Země EU dosáhly předběžné dohody na regulaci umělé inteligence

Evropská unie (EU) v pátek pozdě večer dosáhla předběžné dohody na regulaci umělé inteligence (AI). Podle analytiků ale ještě bude nutné upřesnit detaily. Informuje o tom agentura Reuters, která píše o „přelomových“ pravidlech. EU podle ní má nakročeno k tomu, aby se stala prvním z významných světových hráčů, který bude mít normy pro regulaci systémů, jako je ChatGPT.

„EU se stává vůbec prvním kontinentem, který stanoví jasná pravidla pro používání umělé inteligence,“ uvedl na sociální síti X eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Doplnil, že jednání mezi členskými státy a zástupci Evropského parlamentu trvalo několik dní. Jen v pátek se podle něj debatovalo patnáct hodin.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová je přesvědčena, že pravidla přinesou „jedinečný právní rámec pro vývoj důvěryhodných technologií,“ které prý neomezí bezpečnost a základní práva občanů ani firem.

„Umělá inteligence již mění náš každodenní život. A to je teprve začátek. Uvážlivé a široké využití umělé inteligence slibuje obrovský přínos pro naši ekonomiku a společnost,“ komentovala noční dohodu v tiskovém prohlášení předsedkyně EK.

Text podpořilo Německo a Francie, uvedla španělská státní tajemnice pro digitalizaci a umělou inteligenci Carme Artigasová.

Pravidla stanoví například omezení při využívání AI pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek nebo zákaz používání takzvaného sociálního skóre či sociálního kreditu, což je hodnocení lidí na základě jejich chování a aktivit na sociálních sítích. Ohledně konečné podoby dokumentu, který vstoupí v platnost nejdříve v roce 2025, poskytli zástupci unijních institucí ale jen málo informací, upozornil dnes list The Guardian.

EP a členské státy jednaly zdlouhavě mimo jiné o AI řízených systémech dohledu, které by mohla využívat policie, zaměstnavatelé nebo maloobchodníci. Europarlament podle médií prosadil zákaz sledování v reálném čase a používání biometrických technologií včetně rozpoznávání emocí. Komisař Breton ale v tomto ohledu zmínil tři výjimky. Policie bude moci tyto technologie případně používat pouze v případě hrozby teroristického útoku, při pátrání po obětech trestné činnosti a při stíhání skutečně závažné trestné činnosti.

Spotřebitelům mají pravidla umožnit podávat stížnosti, firmám zase hrozí v případě porušení pokutami, a to v maximální výši 35 milionů eur (v přepočtu zhruba 854 milionů Kč) nebo sedmi procent celosvětového obratu dané společnosti. Evropská pravidla by se tak podle Reuters mohla stát vzorem i pro další státy.

Základem dohody je odstupňovaný systém založený na riziku, v němž se nejvyšší úroveň regulace vztahuje na nástroje, které představují nejvyšší riziko pro zdraví, bezpečnost a lidská práva. Původní návrh legislativy předložený Evropskou komisí předpokládal, že do této kategorie budou patřit všechny systémy s více než deseti tisíci firemních uživatelů.

V rámci EU dlouho nepanovala shoda především na regulaci základních modelů, neboli generativní umělé inteligence. Základní modely, jako je ChatGPT vytvořený společností OpenAI, jsou systémy umělé inteligence vyškolené na velkých souborech dat. Mají schopnost učit se z nových dat a provádět různé úkoly.

Kritika od části podnikatelů

Proti předběžné dohodě vystoupila třeba podnikatelská skupina DigitalEurope, podle níž jsou tato pravidla další zátěží pro podniky. „Máme dohodu, ale za jakou cenu? Plně jsme podporovali přístup zohledňující rizika plynoucí z využití umělé inteligence, nikoliv ze samotné technologie. Pokus na poslední chvíli regulovat základní modely to postavil na hlavu,“ uvedla její generální ředitelka Cecilia Bonefeld-Dahlová.

Kritická byla i skupina pro práva na ochranu soukromí European Digital Rights. „Je těžké být nadšený ze zákona, který poprvé v EU podnikl kroky k legalizaci rozpoznávání obličejů na veřejnosti v reálném čase v rámci celého (unijního) bloku,“ uvedla hlavní politická poradkyně společnosti Ella Jakubowska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...