Zalužnyj poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, píše AP

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.

Zalužnyj je obecně vnímán jako potenciální hlavní politický rival Zelenského. Ten ho v roce 2024 odvolal z funkce velitele armády a jmenoval ambasadorem v Londýně. Analytici vnímali tento krok jako prezidentovu snahu omezit potenciál populárního generála coby politického soupeře. Zalužnyj přitom dle AP odmítá mluvit o svých politických ambicích s tím, že nechce riskovat poškození národní jednoty během války s Ruskem, která trvá už bezmála čtyři roky.

Přesto však nyní poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, což AP vykládá jako známku možného zájmu generála kandidovat na prezidenta, až válečný konflikt skončí.

Napětí ve vztahu se Zelenským se objevilo brzy po vpádu ruských invazních vojsk do země v únoru 2022 a neshody vznikaly kvůli tomu, jak nejlépe bránit zemi, řekl Zalužnyj v rozhovoru. Situace se dle něj vystupňovala v září téhož roku, když desítky agentů ukrajinské tajné služby SBU přišly do jeho kanceláře, aby provedly prohlídku. Zalužnyj tvrdí, že šlo o zastrašování.

V interview také prohlásil, že telefonoval během razie šéfovi Zelenského kanceláře a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem povolal posily do centra Kyjeva na podporu,“ cituje AP jeho tehdejší slova.

SBU nyní sdělila, že v Zalužného kanceláři nikdy prohlídku neprovedla, ačkoliv připustila, že příslušná adresa byla součástí vyšetřování, které s generálem nesouviselo. Zelenského úřad se k těmto informacím nevyjádřil a AP podotkla, že nemohla nezávisle ověřit Zalužného verzi událostí.

Neshoda kvůli protiofenzivě

Ačkoliv tato téměř krizová situace následně pominula, neshody mezi oběma muži ohledně toho, jak bránit zemi, zůstaly, píše dále agentura s odvoláním na vyjádření Zalužného. Obzvláště problematický byl spor ohledně ukrajinské protiofenzivy v roce 2023, která nakonec selhala. Vojenští experti mají zato, že byla příliš ambiciózní a přišla příliš pozdě, což dalo invazním ruským silám čas na opevnění pozic, napsala AP.

Zalužnyj tvrdí, že plán, který vypracoval s pomocí partnerů z NATO, selhal, neboť na něj Zelenskyj a další představitelé napadené země nevyčlenili potřebné zdroje.

Původní idea dle něj spočívala v soustředění dostatečného množství sil do jednoho místa, aby Ukrajinci dobyli zpět Rusy částečně okupovanou Záporožskou oblast. Poté měli směřovat na jih k Azovskému moři, čímž by narušili koridor ruské armády používaný k zásobování poloostrova Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Pro úspěch bylo třeba rozsáhlé a koncentrované nahromadění vojsk a taktické překvapení, podotkl Zalužnyj. Místo toho se dle něj síly rozptýlily po široké oblasti, což oslabilo jejich údernou sílu.

Jeho popis toho, jak se protiofenzíva odchýlila od původního plánu, potvrdili dva západní představitelé, upozornila AP.

„Absolutně přátelské“ rozhovory

Zalužnyj nadále pozorně sleduje vývoj, ale na vojenském rozhodování se už nepodílí. Zároveň uvedl, že od svého odvolání se s prezidentem setkali dvakrát a vedli přitom „absolutně přátelské“ rozhovory.

Někteří analytici se domnívají, že Zalužného nedostatečné zapojení do každodenních politických záležitostí Ukrajiny by mohlo oslabit jeho popularitu mezi tamními obyvateli. Průzkumy veřejného mínění nicméně dle agentury Reuters opakovaně naznačují, že bývalý hlavní velitel armády by byl hlavním rivalem prezidenta Zelenského ve volbách, pokud by se rozhodl kandidovat. Ukrajinské zákony nicméně zakazují konání hlasování v době války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...