Bývalý japonský premiér Šinzó Abe zemřel poté, co jej během politické kampaně v prefektuře Nara postřelil atentátník. Potvrdila to nemocnice v prefektuře Nara, kam byl politik po dopoledním útoku převezen. Abe utrpěl hluboká zranění na pravé straně krku a také ránu, která zasáhla srdce. Příčinou smrti bylo vykrvácení, uvedl na tiskové konferenci jeden z lékařů. Útok odsoudil japonský premiér Fumio Kišida a mnoho světových politiků. Policie zadržela podezřelého a následně oznámila, že dotyčný se ke střelbě přiznal.
K události došlo přibližně v 11:30 místního času (3:30 SELČ). Politika, který krvácel a zkolaboval, převezli do nemocnice. Podle lékařů už při příjezdu do zdravotnického zařízení nejevil známky života. Dostal mnoho krevních transfuzí, ale nepodařilo se ho zachránit. Zemřel v 17:03 místního času (10:03 SELČ).
Policie ihned po atentátu zadržela podezřelého, kterého média označují jako 41letého bývalého člena námořních sil Tecuju Jamagamiho. Podle stanice NHK nebyl s Abem spokojený a chtěl ho zabít. Agentura Kjódó s odvoláním na své policejní zdroje ale uvedla, že podezřelého k činu nevedla zášť vůči politickému přesvědčení bývalého premiéra.
Policie také potvrdila, že muž použil podomácku vyrobenou zbraň, a dodala, že se k zastřelení politika přiznal. V bydlišti zadrženého se údajně našly další střelné zbraně a výbušniny.
Chvíle krátce po atentátu
Abe byl nejspíše postřelen zezadu, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vládní Liberálnědemokratické strany (LDP). Podle zpravodajky ČT v jihovýchodní Asii Barbory Šámalové je na záběrech z meetingu, které pořídili lidé na místě, viditelné, jak útočník Abeho dvakrát střelil.
Původní zprávy hovořily o tom, že při převozu do nemocnice byl expremiér v bezvědomí. Později ale policie upřesnila, že během něj komunikoval.
„Podle místní hasičské stanice se zdá, že bývalý premiér Abe je ve stavu zástavy srdce a dýchání,“ informovala televize po útoku. „To je podle japonských zvyklostí termín, který bývá občas používán ve chvíli, kdy už je člověk téměř v klinické smrti. Takže ten stav bude velmi vážný,“ vysvětlila Šámalová. Kišida později dopoledne středoevropského času na tiskové konferenci informoval, že Abe je ve vážném stavu.
„Zpráva o Abeho úmrtí mě velmi zasáhla. Nedokážu najít slova, kterými bych popsal, jak se cítím,“ uvedl Kišida. Atentát důrazně odsoudil. Dodal, že se nenechá násilným činem odradit a v sobotu bude pokračovat v kampani před nedělními volbami do horní komory parlamentu. Hlavní politická uskupení nejprve po zprávě o atentátu na žádost vládní LDP avizovala, že kampaně pozastavují.
Kišida už krátce po útoku řekl, že považuje za nepřijatelné, že byl expremiér napaden před nedělními volbami. „Je to barbarský čin uprostřed volební kampaně, která je základem demokracie, a je naprosto neodpustitelný,“ zdůraznil. Abe byl jeho politický mentor, Kišida v letech 2012 až 2017 sloužil jako ministr zahraničí.
V Japonsku jsou incidenty se střelnými zbraněmi vzácné
Abe byl nejdéle sloužícím japonským premiérem. V čele vlády stál v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 do září 2020, kdy odstoupil. O měsíc dříve ohlásil, že kvůli zdravotnímu stavu hodlá podat demisi.
Politické násilí je v Japonsku, zemi s přísnými předpisy o držení zbraní, vzácné. Téměř nulová tolerance podle odborníků přispívá k mimořádně nízkému počtu trestných činů se zbraní. Mezi několik málo výjimek patří brokovnice pro lov a sport. I v tomto případě musí budoucí majitelé absolvovat kurzy a složit písemné i praktické zkoušky či psychologické vyšetření, uvedl list The Guardian.
