Začalo 75. Valné shromáždění OSN. Spojené národy musí pohnat Čínu k zodpovědnosti za covid, řekl Trump

Nahrávám video

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl v úterý ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus. Prezident Číny Si Ťin-pching řekl, že jakýkoliv pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. V New Yorku v úterý začalo 75. Valné shromáždění OSN, kvůli pandemii koronaviru však státníci vystupují pouze prostřednictvím videopřenosu.

„Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého,“ řekl Trump. „Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí,“ uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965 640 z nich zemřelo. 

Čína se brání

Čínský prezident Si Ťin-pching v předem nahraném projevu vyzval k solidaritě během pandemie covidu-19. Dodal, že jakýkoli pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. Japonská tisková agentura Kjódó napsala, že tato poznámka byla zastřenou kritikou Spojených států. 

V době, kdy mezi Čínou a USA sílí rivalita ohledně ekonomických a bezpečnostních otázek, Si Ťin-pching dodal, že jeho země nemá v úmyslu vést „ani studenou, ani horkou“ válku s jakoukoli jinou zemí.

Vladimir Putin během projevu na Valném shromáždění
Zdroj: Reuters/Sputnik/Mikhail Klimentyev

Putin nabídl ruskou vakcínu pracovníkům OSN

Ruský prezident Vladimir Putin vyzdvihl nutnost globální spolupráce v době koronavirové pandemie a navrhl uspořádání mezinárodní konference o vakcíně proti covidu-19. Podle Putina je nezbytné, aby přístup k vakcíně měli obyvatelé všech zemí. Rusko je podle něj připravené jednat s ostatními státy a mezinárodními strukturami o dodávkách ruské vakcíny, která je „spolehlivá, bezpečná a efektivní“.

Ruskou vakcínu, vůči níž se zatím někteří experti ve světě staví skepticky, Putin také bezplatně nabídl pracovníkům Organizace spojených národů a jejích struktur.

V pasáži věnované mezinárodním vztahům řekl, že pro rusko-americké vztahy je prioritou, aby se obě strany shodly na prodloužení dohody o snížení počtu strategických zbraní (START-3), jejíž účinnost má vypršet v únoru roku 2021. Putin dále sdělil, že doufá ve zdrženlivost při rozmisťování raketových systémů, a navrhl, aby největší mocnosti v oblasti vesmírného výzkumu uzavřely dohodu, která by zakázala rozmisťování zbraní ve vesmíru.

Ruský prezident podtrhl, že OSN by měla mít na zřeteli zájmy všech zemí, a vyzdvihl nutnost zachování práva veta pěti stálých členů Rady bezpečnosti, k nimž patří i Rusko. Na adresu USA udělal kritickou poznámku o tom, že odstranění „nelegitimních sankcí“ by napomohlo zotavení z koronavirové pandemie, čímž narážel na nedávné oznámení americké vlády o obnovení sankcí OSN proti Íránu.

Valné shromáždění ve stínu koronaviru

Valné shromáždění OSN se v úterý sešlo k zahájení všeobecné rozpravy již po pětasedmdesáté, setkání státníků se však poprvé v historii organizace vzhledem k pandemii covidu-19 odehraje převážně virtuálně. Hlavním tématem letošního zasedání bude společný boj proti šíření koronaviru.

I podle amerického zpravodaje ČT Davida Miřejovského bude letošnímu Valnému shromáždění dominovat téma koronaviru. V pondělí celosvětový počet infikovaných překročil 31 milionů a počet mrtvých s covidem-19 se blíží k jednomu milionu. Diskuse v rámci všeobecné rozpravy by mělo završit setkání státníků ke koronaviru pořádané Světovou zdravotnickou organizací, které je plánováno na 30. září.

Diskutovat se bude ale i o „tradičních“ tématech, kterými je například jaderné odzbrojení, práva žen a menšin či ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Představitelé jednotlivých států přitom neosloví mezinárodní společenství osobně z pódia s charakteristickým pozadím ze zeleného mramoru, ale zašlou sekretariátu předem nahrané patnáctiminutové video, které se bude promítat v hlavním sále. 

Miřejovský uvedl, že delegáti se během schůzky budou rovněž bavit o lidských právech a boji s chudobou. Dalším tématem mohou být i nové sankce, které proti Íránu v pondělí uvalily USA. „Lídři tentokrát nemíří do New Yorku a nebudou se zde moci setkávat nebo domlouvat. Dá se tedy čekat, že letošní Valné shromáždění bude mít spíš podobu výzev,“ řekl zpravodaj.

Bolsonaro hájil vládu kvůli pralesům

V úterní rozpravě Valného shromáždění OSN brazilský prezident Jair Bolsonaro vystoupil proti údajně lživé kampani vůči jeho vládě kvůli amazonským deštným pralesům. „Jsme obětí jedné z nejbrutálnějších dezinformačních kampaní týkajících se Amazonie a (mokřadů) Pantanalu,“ prohlásil prezident. Cílem této kampaně je podle něj poškodit brazilskou vládu i celou Brazílii.

Bolsonaro čelil kritice i loni, a to za upřednostňování ekonomických zájmů před ekologickými v době největších lesních požárů v Amazonii za několik let. Ostře ho kritizoval prezident Francie Emmanuel Macron. Bolsonaro ho obvinil z vměšování do záležitostí Brazílie.

Bolsonaro také v úterý hájil postoj své vlády k nynější pandemii covidu-19. Na úvod projevu vyjádřil lítost nad úmrtími spojenými s covidem-19, kterých Brazílie eviduje na 137 tisíc. „Od začátku jsem říkal, že jsou dva problémy: virus a nezaměstnanost, které se mají řešit současně,“ uvedl na předtočeném videu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...