Zelenskyj: Trumpův návrh zastavit boje na současné linii je dobrý kompromis

Nahrávám video
Události: Trumpův návrh zastavit boje na současné linii
Zdroj: ČT24

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Trump minulý týden uvedl, že Moskva a Kyjev by měly uzavřít mír na současné linii bojů. Jiná řešení jsou podle něj příliš komplikovaná.

„Navrhl zůstat tam, kde jsme, a začít jednat,“ řekl o šéfovi Bílého domu podle agentury AFP Zelenskyj během krátké návštěvy Osla, kde jednal s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. „Myslím, že by to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jistý, že to Putin podpoří, a řekl jsem to prezidentovi,“ dodal ukrajinský lídr.

Současné frontové linie jako východisko k jednání s Ruskem prosazuje Kyjev dlouhodobě, odmítá se ale zavázat jakýmkoliv formálním územním ústupkům ve prospěch agresora. Síly Kremlu nyní okupují asi pětinu sousední země.

Moskva naopak požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva dlouhodobě označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci na Ukrajině v roce 2014, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území, z nichž část Moskva plně nekontroluje.

Evropský mírový plán

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, napsala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Na plnění plánu by podle ní měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta.

Připravovaný evropský návrh slibuje Ukrajině bezpečnostní záruky, fondy na opravu válečných škod a také cestu k rychlému členství země v EU. Plán dále počítá s návratem všech deportovaných dětí na Ukrajinu a s výměnou vězňů. Následná jednání po klidu zbraní by se věnovala správě okupovaných území, ačkoli Evropa a ani Ukrajina by tyto regiony neuznaly jako ruské, poznamenal Bloomberg.

Na Ukrajinu mířily stovky ruských dronů

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu 405 dronů a 28 raket, uvedly ukrajinské vzdušné síly s tím, že Moskva cílila na energetickou infrastrukturu. Zemřelo nejméně šest lidí, další desítky utrpěly zranění.

Podle Zelenského noční údery dokazují, že Moskva stále necítí dostatečný tlak, aby válku ukončila. „Ruská slova o diplomacii nic neznamenají, dokud ruské vedení nepocítí vážné problémy,“ uvedl. Dodal, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím sankcí, koordinované diplomacie všech partnerů a zbraní delšího doletu pro Kyjev.

Nahrávám video
90’ ČT24: Vývoj kolem rusko-ukrajinské války
Zdroj: ČT24

Norský premiér ve středu během setkání se Zelenským oznámil, že země poskytne Kyjevu téměř sto milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na podporu energetického sektoru, konkrétně na pomoc s dodávkami elektřiny a tepla.

Švédský premiér Ulf Kristersson po jednání se Zelenským sdělil, že Kyjev v budoucnu od Stockholmu koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, informovaly agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodu. Ukrajinský lídr před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Načítání...

Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters uvedlo, že ve většině oblastí země byly po útocích zavedeny nouzové odstávky elektřiny.

„Cílem útoku byla většina ukrajinských regionů. Jde o druhý takový útok za měsíc, což naznačuje systematickou kampaň nepřítele s cílem zničit ukrajinský energetický sektor před nadcházející zimou,“ napsala na Facebooku ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. Rusko se podle ní uchyluje k takzvaným dvojitým úderům, kdy opakovaně útočí na stejná místa. „Snaží se zasáhnout nejen infrastrukturní objekty, ale také energetiky a záchranáře,“ uvedla ministryně.

„Putin chce ještě do začátku zimy, do začátku opravdu nepříznivých povětrnostních podmínek (…), získat co nejvíce území. Teprve poté, když usoudí, že už víc získat nemůže, bude podle mého názoru ochoten si s Donaldem Trumpem a ostatními sednout ke stolu a vážně jednat o jakémsi příměří,“ popsal výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe Tomáš Klvaňa.

Nahrávám video
Politolog Tomáš Klvaňa komentuje situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Nad summitem v Budapešti visí otazníky

Nejasnosti panují kolem termínu schůzky Trump-Putin, jež se měla uskutečnit v blízké době v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.

Reuters v úterý hovořil se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle nichž Američané s prezidentským summitem zřejmě váhají kvůli přemrštěným ruským požadavkům na zastavení války. Ty jsou důvodem odložení schůzky také podle zjištění stanice CNN.

Maďarský premiér Viktor Orbán nicméně tvrdí, že přípravy na summit pokračují. Stejně se podle Reuters vyjádřil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který nevidí žádné velké překážky.

„Rozhodně by to bylo podivuhodné vzhledem k pozici Maďarska k ruské válce na Ukrajině, která se zásadně odlišuje od naprosté většiny ostatních členských států EU. Proto kdyby k tomu setkání mělo dojít v hlavním městě Maďarska, tak by to přinejmenším symbolicky působilo zvláštně,“ komentovala místo setkání Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Nahrávám video
Pavlína Janebová z AMO o odkladu summitu v Budapešti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 58 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...