„V Japonsku politický extremismus tak, jak ho známe například z jiných zemích světa, v podstatě nemá v soudobých dějinách místo,“ okomentoval japanolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Sýkora.
Odsuzující slova ze světa
Čin odsoudilo mnoho světových politiků. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že ho „ohavná vražda“ Abeho hluboce šokovala. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol prohlásil, že se jedná o „neodpustitelný zločin“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Abeho označila za „velkého demokrata“, uvedla, že se stal obětí „zbabělé a brutální vraždy“.
Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Británie stojí v této temné době po „neuvěřitelně smutné zprávě“ o smrti japonského expremiéra při Japonsku. Moskvu Abeho úmrtí „hluboce zarmoutilo“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil expremiéra za „velkého japonského vlastence“.
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že je „ohromen a hluboce zarmoucen“ zprávou o úmrtí Abeho. „I v těchto těžkých hodinách stojíme těsně po boku Japonska,“ napsal Scholz na Twitteru a vyjádřil hlubokou soustrast Abeho rodině. „Japonsko ztratilo skvělého premiéra, který zasvětil život své zemi a pracoval na zajištění pořádku ve světě,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéf americké diplomacie Antony Blinken označil atentát na expremiéra za „šokující“ a „hluboce znepokojující“. Abeho popsal jako vůdce s velkou vizí.
Americký prezident Joe Biden zavražděného označil za přítele a událost označil za tragédii pro Japonsko. „Co je nejdůležitější, hluboce mu záleželo (Abemu) na japonském lidu a zasvětil svůj život službě národu,“ uvádí prohlášení šéfa Bílého domu.
Čeští politici vyjadřují soustrast
Reakce přicházejí také z Česka. Prezident Miloš Zeman i premiér Petr Fiala (ODS) vyslovili upřímnou soustrast japonskému lidu. Fiala uvedl, že je zprávou o smrti Abeho hluboce zarmoucen. „Ani největší politické neshody nemohou být důvodem k násilí. Jednoznačně odsuzuji vraždu japonského expremiéra Šinzóa Abeho,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Politika je a musí zůstat soubojem idejí, ne zbraní. Šinzó Abe zůstane navždy zapsán zlatým písmem v dějinách Japonska i světové politiky,“ napsala na Twitteru šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Žádná motivace nikdy neomluví násilí a vraždu! Bývalý japonský premiér Šinzó Abe se stal obětí atentátu na předvolebním klání. Tam, kde se má bojovat slovy, zasáhl zákeřný útok zbraní,“ poznamenal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš řekl, že si Abeho velice vážil. „Měl jsem tu čest, že jsem se s ním jako premiér několikrát potkal, a jednání s ním si budu navždy pamatovat. Úžasný člověk, skvělý chlap a velký státník. Je šílené, co se stalo, jeho tragické smrti je mi hluboce líto,“ napsal Babiš.
„Vražda bývalého premiéra Šinzóa Abeho mě hluboce zasáhla. Myslím na jeho rodinu a na jeho nejbližší. A také na občany Japonska, našeho spojence, kteří mají před důležitými volbami,“ uvedl předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer.
Šinzó Abe byl nejdéle sloužícím japonským premiérem. Poprvé jím byl zvolen v roce 2006. Tehdy se stal nejmladším předsedou japonské vlády od dob druhé světové války a zároveň prvním, který se narodil až po válce.
Narodil se 21. září 1954 v Nagatě na jihu země do rodiny elitních politiků. Jeho dědou byl někdejší premiér Nobusuke Kiši. Vystudoval politologii v Japonsku a na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Do politiky vstoupil v roce 1982 jako osobní tajemník svého otce Šintaróa Abeho, tehdy ministra zahraničí. Po jeho smrti v roce 1991 zdědil jeho voličskou oblast v prefektuře Jamaguči, kde byl v roce 1993 zvolen poslancem. V letech 2000 až 2003 působil jako náměstek hlavního tajemníka ve vládách premiérů Jošira Moriho a Džuničira Koizumiho. V roce 2003 byl zvolen hlavním tajemníkem vládní LDP.
