Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.
Kromě ruských subjektů na sankčním seznamu nově figuruje i několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií. Jde o společnosti vyrábějící takzvané zboží či technologie dvojího užití, zejména drony.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Podle dosavadních informací by mělo jít o čtyři čínské firmy a jednu indickou.
„Jedná se o demonstraci toho, že pokud ty firmy budou narušovat sankce, čekají je postihy. Vidíme třeba, že velké banky v Turecku, Číně nebo Spojených arabských emirátech, které byly poměrně přátelské vůči ruským subjektům, tak najednou přestaly přijímat platby z Ruska kvůli obavám z těch sekundárních sankcí,“ podotkl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Rusko kvůli sankcím patrně nezkolabuje, tvrdí expert
Schválení nových sankcí do poslední chvíle blokovalo Maďarsko, které k němu mělo výhrady. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa ukládání dalších sankcí vůči Rusku nedává smysl a poškozuje pouze ekonomiku Evropské unie. Nakonec ale Budapešť uvedla, že balíček nebude vetovat.
Ruská ekonomika se podle Svobody v souvislosti s invazí na Ukrajině potýká s problémy. „Je tam obrovské rozšíření zbrojní výroby. Produkce tanků vám zvedne HDP, ale nezlepší to blahobyt občanů. Rusko naráží na vleklé problémy, protože válčí, lidé mu odešli do zbrojního průmyslu a chybí jinde. Vidíme stagnaci zbrojního průmyslu, nedostatek lidí a hrozbu inflace,“ popsal Svoboda.
Doplnil, že Moskvu hospodářský kolaps pod tíhou sankcí pravděpodobně nečeká, v zemi se spíše začne projevovat pozvolný ekonomický úpadek. „Rusko čeká pozvolná primitivizace, pokud neudělá nějaký ekonomický zázrak. Je to docela logické. Nemůžete se zapojit do světového obchodu, dovážet technologie a vyrábět si všechno sami,“ dodal Svoboda.
Unie nedokáže Rusko citelně zasáhnout, míní ekonom
Podle ekonoma a člena NERV Petra Zahradníky neumí EU ekonomicky zasáhnout to, co by Rusko skutečně bolelo. „Už z těch první reakcí v únoru 2022 a z prvních sankcí bylo zjevné, že toto není munice, která by byla schopna zastavit válku. Existovala očekávání ve smyslu toho, že bude možné Rusko ekonomicky limitovat, ale to se nenaplnilo, ruská ekonomika se přeorientovala na válečné hospodářství. (…) Po dvou letech tady máme třináctý sankční balík. Proč jsme takto vehementně nepostupovali od samého začátku? Ukazuje se, že ta účinnost asi úplně hvězdná nebude,“ poznamenal v Interview ČT24.
Dodal, že optikou standardních statistických ukazatelů to dokonce vypadá, že se ruské ekonomice daří téměř nad očekávání dobře. Jde ale podle něj o ekonomiku úplně jiného charakteru, než na co jsme v demokratickém světě zvyklí, odráží jinou kvalitu i nastavení společnosti. „A sám si kladu otázku, jak je tato ekonomika udržitelná,“ dodal.
Matesová: Evropské sankce se masivně obcházejí
Ekonomka a bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová zdůraznila, že hlavním problémem je, že jsou evropské sankce masivně obcházeny. Na rozdíl od těch amerických, protože americká legislativa umožňuje vznést sankce i proti vlastním firmám, které tyto postihy obcházejí.
„A nejde jen o obcházení sankcí z hlediska čínských a indických firem, ale je potřeba se začít dívat na to, jak lépe demotivovat z toho obcházení sankcí evropské firmy,“ řekla Matesová v Událostech, komentářích.
Jako příklad uvedla sankce na dodávky luxusního zboží do Ruska: „Podle oficiálních německých statistik jen v prvním roce ruské invaze zvýšily německé automobilky vývoz svých aut do Kyrgyzstánu o více než čtyři tisíce procent. Tam je ale volná celní unie s Ruskem – takže cokoliv přijde do Kyrzgyzstánu, může jít volně do Ruska. A totéž se týká většiny postsovětských republik.“
Omezení pohybu ruských diplomatů zatím chybí
Česká republika chtěla do balíčku prosadit svůj návrh, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle něj „veřejně známým faktem“.
Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český požadavek se zatím nepodařilo prosadit. Praha ale doufá, že by se mohl objevit v některém z dalších sankčních balíčků, které by měly brzy následovat. „Je to úkol, který jsem vytyčil pro českou diplomacii, pracujeme na tom,“ uvedl tento týden ministr Lipavský. „Věřím, že s tímto požadavkem jednoho dne uspějeme. Je potřeba mluvit s hlavními městy, abychom získali podporu dalších 26,“ dodal.
„Bude to legálně velice obtížné, nesmí to narušit základní diplomatická pravidla, navíc na sebe zde narážejí zájmy jednotlivých členských států,“ řekl ke snaze Prahy omezit pohyb Rusů výzkumný pracovník EU Institute for Security Studies Ondřej Ditrych.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) podotkl, že úřady by se měly v budoucnu zaměřit na řešení obcházení sankcí místo jejich rozšiřování. „V momentě, kdy sankce nejsou dostatečně dodržovány, tak nefungují, jak by měly. Na seznam se nyní dostává dalších zhruba dvě stě entit. To, že se sankce obcházejí a obchod probíhá jinými kanály, je důležitější, než přidávání dalších sektorů,“ řekl Dvořák.
