Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Nahrávám video

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

„Debatovali jsme o řadě bodů. Myslím, že se dostáváme o dost blíže, možná velmi blízko,“ řekl Trump. Ocenil také přístup evropských lídrů, kteří podle něj znatelně přispěli k možnému konci války.

Sporným bodem podle Trumpa zůstává otázka území, ale i zde je šéf Bílého domu přesvědčen, že se k řešení podaří dospět. Rusko mimo jiné požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch částí, které nedokázalo vojensky dobýt.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina má úctu k území, které ovládá, a že přístup Kyjeva k Donbasu je zcela odlišný, než je ten ruský.

Trump poznamenal, že právě otázka území je ta nejspornější. Sdělil, že Ukrajina je sice velmi statečná a způsobila Rusku ohromné škody, přesto by ale měla raději dospět k dohodě nyní. „Je čas to ukončit,“ prohlásil.

Nahrávám video

Trump uvedl, že je otevřen ke své návštěvě Ukrajiny, ačkoli by raději nejprve uzavřel dohodu. Nabídl prý, že promluví k ukrajinskému parlamentu, pokud by si Zelenskyj myslel, že to pomůže. Ukrajinský prezident sdělil, že šéf Bílého domu je kdykoli vítaný.

Bezpečnostní záruky

Zelenskyj nedělní jednání s Trumpem označil za skvělé a řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.

Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.

Trump už před začátkem schůzky ujistil, že Ukrajina bude mít v případě, že se dohody o mírovém plánu podaří dosáhnout, „silné“ bezpečnostní záruky, na nichž se budou podílet evropské země.

Trump rovněž podle Reuters řekl, že výsledek nynějších jednání bude znám za několik týdnů. „Do pár týdnů to budeme vědět, ať to bude tak, nebo onak,“ prohlásil.

Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání s ním na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí v hledání cesty k míru.

Americký prezident uvedl, že Rusko se bude podílet na rekonstrukci Ukrajiny. Šéf Bílého domu hovořil i o tom, že Putin nesouhlasí s příměřím, protože „nechce zastavit boje, aby je poté musel znovu obnovit“.

Trump před schůzkou se Zelenským prohlásil, že jednání o ukončení ruské agrese jsou „v závěrečné fázi“. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že vládce Kremlu Putin to s ukončením války „myslí velmi vážně“, píše agentura Reuters. O Zelenském se vyjádřil pochvalně. „Tento gentleman pracoval velmi tvrdě a je velmi statečný. I jeho lidé jsou velmi stateční,“ prohlásil. Šéf Bílého domu také řekl, že on sám si pro dokončení mírového plánu nestanovil žádný termín.

Vyjednavač Kremlu Kirill Dmitrijev v reakci na výsledky jednání na Floridě napsal, že si „svět váží mírového úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu“.

Jednání se účastnil Witkoff či Umerov

Na straně USA na rokování Trumpa doprovázeli vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff. V delegaci Zelenského byl dle deníku Kyiv Post mimo jiné jeho hlavní vyjednavač Rustem Umerov, ministr hospodářství Oleksij Sobolev a zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Hnatov. Ruská strana se každopádně rozhovorů na Floridě neúčastnila.

Zelenskyj ještě před setkáním zdůraznil, že řadu diplomatických problémů mohou vyřešit spojenci napadené země. Je třeba docílit toho, aby Rusko pocítilo následky, uvedl. Moskva podle něj za poslední týden vyslala na sousední zemi přes dva tisíce dronů, osm set leteckých pum a téměř sto raket. Na takovou agresi by měli odpovídat nejen Ukrajinci, ale i zahraniční politici, dodal Zelenskyj.

„Stejně tak je důležité, aby fungovaly sankce proti Rusku a všechny formy politického tlaku za jeho agresi. Aby Ukrajina získávala rakety protivzdušné obrany a abychom finalizovali podobu kroků, které ukončí tuto válku a zaručí bezpečnost. Právě o těchto krocích dnes (v neděli) budeme mluvit s partnery,“ avizoval ukrajinský lídr.

Trump hovořil s Putinem, Zelenskyj se Starmerem

Zelenskyj si před jednáním na Floridě telefonoval s britským premiérem Keirem Starmerem. „Diskutovali jsme o přípravách na setkání s prezidentem Trumpem, stejně jako o všech našich kontaktech s evropskými partnery,“ sdělil ukrajinský prezident. „Informoval jsem ho o situaci na frontě a o důsledcích ruských útoků,“ doplnil.

Zelenskyj a Trump mají vést telefonický rozhovor také s dalšími evropskými lídry, konečný seznam účastníků ještě není hotov, uvedl odpoledne mluvčí Zelenského Serhij Nykyforov.

Trump před jednáním o evropských lídrech řekl, že „byli opravdu skvělí“. Optimismus ohledně ukončení konfliktu ale mírnil. „Buď to skončí, nebo to bude trvat ještě dlouho a miliony dalších lidí budou zabity,“ míní.

Americký prezident před nedělním setkáním s představiteli napadené zároveň oznámil, že už absolvoval telefonát s ruským vůdcem Putinem, který zároveň označil za velmi dobrý a produktivní. Hovor později podle agentury Interfax potvrdil i Kreml.

Setkání prezidentů USA a Ukrajiny je známkou významného pokroku v rozhovorech, píše BBC. Trump dříve prohlásil, že se se Zelenským setká, pouze pokud bude mít pocit, že dohoda je blízko. Ukrajinský prezident zase řekl, že Trumpův plán byl schválen z „devadesáti procent“, ale nechtěl sdělit, zda se na setkání bude podepisovat dohoda.

Nedělní schůzka navazuje na dřívější víkendová jednání na Floridě mezi Trumpovým poradcem Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem a hlavními vyjednavači Ruska i Ukrajiny. Je to poslední z dlouhé série jednání za poslední dva měsíce.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...