Do nejvyšších pater politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen předsedou Liberálnědemokratické strany (LDP), a automaticky se tak stal kandidátem strany na úřad premiéra. Tím ho parlament zvolil v září 2006 a jeho první premiérské období skončilo jeho rezignací o rok později. Důvodem byla kromě řady skandálů kabinetu zejména drtivá porážka LDP ve volbách do horní komory parlamentu a fakt, že se mu nepodařilo získat dostatečnou podporu k prodloužení japonské námořní mise zapojené do operací v Afghánistánu.
Voliči premiéra potrestali také za ztracené penzijní záznamy a za to, že podle jejich mínění ztratil kontakt s obyčejnými lidmi. K rezignaci přispěly i chronické zažívací potíže. Abe se léta potýkal s chronickým onemocněním střevní sliznice.
Opětovně byl zvolen předsedou vlády v prosinci 2012, kdy jím vedená LDP zvítězila v předčasných parlamentních volbách. V dalších předčasných volbách, které se konaly v roce 2014, LDP opět zvítězila a Abe se stal premiérem potřetí. Tehdy vypsal hlasování, aby získal nový mandát pro svou politiku usilující o oživení třetí největší ekonomiky světa, která od začátku 90. let stagnovala.
Popularita jeho vlády znovu stoupla po výměně několika ministrů zapletených do korupčních a dalších skandálů a také díky ekonomickém programu zvanému Abenomics, jehož hlavními body jsou uvolněná měnová politika, realizace projektů veřejných prací a strukturální reformy. Přínos tohoto programu ale později smazaly dopady šíření koronaviru od jara 2020, kvůli kterému japonská ekonomika zaznamenala rekordní propad.
V září 2017 Abe opět vypsal předčasné volby a v listopadu téhož roku byl počtvrté zvolen premiérem. Slíbil také, že hodlá tlačit na Severní Koreu, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní. Zároveň prosazuje změny pacifistické ústavy, jejíž devátý článek, braný doslova, Japonsku zakazuje udržovat armádu. Obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chtěl, aby existence armády byla ústavou oficiálně uznána. V září 2018 byl opětovně zvolen do čela vládní LDS.
V premiérské funkci skončil v polovině září 2020 ze zdravotních důvodů. Trpěl ulcerózní kolitidou, vzácným autoimunitním typem zánětu trávící trubice. Několik dní po demisi vyvolala pozornost Abeho návštěva kontroverzní svatyně Jasukuni, kde je mezi 2,5 milionu padlých vojáků uctíváno také čtrnáct odsouzených válečných zločinců. Byla to jeho první návštěva tohoto místa od konce roku 2013, po dobu svého působení v úřadu premiéra se místu spíše vyhýbal, aby nepopudil Čínu a Jižní Koreu.
Některými médii byl označován za politického jestřába a nacionalistu. V březnu 2007 vyvolal kontroverze, když prohlásil, že neexistují důkazy o tom, že by japonská vláda či armáda za druhé světové války unášela ženy a nutila je pracovat jako prostitutky. Historikové odhadují, že japonským vojákům sloužilo za druhé světové války pro rozptýlení asi 200 tisíc žen, hlavně na Korejském poloostrově.
Kontroverze vyvolal také jeho projev z roku 2015 u příležitosti 70. výročí kapitulace Japonska, kdy sice vyjádřil hluboký zármutek nad oběťmi války, zároveň ale řekl, že země by se neměla za svou historii stále dokola omlouvat. Země podle něj nesmí dopustit, aby „naše děti, vnoučata a další generace, které přijdou a které nemají s válkou nic společného“, musely v omluvách pokračovat.
