoupení za ním přišla do zákulisí policie, zhruba hodinu s ním mluvila a sepsala s ním protokol o přestupku. Ševčuk při tehdejším výslechu odmítl vypovídat.
Za názor je trestán téměř deset let poté, co ruský soud odsoudil členky punkové skupiny Pussy Riot. Do vězení musely za kontroverzní vystoupení v moskevském chrámu, v němž kritizovaly poměry v zemi. V tom pokračovaly i po návratu na svobodu.
Podle Petry Procházkové, redaktorky Deníku N, se ale ruský režim stal od té doby daleko agresivnější, když si dovolil perzekuovat takto oblíbeného umělce. „Jsem přesvědčena, že před deseti lety, kdy probíhal soud s Pussy Riot, by Ševčuk před soudem stanout nemohl,“ řekla v Událostech, komentářích.
Ševčuk ale podle ní zůstává pro režim i nadále problémem, jelikož se na rozdíl od řady dalších ruských umělců, kteří invazi kritizují, nerozhodl k emigraci. „Ševčuk je pro Rusko tvrdý oříšek, protože se odejít nechystá. Stále koncertuje a stále může k obecenstvu promlouvat,“ dodala.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Moskva se od té doby snaží mezi lidmi potlačit projevy nesouhlasu, mimo jiné hrozí vysoké tresty za šíření toho, co ruské úřady vyhodnotí jako dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, diskreditaci ozbrojených sil i za výzvy k protiruským sankcím.
Moskva invazi na Ukrajinu označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu. Není to poprvé, co Ševčuk otevřeně kritizoval ruského prezidenta. Byl jedním z lídrů rozsáhlých povolebních protestů z let 2011 až 2013, které Kreml potlačil. Před nástupem Putina do čela Ruska se vymezoval proti první rusko-čečenské válce v 90. letech.
