Již před útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael se začaly projevovat limity obranného průmyslu západních zemí. Proto panuje nejistota, jestli Západ dokáže podporovat Ukrajinu i Izrael současně. „Můžeme zvládnout obojí a zvládneme obojí,“ míní americký ministr obrany Lloyd Austin. Jenže experti poukazují na výrazné změny, které americká administrativa musí udělat, aby k tomu opravdu došlo. Mezitím Ukrajina opouští státní zbrojní monopol, aby dokázala produkovat dostatečné množství dronů a dalšího vojenského materiálu.
Západ a jeho spojenci čelí válce na dvou frontách – ruské invazi na Ukrajinu a konfliktu na Blízkém východě. Zaznívají hlasy, aby Spojené státy americké a evropské demokracie zvýšily investice do zbrojení, protože výroba v jejich zbrojovkách nedosahuje takové úrovně, aby svedla země v obou konfliktech podporovat.
Už před útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael prohlásil nizozemský admirál Rob Bauer, šéf Vojenského výboru NATO, že armádám členských států docházejí zbraně, které by mohly poskytnout Ukrajině. Upozornil, že pokud chce Západ udržet přísun vojenského vybavení, bude muset průmysl zvýšit jeho výrobu, napsal server Stars and Stripes.
Kyjev a Jeruzalém čelí rozdílným typům konfliktu. Ukrajina brání víc než tisíc kilometrů dlouhou frontu, kde používá především dělostřelectvo proti opevněným ruským postavením, která chrání zákopy a minová pole. Izrael se připravuje na pozemní invazi do Pásma Gazy, kde se očekává boj v hustě obydleném městském prostředí, což „je nejtěžší druh boje, jaký na planetě existuje“, řekl pro Politico americký generál námořní pěchoty ve výslužbě Frank McKenzie.
Stejné požadavky Izraele a Ukrajiny
Přesto se podle serveru The New York Times (NYT) najdou tři typy zbraní, které budou potřebovat obě napadené země. Snad nejvyšší poptávka bude po dělostřelecké munici ráže 155 milimetrů, která je standardem NATO, protože Izrael i Ukrajina zasahují proti cílům v okruhu několika desítek kilometrů.
Spojené státy poslaly Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 více než dva miliony nábojů ráže 155 milimetrů a evropské země dodaly další statisíce. V lednu letošního roku Pentagon oznámil, že využije americké zásoby v Izraeli a pošle na Ukrajinu stovky tisíc nábojů ráže 155 milimetrů. Zásoby jsou umístěny na území nejbližšího amerického spojence na Blízkém východě, aby v případě potřeby rychle zásobovaly celý region.
Přibližně polovina nábojů ze zásob americká administrativa odeslala již minulou zimu. Pentagon nyní plánuje přesměrovat alespoň část zbývajících nábojů izraelské armádě, uvedl představitel ministerstva obrany.
Jiný americký úředník podle NYT uvedl, že Izrael a Ukrajina mohou obdržet různé varianty munice, aby se zabránilo překrývání jejich potřeb. Spojené státy by mohly Izraeli poskytnout přesně naváděné střely k zasažení cílů v městské oblasti, zatímco náboje s kazetovou municí, které směřují na Ukrajinu, mohou být účinnější proti pozicím rozptýleným po bojišti.
Výrobci ve Spojených státech a v Evropě rozjíždějí výrobu munice na plné obrátky, ale bude pravděpodobně trvat roky, než se jim podaří doplnit zásoby Severoatlantické aliance a uspokojit požadavky Ukrajiny – o Izraeli nemluvě, upozornil NYT.
Chytré bomby a Stingery
První zásilka zbraní, kterou Spojené státy poslaly Izraeli, obsahovala asi tisíc takzvaných chytrých bomb. Jsou malého průměru, každá z nich váží asi 250 kilogramů a ke sledování a zasažení cíle využívají navigační systém GPS.
Úředníci uvedli, že Izrael naléhá na Spojené státy, aby mu poskytly další bomby, které se odpalují z letadel. Ukrajině byla také přislíbena pozemní verze, která podle dosavadních plánů dorazí do země letos na podzim.
Izrael a Ukrajina se obecně spoléhají na značně odlišné systémy protivzdušné ochrany, ale obě země disponují raketami Stinger, které Ukrajina používá k likvidaci ruských dronů a dalších vzdušných útoků. Izrael je může potřebovat zejména při pozemní invazi. Stingery jsou lehké, malé a snadno přenosné a odpalují se z ramenního odpalovacího zařízení, uvádí Mark F. Cancian, bývalý zbrojní stratég Bílého domu.
Reakce USA
„Můžeme zvládnout obojí a zvládneme obojí,“ odpověděl americký ministr obrany Austin na tiskové konferenci v Bruselu na otázku, zda USA mohou vojensky podporovat jak Izrael, tak Ukrajinu. „Uděláme vše, co je nezbytné, abychom pomohli našim spojencům a partnerům. Uděláme také nezbytné kroky, abychom se ujistili, že si zachováme schopnost chránit naše zájmy a bránit naši vlastní zem,“ dodal podle CNN.
Ačkoli představitelé amerického ministerstva obrany tvrdí, že USA mohou podporovat Ukrajinu a Izrael současně, roste skepse ohledně schopnosti obranného průmyslu držet krok s požadavky americké administrativy, zejména když už ukrajinská poptávka systém výrazně zatěžovala.
