Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.
Ruský Gazprom ukončil od Nového roku kvůli údajnému neuhrazenému dluhu dodávky plynu do Moldavska, odkud surovina putovala částečně také do Podněstří. Vedení Moldavska si zajistilo dodávky z jiných zdrojů, separatisté se ale o alternativy nepokoušeli. Nabídky pomoci odmítli nebo na ně vůbec nereagovali.
Výsledkem je nucená odstávka průmyslu na jimi ovládaném území, vypnuté dálkové topení a omezené dodávky elektřiny, kterou vyrábí plynová elektrárna z rychle se tenčících zásob. Odtrženecká provincie může odebírat plyn od Gazpromu náhradní jižní trasou přes Turecko a Bulharsko – ani k tomu ale nedošlo.
„Rusko to ale schválně nedělá. Víš proč? Hodlá poškodit politické vedení Moldavska. Teď celé Podněstří mrzne. A víš, komu připisuje vinu? Moldavsku. Moldavsko za to prý může, protože se nedokázalo dohodnout s Ruskem,“ vyjádřil se na svém Instagramu moldavský blogger Bara Serega.
Blokování plynu a politika
Moldavsko letos čekají parlamentní volby. Současná proevropská vláda je přesvědčena, že těmito kroky chce Moskva obrátit veřejné mínění proti ní. Čím horší je situace v Podněstří, tím silnější vyjádření Kreml vydává.
„Moldavské blokování dodávek elektřiny Podněstří je výsměchem jeho obyvatelstvu. Využívají neonacistické nástroje šikany a pronásledování kvůli odlišné národnosti a názorům,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Blokování dodávek plynu, o kterém navíc Kišiněv tvrdí, že s ním nemá nic společného, je podle Moskvy neonacismem. Když se ale ona sama tři roky snaží plošně zlikvidovat ukrajinský energetický sektor, vydává bombardování naopak za boj s neonacismem. Vedení separatistů navíc přišlo s dalším nečekaným požadavkem – chtějí aby jim topení a elektřinu zajistilo Moldavsko s Ukrajinou a Západem.
„Kyjev má zásoby plynu a může ho také dostat od svých spojenců v Evropě. Následně je schopen ho během pár hodin dodat do moldavské plynové elektrárny s podmínkou, že z něj vyrobí elektřinu pro pravobřežní část země, ale i pro Podněstří,“ uvedl politolog a člen podněsterského zákonodárného sboru Nejvyšší rady Anatolij Dirun.
Vedení v Tiraspolu už se nezmiňuje, zda by za dodávky elektřiny bylo ochotné platit. Pokud by Moldavsko například z humanitárních důvodů k dodávkám přistoupilo, energii by tím posílalo i na základny ruských vojáků, kteří jsou v Podněstří rozmístěni. Podle Moskvy jde o mírové jednotky.
Zelenskyj a Sanduová jednali o energetické krizi
Na společném řešení energetické krize v Moldavsku včetně Podněstří se měli ve středu v telefonickém rozhovoru dohodnout prezidenti Ukrajiny a Moldavska Volodymyr Zelenskyj a Maia Sanduová. Kyjev je připraven separatistickému regionu poskytnout zejména své uhlí, vyplývá z prohlášení obou stran, o nichž informovala agentura Reuters.
„Je velmi důležité udržet stabilitu, dát všem lidem v Moldavsku podmínky k mírovému životu a práci pro svou zemi, k překonání chudoby a k našemu společnému směřování do Evropské unie,“ uvedl ukrajinský prezident po telefonátu s moldavskou prezidentkou ve svém večerním videu. Zdůraznil, že krize je důsledkem ruského „pokusu manipulovat s energetickými zdroji“ s cílem poškodit proevropskou moldavskou vládu.
