Španělští poslanci schválili rozšířenou amnestii pro katalánské separatisty

Nahrávám video

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Dolní komora španělského parlamentu ve čtvrtek schválila vládní návrh zákona o amnestii pro trestné činy spáchané v souvislosti se snahami o nezávislost Katalánska od listopadu 2011 do loňského listopadu. Zákon jde nyní do horní komory, která ho zřejmě neschválí, ale poslanci její odmítnutí pak přehlasují, informují španělská média. Podle nich by zákon měl vstoupit v platnost nejpozději koncem května.

Původní návrh počítal s amnestií pro ty, kteří byli stíháni za nenásilné činy související se snahou o nezávislost Katalánska od ledna 2012 do loňského listopadu. Patří sem i uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, po němž španělská justice odsoudila skupinu tehdejších politických lídrů.

Zákon však na konci ledna těsně parlamentem neprošel, neboť se amnestie netýkala trestných činů souvisejících s terorismem, kvůli nimž jsou někteří separatističtí politici vyšetřováni, a to včetně Puigdemonta.

Šance na to, že tentokrát poslanci zákon schválí, byly vysoké. „I posledně to vypadalo, že by to mělo projít, ale na poslední chvíli Katalánci, lidově řečeno, cukli a řekli, že by chtěli rozšířit seznam osob, na které by se amnestie měla vztahovat,“ zhodnotila redaktorka ČT Kristina Marie Kubcová.

Socialisté španělského premiéra Pedra Sáncheze tak nyní souhlasili s použitím užší unijní definice terorismu. Nový návrh prošel první zkouškou už 7. března, kdy jej justiční výbor dolní parlamentní komory těsným poměrem hlasů podpořil.

Slib amnestie pro katalánské separatistické vůdce umožnil vznik vlády Pedra Sáncheze. Volby v roce 2023 těsně vyhrála Lidová strana, nicméně nedokázala získat podporu k sestavení kabinetu. Tu naopak získal vůdce socialistů Sánchez výměnou za to, že jeho kabinet tento zákon schválí. Menšinový kabinet nyní stojí na podpoře menších stran a bez hlasů dvou separatistických formací, pravicové Junts a republikánské levice ERC, se neobejde.

Sánchez nadbíhá separatistům, zní od lidovců

Od lidovců zaznívá ostrá kritika, dle nich premiér „nadbíhá“ separatistům a může tak být snadno vydíratelný. „Dle lidovců by Katalánci mohli výhledově požadovat i samotné referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku, tentokrát s podporou Madridu,“ upozornila Kubcová s tím, že takový krok však španělský premiér odmítá.

Lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo se také nechal slyšet, že Sánchezova vláda chce nechat „velmi závažné zločiny proti srdci Evropské unie bez trestu“. Podle něj Sánchézovi jde jen o to se „ještě chvíli udržet v křesle premiéra“.

Socialisté svou pozici hájí argumentem, že s ohledem na Katalánsko je nutné „zasypat příkopy“, které ve španělské společnosti vznikly, a zákon o amnestii k tomu může přispět.

Nahrávám video

Až zákon vstoupí v platnost, bude aplikace amnestie v rukou soudců. Autoři zákona ale podle televize RTVE věří, že text dává soudcům jen malý manévrovací prostor pro to, aby amnestii pro dané činy neuznali. I pozměněný návrh vylučuje amnestii pro závažné trestné činy, jako je terorismus, ale je víc konkrétní a odkazuje na evropské právo.

Lidovci, kteří loni na podzim proti Sánchezově snaze prosadit zákon organizovali i demonstrace, mohou podat stížnost k ústavnímu soudu, který může požádat o vyjádření také Soudní dvůr EU. Podle RTVE ale není pravděpodobné, že by takto lidovci mohli zákon zneplatnit.

Puigdemont, který se od roku 2017 před španělskou justicí ukrývá v Belgii, se již nechal slyšet, že se po schválení zákona chce vrátit do vlasti, a hovořil i o tom, že bude letos usilovat o další mandát europoslance. Mohl by se o návrat do politiky pokusit i při předčasných regionálních volbách v Katalánsku, které byly vyhlášeny ve středu.

Pokud těsná většina vládních a katalánských poslanců spolu s dalšími malými stranami zákon prosadí, dostanou jej na stůl senátoři. V horní komoře mají však většinu lidovci, což podle médií může přijetí zákona zdržet i o několik měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...