„Na obou stranách panuje frustrace, protože se zdá, že ministerstvo obrany a obranný průmysl se navzájem neposlouchají,“ řekl Josh Kirshner, výkonný ředitel poradenské bezpečnostní společnosti Beacon Global Strategies. „Musíme přijít na to, jak obranný průmysl postavit na válečnou výrobu, i když americká vojska nejsou ve válce. Není to něco, na co je systém navržen, ale musí se změnit, pokud to s podporou našich partnerů myslíme vážně,“ řekl pro server Politico.
Jeden z vysokých představitelů ministerstva obrany míní, že administrativa má v současné době zdroje, pravomoci a finanční prostředky, které potřebuje k pokračování podpory Izraele, ale uvedl, že úředníci potřebují, aby Kongres zajistil, že budou k dispozici další finanční prostředky, aby bylo možné reagovat na krize a nepředvídané události, jakmile nastanou.
Mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby podle serveru CNN prohlásil, že „USA určitě dochází prostor“ pro podporu Ukrajiny i Izraele při současném rozpočtovém plánu. Poukázal i na současnou situaci ve Sněmovně reprezentantů, jejíž pravomoci jsou omezené kvůli absenci řádně zvoleného předsedy.
„Čím dříve bude zvolen předseda sněmovny, tím samozřejmě budeme všichni klidnější,“ řekl Kirby novinářům. „Díky stávajícím prostředkům a stávajícím pravomocem jsme byli v pořádku, ale to nebude trvat věčně. Myslím, že v nejbližší době můžeme i nadále podporovat Izrael a Ukrajinu – v rámci prostředků, které máme k dispozici. Ale víte, že nám určitě dochází prostor,“ řekl.
Rozdílná pozice Izraele a Ukrajiny
Rozdíly mezi ukrajinskou a izraelskou armádou znamenají, že je bude nutné zásobovat různou rychlostí, takže je obtížné předvídat, zda a kdy dojde k přetížení obranného průmyslu a výpadku výroby vojenského materiálu. Na rozdíl od Ukrajiny má Izrael jednu z nejvyspělejších a nejlépe vybavených armád na světě a má hluboké vazby na americké společnosti, které vyrábějí vojenské vybavení.
Ukrajina se mezitím nachází v počáteční fázi budování vazeb s americkými zbrojaři. Konference o obranném průmyslu, která se tento měsíc konala v Kyjevě, měla za cíl navázat takové konexe, které by Ukrajině umožnily začít vyrábět více zbraní doma. Ukrajinskou prioritou je uzavírání společných smluv s evropskými a americkými obrannými společnostmi.
Ukrajinský obranný průmysl
V úterý na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že německý zbrojní koncern Rheinmetall a ukrajinská státní společnost Ukroboronprom si zaregistrovaly společný podnik.
Prozatím bude působit výhradně na území Ukrajiny a věnovat se bude údržbě, montážím, výrobě a vývoji vojenských vozidel. Cílem projektu je posílení výrobních kapacit ukrajinského zbrojního průmyslu.
Ve společném podniku, který byl zaregistrován 18. října, drží Rheinmetall podíl 51 procent, ukrajinský koncern má zbývajících 49 procent. Oba koncerny hovoří o strategické zbrojní spolupráci, kterou zahájily letos v květnu.
Již během léta obě společnosti uzavřely dohodu o opravách poškozených tanků Leopard a dalších obrněných vozidel a o výrobě nových vozidel. To byla jedna z „asi dvaceti“ dohod podepsaných s různými společnostmi a partnery o společné spolupráci a výrobě, řekl tehdy Šmyhal, aniž by uvedl jakékoli podrobnosti.
Některé západní vlády jsou však opatrné při podepisování takových smluv, protože se obávají, že by jejich občané mohli zemřít při ruských leteckých úderech na výrobní zařízení.
Ukrajina spoléhá na volný trh
Osobou odpovědnou za posílení ukrajinské logistiky a transformaci ekonomiky s cílem podpořit domácí zbrojní výrobu je Oleksandr Kamyšin, ministr strategického průmyslu, napsal server Financial Times (FT).
Ukrajinská vláda čerpá ze zkušeností z posílení domácí výroby dronů, která se zvýšila z „několika desítek v loňském roce“ na „desítky tisíc“ v letošním roce. Kyjev také mění svůj rozpočet tak, aby se soustředil na „vojenský obranný komplex“, včetně protivzdušné obrany a dělostřelectva.
Mychajlo Fedorov, místopředseda ukrajinské vlády pro inovace a digitální transformaci, míní, že revoluce v oblasti dronů, na kterou dohlíží, byla zapříčiněna otevřením tradičně státního obranného průmyslu. Dodal, že stejný posun směrem k volnému trhu je nezbytný, má-li Ukrajina rozvíjet muniční průmysl.
„Provedli jsme revoluci v byrokracii (v oblasti dronů),“ řekl Fedorov a zmínil snížení daní pro společnosti vyrábějící drony a zrušení cel na komponenty. Stát se podle něj musí „změnit v rizikového investora“, odstranit svůj monopol na výrobu zbraní a vytvořit „nejlepší podmínky na světě pro podnikatele“.
