Zbloudilí, zanedbaní turisté mohou být ruští špioni, varuje Lotyšsko

Lotyšské bezpečnostní služby ve své výroční zprávě varují před osobami, které mohou vypadat jako ztracení turisté, ve skutečnosti se však jedná o ruské sabotéry či špiony. Informoval o tom server Euronews.

Ruské zpravodajské a bezpečnostní služby představují „hlavní hrozbu“ pro národní bezpečnost Lotyšska, píše se ve zprávě. Ta mimo jiné radí občanům, jak rozpoznat možné agenty, ať už jde o zanedbaný vzhled, nevhodné vojenské nebo sportovní oblečení, nebo snahu klást místním obyvatelům nezvyklé otázky.

Tyto osoby u sebe mohou mít specializované lékárničky, mapy nebo vysílačky, které se hodí spíše v případě tajné operace než pro kempování v přírodě.

Lotyšská bezpečnostní služba také varovala, že Rusové se mohou zdržovat v blízkosti vojenských nebo důležitých infrastrukturních objektů a vydávat se za humanitární pracovníky, případně se pohybovat v odlehlých oblastech, aniž by projevovali jakýkoli zájem o přírodu, cituje z pokynů Euronews.

Atmosféra strachu jako cíl

Ruští sabotéři by se mohli rovněž pokusit vyvolat nepokoje nebo útoky na „společensky významné osoby“. Kontrarozvědka ale zároveň varuje, že ne všichni spadají do těchto kritérií. „Ukrajinská zkušenost ukazuje, že ruské tajné služby se dokážou přizpůsobit,“ uvádí se ve zprávě.

V případě odhalení špionážní skupiny vybízí kontrarozvědka veřejnost, aby se vyvarovala pokusů o hrdinské činy a zanechala tuto práci profesionálům v podobě policie, speciálních složek či armády.

Podle výroční zprávy se škodlivé aktivity organizované ruskými zpravodajskými a bezpečnostními službami v roce 2024 zaměřily na některá symbolická pamětní místa v zemi, kupříkladu na pamětní kámen lotyšských legionářů ve farnosti Džukste, který byl potřísněn červenou barvou.

Podobné incidenty hlásily loni i jiné pobaltské státy, přičemž vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se Rusové tímto způsobem snaží o provokace, které mají přilákat pozornost médií a vyvolat atmosféru strachu mezi obyvateli.

Početná ruská menšina

V bezmála dvoumilionové zemi, jejíž vedení se ostře staví proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, tvoří zhruba čtvrtinu populace ruská menšina. V zemi navíc žije na čtyřicet tisíc lidí s pasem Ruské federace. Podle expertů se přitom nedá jednoznačně určit, jaké politické smýšlení u nich převažuje.

Lotyšské pokyny přicházejí v době, kdy státy v celé severní Evropě vydávají brožury s radami, jak přežít válku nebo přírodní katastrofu, píše Euronews.

Pobaltí posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO a Ruskem, které už více než tři roky vede regulérní válku proti Ukrajině. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, což zdůvodňují stále agresivnějším chováním Moskvy.

Litva chce zaminovat hranici s Ruskem

Letos v březnu Litva, Lotyšsko, Estonsko i Polsko oznámily záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.

Vilnius pak začátkem května oznámil, že chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením těchto min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi o objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy korun) do posílení ochrany pohraničí v následující dekádě. Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že cílem je „zablokovat a zpomalit“ případnou invazi.

Všechny tři pobaltské země i Polsko od plnohodnotného vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu, podotkla AFP. Litva také nedávno oznámila odstoupení od smlouvy o zákazu kazetové munice, což zdůvodnila bezpečnostními riziky spojenými s postupem Kremlu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 41 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...