Pokuty

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnosti Up a Pluxee reagovaly, že se kvůli pokutě obrátí na soud.

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.

Od neděle 2. srpna platí povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence (AI). Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí AI, musí firmy jasně označit jako uměle vytvořené, informovala Evropská komise (EK).

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.

Inspekce silniční dopravy (INSID) varuje před podvodnými SMS vyzývajícími k platbě pokuty za údajné překročení rychlosti s lhůtou, která vyprší ve čtvrtek o půlnoci. Lidé se kvůli zprávě, která chodí jménem dopravní inspekce nebo policie, začali na inspekci obracet ve čtvrtek odpoledne. Inspekce doporučuje na zprávu nereagovat a podezření na podvod oznámit policii. ČTK to sdělila mluvčí INSID Monika Balšánková.

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.

Policisté začnou při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky. Při vypisování těch papírových se totiž stávají chyby a těch pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení uděleného trestu. „Drtivá většina bloků zůstává platných. Jedná se o promile případů, kdy jsou pokuty zrušeny,“ zdůraznil ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Elektronické bloky začnou policisté používat o prázdninách, zatím jen na předem vybraných silicích. Běžné papírové bloky ale úplně neskončí a stále budou k dispozici jako alternativa.

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) navzdory kritice některých boudařů rozšiřuje kamerový systém v národním parku. Ten má regulovat dopravu. Ve čtvrtek přibyly kamery pod Lesní boudou ve východních Krkonoších. Mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný řekl novinářům, že systém pomáhá kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do národního parku a chránit jeho nejcennější oblasti.

Za alarmující považují hasiči dosavadní výsledky kontrol požární bezpečnosti v nočních podnicích. Zjistili při nich přes tisíc dvě stě nedostatků. Mimořádné inspekce sbor zahájil v lednu po novoročním tragickém požáru baru ve švýcarském horském středisku Crans-Montana. Kontroly se zaměřují hlavně na hudební kluby, bary nebo diskotéky v podzemních prostorách. Hasiči a policisté při nich hlídají i kapacitu podniků, která bývá často překračovaná. Celkem chtějí hasiči provést přes sedm set kontrol. Zatím nevyhodnotili ani pětinu. Dosud ale udělili přes půl milionu korun na pokutách. Kontroly mají pokračovat do konce srpna. Nejvíce vytipovaných podniků je v Jihomoravském kraji.

Kamiony a autobusy ve špatném technickém stavu, přetížené soupravy nebo řidiči manipulující s tachografem. Na podobné přestupky se od loňského července zaměřuje nově vzniklá Inspekce silniční dopravy. Za tuto dobu udělila pokuty za více než sto milionů korun. Inspektoři odhalují i jízdu bez karty řidiče, která zaznamenává dobu cesty a odpočinku. Únava a snížená pozornost za volantem pak podle policie mohou mít podobné následky jako řízení pod vlivem alkoholu nebo návykových látek.

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.

Aplikace eDoklady funguje již více než dva roky. K pátku 17. dubna evidovala Digitální a informační agentura (DIA) téměř 975 tisíc uživatelů. Ti mohou mít díky aplikaci v telefonu digitální variantu občanského průkazu, kterým se mohou prokazovat na úřadech či ve školách, ale například také u voleb. V budoucnu eDoklady nahradí evropská digitální peněženka. Změny týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů by měla přinést i novela, kterou před nedávnem schválila vláda.

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.

Někteří řidiči se snaží vyhnout placení za parkování, jednoduše překryjí registrační značku. I za to jim ale hrozí pokuta. „Zakrývání nebo jakákoliv manipulace s registrační značkou vozidla je v silničním provozu nepřípustná. Řidič je tedy povinen ji mít umístěnou na předepsaném místě tak, aby byla dobře čitelná,“ vysvětluje mluvčí Policie ČR Violeta Siřišťová. Městský úřad pak může takovému šoférovi uložit pokutu od dvou do pěti tisíc korun. Tvrdší tresty hrozí za jízdu v takovém autě – pokuta až deset tisíc korun, ale také zákaz činnosti až na osmnáct měsíců. Ani zakrytím části registrační značky se navíc často placení nevyhnou, strážníci totiž dokážou její zbývající část dohledat. Také monitorovací auta s kamerami si dokážou poradit s neúplnými značkami.

Problémů se zkaženým jídlem v restauracích v Česku přibývá. V loňském roce řešili hygienici o polovinu víc případů potíží po konzumaci jídla v gastroprovozech než o rok dřív. Úředníci zjistili pochybení u téměř 1400 zařízení a rozdali pokuty za celkem dva a půl milionu korun. Důvodem je podle hygieniků zhoršená úroveň hygieny ve stravovacích zařízeních i nový systém kontrol.

Monitorovací vozidlo ke kontrole parkování už jezdí téměř ve všech krajských městech. Od ledna funguje v Pardubicích a ve Zlíně. Hradec Králové má speciální vůz s kamerami na střeše od loňského října, spolu se strážníky tam už odhalil přes patnáct set přestupků. V Liberci pořízení odložili. Druhým krajským městem, které takové auto ještě nemá, je Ústí nad Labem.

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.