„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.

Íránský závod na obohacování uranu v Natanzu stíhačky při úderech v rámci operace označované jako Rising Lion (Vzpínající se lev) zasáhly hned několikrát a ještě několik hodin po první vlně náletů z objektu stoupal hustý černý dým. V pátek odpoledne místního času íránská státní média informovala o dalším útoku izraelských sil na Natanz.

Íránská státní televize tvrdí, že v nejdůležitějším jaderném zařízení, které se rozprostírá na sto tisících čtverečních metrech v íránské poušti asi 220 kilometrů jižně od Teheránu, po úderech nebyly nalezeny žádné známky jaderné kontaminace.

Rozsah škod v Natanzu zatím není jasný. Snímky, jež odvysílala íránská státní média a na které odkazuje i server NDTV, ukazují požáry v blízkosti nadzemní části závodu na obohacování paliva. Podzemní část zařízení, která se nachází v hloubce asi tří pater, by pak měla být odolnější vůči konvenčním leteckým úderům. Podle analytiků by však i omezené poškození povrchu mohlo narušit provoz jaderného zařízení.

Izraelská armáda později uvedla, že poškozena byla i podzemní část objektu. „Tato část obsahuje víceúrovňovou halu s centrifugami, místnosti s elektrickými zařízeními a další podpůrnou infrastrukturu,“ uvedly ozbrojené síly v prohlášení. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajištující provoz zařízení a sloužící Íránu při jeho úsilí získat jaderné zbraně.

Izrael zasáhl tři íránská jaderná zařízení

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi uvedl, že Teherán agenturu informoval o izraelských útocích na tři jaderná zařízení, přičemž nadzemní část provozu v Natanzu byla zcela zničena. Na místě je prokázána radiologická a chemická kontaminace, jejímuž rozšíření se však dá zabránit. Není zcela jisté, zda útok, který zasáhl přívod elektřiny, mohl poškodit podzemní centrifugy, sdělil Grossi.

Dalšími dvěma zasaženými provozy jsou podle něj jaderná zařízení Isfahán a Fordo. Přesný rozsah škod není znám, doplnil Grossi, který je v kontaktu s inspektory MAAE v zemi. Dodal, že tam hodlá osobně vyrazit zjistit rozsah škod, až to situace dovolí.

Již dříve Grossi izraelskou operaci označil za velmi znepokojivou. „Na jaderná zařízení se nikdy nesmí útočit,“ zdůraznil a vyzval všechny strany k maximální zdrženlivosti.

Právě Natanz byl hlavním středobodem obav izraelských úřadů i západních představitelů ohledně rychle se rozvíjejícího íránského jaderného programu. Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit atomovou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohli. Jedná se o nejpřímější izraelský útok na íránskou jadernou infrastrukturu od kybernetického útoku Stuxnet před více než deseti lety, který byl koordinován se západními státy. Izrael zároveň naznačil, že je připraven v útocích dále pokračovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu totiž varoval, že údery budou „pokračovat tak dlouho, dokud jich bude k odstranění hrozby zapotřebí“. V pátek večer pak označil útok na Írán za jednu z největších operací v dějinách a dodal, že režim v Teheránu nikdy nebyl slabší. Íránce v televizním vystoupení vyzval, aby proti režimu povstali.

Sabotážní akce Mosadu

Na operaci se podílelo dvě stě letounů izraelského letectva, které na přibližně sto cílů shodily přes 330 kusů munice. Do dlouho připravované operace se zapojili také agenti tajné služby Mosad, kteří přímo na íránském území provedli sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu. Přímo na íránské území podle izraelských médií předem propašovali izraelské zbraně včetně výbušných dronů, které pak ukryli například do civilních vozů.

Tyto mobilní odpalovací systémy pak na dálku aktivovali na začátku izraelského leteckého útoku. Jejich účelem bylo ochromit íránskou protivzdušnou obranu a uvolnit cestu izraelským letounům, aby mohly bez odporu zasáhnout cíle, napsal zpravodajský server The Economic Times.

Elitní komanda Mosadu také pronikla v hlubokém utajení do centrálního Íránu. Tito agenti instalovali naváděné systémy v blízkosti íránských baterií raket země-vzduch. Když izraelské letectvo zahájilo útok, skryté systémy byly dálkově spuštěny a zasáhly své cíle v dokonalé koordinaci s leteckými údery, napsal The Economic Times.

Izraelská armáda také uvedla, že dokončila údery na íránské rakety země-země, které by Írán mohl použít pro odvetu za údery z noci na pátek. Nejmenovaný izraelský vojenský činitel sdělil, že všichni piloti, kteří se podíleli na útoku na Írán, se bezpečně vrátili.

Další cíle

Izraelská armáda oficiálně uvedla, že zasáhla „desítky vojenských cílů, včetně jaderných cílů v různých oblastech Íránu“. Íránská agentura Mehr zveřejnila video, ve kterém na letišti v Tabrízu šlehají plameny a stoupá z něho dým. Podle agentury Tasním při dřívější vlně útoků Izrael zasáhl deset míst v provincii Východní Ázerbájdžán, v níž Tabríz leží. Zahynulo při nich nejméně osm lidí.

Nejlépe opevněným místem spojeným s íránským jaderným programem je zmíněné Fordo na jih od Teheránu, které je vykutáno v hloubi skály, a mělo by tak být chráněno proti leteckým nebo raketovým úderům. Na místě má pracovat více než tisíc centrifug pro obohacení uranu, včetně těch s nejpokročilejší technologií (IR-6). Tehdejší americký prezident Barack Obama při odhalení zařízení prohlásil, že jeho velikost a struktura „neodpovídá mírovému jadernému programu“.

Nahrávám video

V roce 2024 pak Írán zdvojnásobil počet odstředivek instalovaných ve Fordo o modely typu IR-6, což značně zvýšilo jeho schopnost rychle dosáhnout úrovně obohacování uranu potřebného pro vývoj atomové zbraně. Podle informací dostupných z mezinárodních odhadů Írán již dosáhl 60procentního obohacení uranu, který je tak již možné využít vojensky. Kdyby se Íránu podařilo dosáhnout 90 procent obohacení, stačilo by to na výrobu čtyř jaderných hlavic.

Kromě jaderných cílů střely udeřily v íránské metropoli Teheránu, kde v pátek nad ránem platil poplach. Podle íránské státní televize rakety poškodily rezidenční čtvrti a kromě zabitých vědců, kteří pracovali na vývoji jaderných technologií, zmiňuje i civilní oběti.

Írán na noční útok zareagoval vysláním stovek dronů na židovský stát. Jeruzalém sdělil, že je připravený na to, že tato konfrontace potrvá několik dnů v závislosti na íránské odvetě.

Lev „nasycující svůj hlad“

Název izraelské operace Vzpínající se lev odkazuje na biblické verše 23:24 Numeri, čtvrté knihy Starého zákona: „Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!“

Tento verš je součástí první věštby Baláma, neizraelského proroka a věštce, který předpovídá sílu a moc Izraele a přirovnává ho ke lvu, který si nedá pokoj, dokud nenasytí svůj hlad.

Netanjahu byl ve čtvrtek vyfotografován, jak vkládá rukou psané přání do pukliny v jeruzalémské Zdi nářků, která je nejsvětějším místem modliteb judaismu. V pátek jeho úřad zveřejnil fotografii onoho lístku, na kterém bylo napsáno: „Lid by se měl zvednout jako lev.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...