WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.

Legislativní návrh, který podpořilo více než osmdesát senátorů, předpokládá uvalení sankcí na důležité ruské představitele a odvětví a také postihy pro země, které s Moskvou obchodují. Zákon navrhuje uvalit pětisetprocentní cla na zboží z jakékoli země, která nakupuje ruskou ropu, plyn, uran a další produkty.

Trump se obává, že by to mohlo poškodit jeho cíl oživit vztahy mezi USA a Ruskem. Americký prezident se zároveň snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině, odmítá ale na Moskvu vyvíjet tlak. Sama Moskva přitom nejeví úmysl svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední zemi v dohledné době zastavit.

„Může“ místo „musí“

Bílý dům a další představitelé Trumpovy administrativy v posledních týdnech tiše kontaktovali Grahamovu kancelář a na senátora naléhali, aby svůj návrh zmírnil vložením výjimek, které by Trumpovi umožnily vybrat si, kdo nebo co bude sankcionováno, uvedli podle WSJ asistenti působící v Kongresu.

Bílý dům podle nich také požaduje změnit slovo „musí“ na „může“ všude, kde se v textu zákona objeví, čímž by ustanovení pozbyla závaznosti. Zrušení závazné povahy sankcí by však Grahamův návrh učinilo bezvýznamným, dodaly zdroje z Kongresu.

Demokratický senátor Richard Blumenthal, který je spolupředkladatelem Grahamova návrhu, potvrdil, že jednání s Bílým domem probíhají, ale odmítl se k jejich obsahu vyjádřit. „Posouváme se dál a Bílý dům je do našich rozhovorů zapojen,“ citoval ho WSJ.

Představitel Bílého domu uvedl, že ústava „dává prezidentovi pravomoc vést diplomacii se zahraničními národy“. „Jakýkoli balíček sankcí musí prezidentovi poskytovat naprostou flexibilitu, aby mohl pokračovat v prosazování jím požadované zahraniční politiky,“ dodal.

Graham připravuje změny

Graham prohlásil, že některé změny v návrhu plánuje, mezi nimi výjimku pro země poskytující Ukrajině vojenskou nebo ekonomickou pomoc. Toto opatření by tak chránilo spojence Ukrajiny před pětisetprocentními cly.

Graham ale veřejně nepodpořil ty úpravy, k nimž ho Trumpova administrativa potichu tlačí. „Mám z toho dobrý pocit. Spolupracujeme s Bílým domem, našimi demokratickými kolegy a Sněmovnou reprezentantů,“ řekl Graham minulý čtvrtek a dodal, že zákon „se stále posouvá kupředu“. Dále se k tomu ale vyjádřit odmítl.

Trump ve čtvrtek řekl, že Grahamův návrh by neměl být projednáván bez jeho výslovného souhlasu. „Budou se řídit mnou. Tak to má být,“ prohlásil Trump. „Čekají, až se rozhodnu, co dělat,“ pokračoval a označil Grahamův návrh zákona za „tvrdý“.

Podpora předlohy

Nový zákon o sankcích proti Rusku má v Senátu nyní 82 podporovatelů z obou stran, což je více než dostatečná podpora k překonání prezidentského veta. Doprovodný návrh má ve Sněmovně reprezentantů šedesát podporovatelů, rovnoměrně rozdělených mezi republikány a demokraty.

Graham již dříve vyjádřil přesvědčení, že návrh zákona má dostatečně širokou podporu pro krok nazvaný discharge petition – parlamentní manévr, který umožňuje řadovým členům obejít vedení sněmovny a vynutit si hlasování v plénu shromážděním prosté většiny 218 podpisů.

Tento krok ale nemusí být nutný. „Mnoho členů Kongresu chce, abychom vůči Rusku uvalili co nejpřísnější sankce,“ řekl podle WSJ republikánský předseda sněmovny Mike Johnson. „A já jsem toho zastáncem.“ I předseda republikánské senátní většiny John Thune, který je spoluautorem Grahamova návrhu, uvedl, že v komoře je na obou stranách „velký zájem“ o posun v otázce sankcí.

Demokraté podporující návrh podle svého senátora Tima Kainea chtějí přísný zákon o sankcích, ale chápou, že by mohlo být nutné ho trochu upravit. „Dokážu si představit scénář, kdy by to bylo tak zředěné, že by se nám to nelíbilo, ale nemyslím si, že s tím Lindsey (Graham) bude souhlasit,“ řekl Kaine. „Lindsey je v tomto ohledu tvrdý a pokud si myslí, že by nějaké drobné úpravy mohly fungovat, budu (návrhu) i tak nakloněn.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...