Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.
Ukrajina je hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu.
„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.
„Konkrétní názvy těchto zemí a počet systémů jsme se ale nedozvěděli, nechtěl to komentovat ani šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti),“ poznamenal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Jedná se přece jen o citlivou informaci pro každou zemi, a jak upozornil Josep Borrell – Evropská unie ani NATO jako takové žádné systémy protivzdušné obrany nevlastní,“ doplnil Obrovský.
Borrell ze své pravomoci může svolat jednání či urgovat ministry, nicméně v konečném důsledku jde o rozhodnutí jednotlivých vlád členských zemí sedmadvacítky.
Podle listu The Washington Post se Ukrajina snaží sehnat alespoň sedm baterií protivzdušné obrany. Deník Financial Times zase informoval, že existuje tlak zejména na Španělsko a Řecko, aby Kyjevu předaly své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300.
Žádný tlak na jednotlivé země, pokud jde o poskytnutí systémů protivzdušné obrany, podle Lipavského na jednání nezazněl. „Víme, že existují stovky takových systémů, které by se mohly zapojit do protivzdušné obrany na Ukrajině, nicméně je velmi citlivé to domlouvat s jejich držiteli. Věřím ale, že mezinárodní společenství bude úspěšné.“
S ministry zemí EU se prostřednictvím videohovoru spojili i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov, přesný počet baterií, které potřebují, ale podle Lipavského nezmínili. „Konkrétní čísla dnes (v pondělí) na jednání nezazněla, v technických konzultacích existují různé odhady, nemá smysl to ale komentovat veřejně, každá pomoc Ukrajině pomůže,“ dodal Lipavský.
Praha chce omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu a sankce na Voice of Europe
Švédský ministr Tobias Billström před schůzkou navrhl, aby nový balík protiruských sankcí zahrnoval další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv. Konkrétně hovořil o zákazu dovozu zkapalněného ruského zemního plynu (LNG) a sankcích proti tankerům porušujícím existující ropné embargo. Přijetí v pořadí 14. balíku sankcí se však očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června.
Česko již delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Lipavský řekl, že tento návrh se svými kolegy opět probíral. Podle něj je po dvou letech ruské agrese načase toto opatření přijmout.
Celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“, uvedl již dříve. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou. Pro svůj návrh nyní Česko shání mezi ostatními členskými státy podporu.
Stejně tak se snaží získat spojence i pro svůj další návrh, zařazení tří subjektů, dvou fyzických a jedné právnické osoby, na unijní sankční seznam. Jde o stejné osoby (Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe), které se již ocitly na českém sankčním seznamu v souvislosti s ruským vměšováním do chodu Evropského parlamentu a do voleb. „Teď to musí do pracovních jednání, tak uvidíme, jak budeme úspěšní,“ prohlásil Lipavský. Česko by chtělo, aby byly sankce související s Voice of Europe přijaty ještě před schválením 14. balíčku.
„Pro mě bylo pozitivní slyšet, že asi deset států výslovně zmínilo Česko a naši muniční iniciativu,“ uvedl také Lipavský. „Já jsem za Česko deklaroval, že pokračujeme v podpoře Ukrajiny, zároveň ale musíme mluvit i o širší strategii zadržení Ruska a ruského imperialismu.“ Ocenil i německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.
Nizozemský premiér Mark Rutte minulý týden hovořil o možnosti, že by se země skládaly na nákup volných systémů protivzdušné obrany, které „najdou různě ve světě“. „To by byl vlastně model, který Češi využili u své úspěšné muniční iniciativy,“ dodal zpravodaj ČT Obrovský.
Rozšíření sankcí proti Íránu
Borrel po jednání v Lucemburku oznámil, že ministři zahraničí dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu po jeho nedávném útoku proti Izraeli. Současný sankční režim, který se týká dodávek dronů, by měl být rozšířen i na rakety. Další detaily nyní dojednají unijní diplomaté na pracovní úrovni.
Sankce se původně měly týkat dvou oblastí, kromě dodávek dronů a raket se hovořilo i o íránských revolučních gardách. V tomto ohledu je ale podle šéfa unijní diplomacie nejprve zapotřebí, aby byly gardy označeny za teroristickou organizaci. To znamená, že je musí některé z vnitrostátních orgánů v EU spojit s určitou teroristickou činností, uvedl Borrell již dříve.
