Ukrajina s Evropou do úterý dokončí návrh mírového plánu a předají ho USA, řekl Zelenskyj

Nahrávám video

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Myslím, že plán bude hotov zítra (v úterý), někdy večer,“ řekl Zelenskyj s tím, že následně ho obdrží USA. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zastavení ruské války proti Ukrajině zprostředkovat. Zelenskyj poznamenal, že nové návrhy toho, jak ruskou válku ukončit, obsahují dvacet bodů. Stále ale neexistuje žádný kompromis týkající se území, dodal.

Britská vláda v prohlášení po pondělní schůzce podle Reuters uvedla, že lídři Británie, Německa, Francie a Ukrajiny se shodli, že nyní nastal kritický okamžik a že je nezbytné nadále zvýšit podporu Kyjevu a ekonomický tlak na ruského vládce Vladimira Putina. Starmer s Merzem a Macronem hovořili i o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.

Starmer po schůzce zatelefonoval dalším evropským spojencům, aby je o vývoji situace informoval, uvedla britská vláda.

K dokončení mírové dohody je klíčová shoda, míní Macron

„Myslím, že hlavním problémem je shoda mezi našimi postoji – Evropanů, Ukrajinců a USA – k dokončení mírových jednání,“ řekl po schůzce Macron. Poznamenal, že všechny strany by se poté mohly posunout do nové fáze, ve které by se zaměřily na zajištění těch nejlepších možných podmínek pro Ukrajinu, pro Evropu a pro kolektivní bezpečnost.

Význam jednoty mezi Evropou, Ukrajinou a USA před zahájením schůzky zdůraznil i Zelenskyj. Podle Macrona ruská ekonomika začíná po poslední sérii sankcí trpět. Merz vyjádřil skepsi ohledně určitých detailů v americko-ruském plánu. Starmer uvedl, že o záležitostech týkajících se Ukrajiny by měla rozhodovat sama Ukrajina.

„Setkání mělo být ukázkou jasné podpory Zelenského, který je v posledních dnech pod tlakem Spojených států,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Katarína Sedláčková. Dodala, že schůzka měla americkému prezidentovi Trumpovi ukázat, že Evropa je jednotná.

Macron trvá na tom, aby bezpečnostní záruky pro Ukrajinu byly jasně stanovené a aby Trump věděl, že Evropa je připravená se na nich podílet, přiblížila Sedláčková. „V posledních dnech a týdnech se často mluvilo o bezpečností misi na Ukrajině, kterou by po podepsání mírové dohody mohly vést francouzské a britské vojenské jednotky,“ dodala.

Nahrávám video

Zelenskyj, který z Londýna odletěl do Bruselu na jednání s vedením NATO a Evropské unie, rovněž řekl, že Ukrajině letos v programu na nákup amerických zbraní chybí 800 milionů dolarů (asi 16,7 miliardy korun). Lze předpokládat, že tato otázka se dostane na program jednání koalice ochotných, které se podle Zelenského bude konat tento týden.

Koalice ochotných je skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně před pokračující ruskou invazí. Součástí skupiny je i Česko. Zmíněný program nákupu amerických zbraní umožňuje ukrajinským spojencům nakupovat v USA zbraně a vojenské vybavení, které následně poskytnou Kyjevu. Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu bezúplatnou vojenskou pomoc napadené zemi zastavily.

Konstruktivní, ale nelehké, řekl Zelenskyj k jednání s USA

V noci na pondělí Zelenskyj označil za konstruktivní, ale nelehké několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států amerických o americko-ruském plánu, na jehož původní verzi Ukrajina nedostala možnost se podílet.

Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něj plán ani nečetl, informovaly agentury Reuters a AFP.

Zelenskyj si v sobotu telefonoval se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, s nimiž předtím tři dny na Floridě jednal předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Jurij Hnatov.

Vysoce postavený představitel obeznámený s posledními jednáními agentuře AFP sdělil, že nejproblematičtější v jednáních zůstává otázka případných územních ústupků Ukrajiny. Rusko, které kontroluje více než osmdesát procent Donbasu na východě Ukrajiny, chce získat celé toto území včetně toho, které dosud neokupuje. Kyjev to opakovaně odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...