Zelenskyj: Trumpův návrh zastavit boje na současné linii je dobrý kompromis

Nahrávám video

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Trump minulý týden uvedl, že Moskva a Kyjev by měly uzavřít mír na současné linii bojů. Jiná řešení jsou podle něj příliš komplikovaná.

„Navrhl zůstat tam, kde jsme, a začít jednat,“ řekl o šéfovi Bílého domu podle agentury AFP Zelenskyj během krátké návštěvy Osla, kde jednal s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. „Myslím, že by to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jistý, že to Putin podpoří, a řekl jsem to prezidentovi,“ dodal ukrajinský lídr.

Současné frontové linie jako východisko k jednání s Ruskem prosazuje Kyjev dlouhodobě, odmítá se ale zavázat jakýmkoliv formálním územním ústupkům ve prospěch agresora. Síly Kremlu nyní okupují asi pětinu sousední země.

Moskva naopak požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva dlouhodobě označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci na Ukrajině v roce 2014, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území, z nichž část Moskva plně nekontroluje.

Evropský mírový plán

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, napsala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Na plnění plánu by podle ní měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta.

Připravovaný evropský návrh slibuje Ukrajině bezpečnostní záruky, fondy na opravu válečných škod a také cestu k rychlému členství země v EU. Plán dále počítá s návratem všech deportovaných dětí na Ukrajinu a s výměnou vězňů. Následná jednání po klidu zbraní by se věnovala správě okupovaných území, ačkoli Evropa a ani Ukrajina by tyto regiony neuznaly jako ruské, poznamenal Bloomberg.

Na Ukrajinu mířily stovky ruských dronů

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu 405 dronů a 28 raket, uvedly ukrajinské vzdušné síly s tím, že Moskva cílila na energetickou infrastrukturu. Zemřelo nejméně šest lidí, další desítky utrpěly zranění.

Podle Zelenského noční údery dokazují, že Moskva stále necítí dostatečný tlak, aby válku ukončila. „Ruská slova o diplomacii nic neznamenají, dokud ruské vedení nepocítí vážné problémy,“ uvedl. Dodal, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím sankcí, koordinované diplomacie všech partnerů a zbraní delšího doletu pro Kyjev.

Nahrávám video

Norský premiér ve středu během setkání se Zelenským oznámil, že země poskytne Kyjevu téměř sto milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na podporu energetického sektoru, konkrétně na pomoc s dodávkami elektřiny a tepla.

Švédský premiér Ulf Kristersson po jednání se Zelenským sdělil, že Kyjev v budoucnu od Stockholmu koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, informovaly agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodu. Ukrajinský lídr před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Načítání...

Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters uvedlo, že ve většině oblastí země byly po útocích zavedeny nouzové odstávky elektřiny.

„Cílem útoku byla většina ukrajinských regionů. Jde o druhý takový útok za měsíc, což naznačuje systematickou kampaň nepřítele s cílem zničit ukrajinský energetický sektor před nadcházející zimou,“ napsala na Facebooku ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. Rusko se podle ní uchyluje k takzvaným dvojitým úderům, kdy opakovaně útočí na stejná místa. „Snaží se zasáhnout nejen infrastrukturní objekty, ale také energetiky a záchranáře,“ uvedla ministryně.

„Putin chce ještě do začátku zimy, do začátku opravdu nepříznivých povětrnostních podmínek (…), získat co nejvíce území. Teprve poté, když usoudí, že už víc získat nemůže, bude podle mého názoru ochoten si s Donaldem Trumpem a ostatními sednout ke stolu a vážně jednat o jakémsi příměří,“ popsal výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe Tomáš Klvaňa.

Nahrávám video

Nad summitem v Budapešti visí otazníky

Nejasnosti panují kolem termínu schůzky Trump-Putin, jež se měla uskutečnit v blízké době v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.

Reuters v úterý hovořil se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle nichž Američané s prezidentským summitem zřejmě váhají kvůli přemrštěným ruským požadavkům na zastavení války. Ty jsou důvodem odložení schůzky také podle zjištění stanice CNN.

Maďarský premiér Viktor Orbán nicméně tvrdí, že přípravy na summit pokračují. Stejně se podle Reuters vyjádřil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který nevidí žádné velké překážky.

„Rozhodně by to bylo podivuhodné vzhledem k pozici Maďarska k ruské válce na Ukrajině, která se zásadně odlišuje od naprosté většiny ostatních členských států EU. Proto kdyby k tomu setkání mělo dojít v hlavním městě Maďarska, tak by to přinejmenším symbolicky působilo zvláštně,“ komentovala místo setkání Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...