Z ukrajinských rodin na ruské vojenské akademie. Odvlečené děti jsou pod neustálým tlakem propagandy

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Kyjev identifikoval přibližně devatenáct a půl tisíce ukrajinských dětí, které byly od začátku plnohodnotné invaze loni v zimě odvlečeny do Ruska. Pracovníci v oblasti lidských práv ale zároveň zdůrazňují, že skutečný počet odvezených dětí je mnohem vyšší.

Podle odhadu Spojených států z července 2022 Rusko násilně deportovalo dokonce 260 tisíc ukrajinských dětí. Mnohé z nich byly umístěny do ústavů a pěstounských rodin.

Moskva tvrdí, že nyní žije na 700 tisíc dětí z okupovaných oblastí v Rusku. Předseda zahraničního výboru Rady federace Grigorij Karasin na Telegramu napsal, že v zemi „našly útočiště, protože utekly před bombardováním a ostřelováním z konfliktních oblastí na Ukrajině.“

Komisařka pro práva dětí Maria Lvová-Belová tvrdí, že drtivá většina z těchto ukrajinských dětí přišla do Ruska se svými rodiči nebo příbuznými. Její zpráva zmiňuje 1500 sirotků, kteří byli evakuováni ze separatistických východoukrajinských regionů Doněck a Luhansk, z nichž 380 bylo od té doby adoptováno ruskými rodiči.

Právě kvůli nezákonné deportaci ukrajinských dětí vydal na Lvovou-Bělovou i ruského vůdce Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud v Haagu letos v březnu zatykač.

Deportace přes sociální a zdravotní služby

Internetový deník The Kyiv Independent reportuje o systematické deportaci ukrajinských děti z okupovaných částí Ukrajiny proti jejich vůli, což, jak podotýká, podle jedné z pěti definic uvedených v Úmluvě OSN splňuje znaky genocidy.

Při vyšetřování těchto únosů hovořil The Kyiv Independent s více než čtyřiceti lidmi a zjistil, že do procesu deportace dětí z okupovaného Mariupolu byli zapojeni zaměstnanci sociálních služeb, zdravotnických zařízení a dětských sociálních center z oblastí, které byly napadeny Ruskem už v roce 2014.

Děti byly z Mariupolu deportovány na dříve okupovaná území a poté po určitou dobu drženy v nejméně devíti doněckých nemocnicích – i když nebyly zraněny. Poté byly některé z nich deportovány do Ruska pod záminkou pokračování „zotavování“ v Rusku. Ve skutečnosti byly následně umístěny do péče ruských rodin nebo dětských domovů.

Ruské rodiny i úřady děti přesvědčují, že Ukrajina byla zničena, převychovávají je k ruskému patriotismu a militantnímu smýšlení.

Nábor kadetů

Tady vstupuje do hry Vyšetřovací výbor, ruský federální orgán jinak činný v trestním řízení. Od prvních fází ozbrojeného konfliktu v Donbasu v roce 2014 zahájil řadu programů, které vydává za pomoc dětem postiženým válečnými událostmi na východě Ukrajiny.

Když konflikt přerostl v plnohodnotnou válku, začal federální úřad nabírat mládež z okupovaného regionu do svého kadetského sboru a vysílat ji do několika školních areálů po celém Rusku.

Opoziční web Meduza přinesl reportáž nezávislého listu Verstka, jehož redaktorka vyzpovídala několik ukrajinských teenagerů, kteří jsou nyní v těchto akademiích zapsáni jako kadeti.

„Děti Donbasu“, jak ruská propaganda začala této mládeži říkat, přitahovaly zájem ruského Vyšetřovacího výboru od samého počátku ozbrojeného konfliktu v regionu. Federální agentura začala okamžitě nabírat studenty z konfliktní zóny do jedné ze svých internátních škol, která sídlí v městské zástavbě Chimki nedaleko Moskvy. Náboráři se zaměřili na sociálně znevýhodněnou mládež.

Se začátkem plné invaze začali agenti navštěvovat vysídlené ukrajinské děti v ruských sirotčincích a nosit jim dárky a „humanitární pomoc“. Při setkání s dětmi školního věku se pracovníci komise zmiňovali o svém kadetském sboru a povzbuzovali je, aby se do něj přihlásily.

K těmto návštěvám docházelo nejméně v deseti různých ruských regionech, jak spočítala Verstka společně s open-source projektem Kidmapping, který sleduje deportace ukrajinských dětí do Ruska na interaktivní mapě.

Podle interní zprávy vyšetřovacího výboru agentura přesunula 323 dětí z ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti přes ruské hranice. Pouze 181 z nich byli sirotci. Po vstupu do Ruska bylo 78 nezletilých (z toho 28 sirotků) zapsáno do ruských škol, včetně vojenských akademií.

Převýchova k ruskému patriotismu

Mezi hodnoty uvedené v chartě kadetského sboru Vyšetřovacího výboru patří věrnost Ruské federaci a „úcta ke službě společnosti“. Školní osnovy také popisují, jaký by měl každý kadet být: od dětí se očekává nejen morálka a kreativita, ale také to, že „přijmou osud své vlasti za svůj“. Předpokládá se, že touto vlastí je Rusko, protože studenti mají také zakořenit „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“.

Mimoškolní aktivity v internátních školách se také točí kolem různých ruských válek v průběhu dějin. Od roku 2022 se ke standardnímu repertoáru přednášek o druhé světové válce a novějších čečenských a afghánských válkách přidaly i přednášky o „speciální vojenské operaci“, jak ruská propaganda napadení Ukrajiny nazývá.

Také děti, které neprocházejí přípravou do armádních struktur, zažívají neustálou indoktrinaci.

Zdraví jako záminka

Daria Kasjanová, programová ředitelka charitativní organizace SOS dětské vesničky, je jednou z mála, kterým se podařilo zajistit návrat několika ukrajinských dětí. Popsala, že když ruská armáda objevila mariupolské děti bez opatrovníků, odvážela je do filtračních táborů, sociálně-psychologických rehabilitačních center a v mnoha případech i do nemocnic na okupovaném území.

Ruské úřady používaly zdravotní stav dětí jako ospravedlnění svého jednání a snažily se únosy představovat jako humánní činnost. Když se rodiče snažili dostat své potomky zpátky, zdravotnický personál neuznal platnost dokumentů vydaných Ukrajinou a děti vrátit odmítl.

Navíc na základě dekretu, který v květnu 2022 podepsal Putin, je pro sirotky z okupovaných oblastí snazší získat ruské občanství. A ruské úřady je pak snáze přesouvají do země a poskytují k adopci. 

Indoktrinace a nesvoboda

Mykola Kuleba, šéf charitativní nadace Save Ukraine, jejíž dobrovolníci vracejí děti z ruských deportací zpět do jejich vlasti, říká, že děti nemohou svobodně vyjádřit svou vůli. Často to proto navenek vypadá, že se vrátit nechtějí.

„Jsou tam děti, které se chtějí vrátit, ale (Rusové) jim mění karty a telefony a děti se bojí navázat kontakt, protože je to Rusko, kde je totální kontrola,“ popisuje Kuleba.

Prokurátorka Janina Tertyčna dodává, že po výslechu navrácených dětí se její tým dozvěděl, že je jejich ruské pěstounské rodiny krmily ruskou propagandou a říkaly jim, že Ukrajina již byla zničena.

Ukrajinské úřady i neziskové organizace se stále snaží o navracení dětí do země. Nadace Save Ukraine jich z ruského území dostala zpět více než stovku, podle údajů z letošního července Ukrajina přivezla domů celkem 383 dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...