Za prohru Harrisové může Biden i ekonomické otázky, míní experti

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Politolog Jiří Pehe míní, že hlavním důvodem prohry Kamaly Harrisové je pozdní odstoupení Joea Bidena z volebního klání, který nepochopil, že už je na další mandát příliš starý. „Udělal velmi velkou taktickou chybu, když po svém zvolení neprohlásil, že kandidovat už nebude,“ uvedl. Své odstoupení ohlásil až sto dnů před volbami, kvůli čemuž měla Harrisová málo času seznámit Američany se svou politikou, dodal.

Harrisová se podle analytika AMO Petra Boháčka snažila vykreslit jako kandidátka změny, což se jí do jisté míry dařilo, jelikož v průzkumech dokázala dohnat republikánského kandidáta. Boháček ale upozornil na to, že tato taktika měla své limity, jelikož na porážku Trumpa nestačila.

Nahrávám video
Politolog Jiří Pehe k výsledkům amerických voleb
Zdroj: ČT24

Dodal, že američtí voliči se rozhodují především na základě ekonomických témat, a s tím se Harrisová nedokázala popasovat, přičemž rétorika Trumpa na voliče působila atraktivněji.

Klíčové téma voleb

Z průzkumů veřejného mínění mezi voliči vyplynulo například to, že 45 procent z nich je na tom podle svých slov finančně hůře než před čtyřmi lety, což je nejvyšší taková hodnota od voleb v době od finanční krize v roce 2008, informovala americká stanice NBC News. „Ekonomika je myslím první důvod, proč se demokratům nepodařilo aspoň nějakou část voličského jádra bílých mužů Donaldu Trumpovi vzít,“ míní Boháček.

Ekonomické otázky podle analytika ovlivnily také rozhodování menšin. V těchto volbách se ještě silněji projevil odchod části hispánských voličů k republikánům, a to zejména na Floridě, míní. Připisuje to tomu, že Demokratická strana nedokáže těmto skupinám srozumitelně komunikovat ekonomická témata a tomu, že „pro ně jakožto i pro většinu přistěhovalců nejsou klíčové společenské otázky, ale ekonomické otázky“.

Voličské jádro Trumpa je asociováno s periferiemi a horší ekonomickou situací, přičemž demokraté těmto lidem nejsou schopni nabídnout cestu zpátky k americkému snu, zatímco Trump dokáže lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe, srozumitelně vysvětlit svou pravicovou politiku, sdělil analytik.

Demokraté navíc ztrácejí dominanci u afroamerického obyvatelstva. Trump totiž získal podporu třetiny voličů barevné pleti, což NBC News označila za pozoruhodné. A také ztratili hlasy Arabů, zejména v Michiganu, kvůli politice Bidenovy administrativy na Blízkém východě, dodal Boháček.

Nahrávám video
Analytik Petr Boháček k výsledkům amerických voleb
Zdroj: ČT24

Volební chování

Voličské průzkumy v USA jsou podle Peheho velmi „ošidná věc,“ jelikož je zapotřebí rozlišovat odlišné nálady uvnitř jednotlivých států i v mnoha volebních okrscích. Průzkumy a jejich schopnost zachytit společenskou náladu je tudíž potřeba brát s rezervou. Boháček dodal, že vzhledem k velmi těsným průzkumům veřejného mínění dávala statistická chyba prostor scénáři „červené vlny“. Překvapivý pro něj je zisk republikánské většiny v Senátu.

Politolog si myslí, že se žádné velké překreslování ve voličském chování zatím neděje a že se jedná spíše o reakci na ekonomickou situaci a protiimigrační rétoriku Donalda Trumpa. „Uvidíme, do jaké míry je to jednorázový trend, nebo dlouhodobější,“ doplnil s tím, že demografické změny se dají posuzovat na různých úrovních.

Určitou roli v těchto volbách hrál i fakt, že proti sobě stál muž a žena. Výsledky podle politologa naznačují, že americká společnost není připravena zvolit si do Bílého domu ženu, zvlášť pokud je také menšinového původu. Zajímavé podle něj je, že hispánští a afroameričtí muži preferovali ve volbách Trumpa.

Nahrávám video
Politolog Jiří Pehe zhodnotil výsledky amerických voleb
Zdroj: ČT24

Výhled do budoucnosti

„Trump nemá moc dlouhou dobu na to, aby provedl zásadní změny,“ míní Pehe s tím, že na konci mandátu mu bude 82 let a kandidovat na prezidenta již nemůže. Dle něj se jedná o signál pro Republikánskou stranu, aby se zabývala otázkou, zda se bude chtít vrátit ke svým kořenům, nebo bude pokračovat v intencích hnutí MAGA (Make America Great Again, tedy Učiňme Ameriku opět skvělou). „Je otázkou, do jaké míry je strana spjata s osobností, nebo má svou ideologii,“ sdělil.

Na straně demokratů bude podle politologa muset dojít k nutné introspekci a analýze toho, proč demokraté „prokaučovali volby“. Pehe by si tipl, že Harrisová v příštích volbách kandidovat nebude, jelikož letošní volby byly její jedinou šancí. Demokraté budou muset hledat novou tvář, která voliče zaujme, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...