Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.
Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost uvedl, že hladomor už propukl v oblasti města Gaza a že do konce září se může rozšířit i do oblastí kolem měst Chán Júnis a Dajr Balah. Jedná se tak o první případ, kdy Organizace oznámila hladomor v regionu, a o páté oznámení v globálním měřítku, napsala agentura Reuters.
V současné době podle nástroje pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC) hladomoru čelí 514 tisíc obyvatel Pásma, přičemž tento počet může do konce září podle propočtů vzrůst na 641 tisíc. Hladomor byl podle IPC způsoben boji a blokádou humanitární pomoci a umocněn rozsáhlým vysídlováním obyvatelstva a zhroucením produkce potravin v pásmu. IPC před hladomorem v Pásmu Gazy varovala už v červenci.
„Využívání hladomoru jako válečné taktiky je válečným zločinem a úmrtí v důsledku hladomoru mohou být rovněž považována za válečný zločin úmyslného zabíjení,“ sdělil vysoký komisaře OSN pro lidská práva Volker Türk. Dle generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese je hladomor v Gaze „katastrofou způsobenou člověkem“.
Hladomor podle definice Organizace spojených národů nastává, pokud populace čelí rozsáhlé podvýživě a úmrtím souvisejícím s hladem kvůli nedostatečnému přístupu k potravinám.
V určité geografické oblasti nastává, pokud jsou splněny tři podmínky:
- nejméně 20 procent obyvatelstva v dané oblasti čelí extrémnímu hladu,
- 30 procent dětí je podvyživených nebo příliš hubených vzhledem ke své výšce,
- úmrtnost v oblasti se zdvojnásobila oproti průměru a přesahuje dvě úmrtí na 10 tisíc obyvatel denně u dospělých a čtyři úmrtí na 10 tisíc obyvatel denně u dětí.
Zdroj: OSN
Jeruzalém oznámení o hladomoru odmítá
Izraelské ministerstvo zahraničí reagovalo, že se o hladomor v Pásmu nejedná. „Od začátku války vjelo do Gazy přes sto tisíc nákladních vozidel s humanitární pomocí a v posledních týdnech zaplavil pásmo masivní příliv pomoci v podobě základních potravin, což vedlo k prudkému poklesu cen potravin, které na trzích výrazně klesly,“ uvedlo podle Reuters ministerstvo. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT) pak zprávu IPC označil za nepravdivou a zaujatou.
Kritika zprávy IPC ze strany Jeruzaléma se soustředí zejména na to, že IPC v minulosti změnila kritéria pro hodnocení hladomoru, ale také na skutečnost, že zpráva obsahuje politické konotace, které podle Izraele panelu odborníků nepřísluší, uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Zpráva totiž jediné řešení situace vidí v „okamžitém příměří a ukončení války“.
Humanitární situaci v Pásmu označil za „morální hanbu“ i britský ministr zahraničí David Lammy. „Tuto katastrofu způsobenou lidmi vyvolalo odmítání izraelské vlády pustit do Pásma Gazy dostatečnou pomoc,“ uvedl šéf britské diplomacie.
Podle pátečních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, zemřelo v důsledku podvýživy už 271 lidí, včetně 112 dětí, píše agentura AP.
V uplynulých týdnech a měsících na existenci akutní podvýživy a hladovění obyvatel palestinské enklávy upozorňovaly mezinárodní humanitární organizace, agentury OSN i mnohé západní vlády. Zároveň kritizovaly izraelskou vládu, že nejprve svou politikou úplné blokády pásma a později rozhodnutím povolit pouze omezený přísun humanitární pomoci do pásma vyvolává humanitární krizi.
Zničíme Gazu, pohrozil Kac
Pokud Hamás nebude souhlasit, město Gaza skončí jako Rafah a Bajt Hanún, napsal Kac na síti X s odkazem na dvě města, které izraelská armáda v průběhu války v podstatě zcela zničila.
„Brány pekla se brzy otevřou nad vrahy a násilníky z Hamásu v Gaze – dokud nepřijmou podmínky Izraele pro ukončení války, především propuštění všech rukojmí a odzbrojení,“ dodal Kac.
Ve středu armáda židovského státu oznámila, že ovládá některé okrajové části města, jehož dobytí a obsazení schválil začátkem srpna izraelský bezpečnostní kabinet. O den později pak začaly izraelské ozbrojené síly podle agentur kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící ve městě, aby se připravily na evakuaci.
Ve stejný den izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že se chystá schválit vojenskou operaci, jejímž cílem bude obsazení města Gaza, v němž podle serveru The Times of Israel nyní žije přibližně 800 tisíc obyvatel. Zároveň nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmí a o ukončení války v Pásmu Gazy.
Izrael dosud na návrh Kataru a Egypta neodpověděl
Hamás v pondělí souhlasil s novým návrhem na příměří v Pásmu Gazy, které mimo jiné předpokládá propuštění rukojmí ve fázích. Izrael dosud na návrh předložený katarskými a egyptskými vyjednavači neodpověděl.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, kteří na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část zajatých propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu na padesát rukojmí, z nichž ale jen asi dvacet je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito přes 62 tisíc Palestinců. Uvedla to agentura AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá. Informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Britský web The Guardian upozornil, že údaje z utajované databáze Izraelských obranných sil naznačují, že pět z šesti Palestinců zabitých izraelskými silami v Gaze byli civilisté. Web píše o 56 tisících obětí evidovaných ve zmíněné databázi, přičemž podle webu jen 8900 z nich patřilo mezi bojovníky. „Bojovníci uvedení v databázi izraelské vojenské rozvědky tvořili pouze 17 procent z celkového počtu, což znamená, že 83 procent mrtvých byli civilisté,“ dodal web. Takto vysoký poměr zabitých civilistů vůči ozbrojencům je podle deníku ojedinělý. Izrael s informacemi listu nesouhlasí.
