Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Nahrávám video

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.

Téma ukrajinského skeletonisty Heraskevyče otevřelo Otázky Václava Moravce. Mezinárodní olympijský výbor k diskvalifikaci přistoupil poté, co skeletonistovi zakázal nosit helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské agrese proti Ukrajině. Heraskevyč však s helmou chtěl jít i přesto na start.

Skeletonistův postoj v pátek na sociálních sítích kritizoval náměstek ministra obrany Vích a dodal, že Heraskevyč byl diskvalifikován za to, že na helmě měl fotografie padlých ukrajinských „vojáků“. Heraskevyč na helmě nicméně měl fotografie padlých sportovců, z nichž jen někteří se rozhodli bránit zemi před ruskými okupanty. Mimo ně tam měl také například zabitou čtrnáctiletou vzpěračku Alinu Perehudovou, dvacetiletou šampionku ve sportovním tanci Dariu Kurdelovou, která zemřela v centru města Kryvyj Rih při tréninku se svým otcem, patnáctiletou tanečnici Mariu Lebidovou, kterou Rusové zabili při raketovém útoku na výškovou budovu v Dnipru v roce 2023, či devítiletou Victorii Ivaškovou, která byla zabita v Kyjevě, když se po boku své matky snažila ukrýt před leteckými údery.

Vích dále dodal, že politika podle něj na olympijské hry nepatří. „Už jenom to, že zde nemohou vystupovat ruští sportovci, je podle mého názoru chyba,“ řekl a položil řečnickou otázku, jestli bychom „neměli ty medaile všechny vrátit a předat je Ukrajincům“. Na olympijských hrách v Miláně a v Cortině soutěží někteří Rusové a Bělorusové jako neutrální sportovci. Pod tímto označením tam je na dvacet sportovců. Nesmějí reprezentovat svou zemi ani nosit její vlajku, nesmí vyjádřit podporu ruské válce na Ukrajině a nesmí mít žádné vazby na ruské nebo běloruské ozbrojené síly.

Moderátor Václav Moravec pro úplnost uvedl, že jeho tým se pokoušel do nedělní diskuze zajistit také účast vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), tiskový odbor ministerstva ji sliboval. Nakonec ale odmítl i vyslání náměstka Vícha. „Tiskový odbor hnutí SPD nabídl OVM náhradu, a to v osobě poslance Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) – tu jsme s díky odmítli a trvali na zástupci vedení ministerstva obrany,“ vysvětlil Moravec.

Moderátor také připomněl, že Heraskevyč na síti X sdílel fotografii jednoho z mnoha vybombardovaných ukrajinských sportovišť s popiskem: „Je sport opravdu mimo politiku?“ Podle ukrajinských úřadů citovaných agenturou Reuters zemřelo kvůli otevřené ruské invazi na Ukrajinu přes 650 tamních sportovkyň a sportovců a zničeno bylo osm set sportovních zařízení včetně více než dvaceti olympijských tréninkových center.

Podle Maška helma splnila svůj účel

Podle bývalé ministryně obrany Černochové jsou vyjádření jako to Víchovo ostudná. „Není to jen ostuda od náměstka Vícha, ale je to ostuda i olympijského výboru,“ řekla s tím, že za připomenutí stojí Hry v roce 1968 a tehdejší postoj olympioničky Věry Čáslavské.

Pozastavila se nad tvrzením Vícha, že Heraskevyč měl na helmě fotografie vojáků, podle ní šlo hlavně o sportovce. „Kdyby je zločinný režim (ruského vládce Vladimira) Putina nedonutil, aby museli bojovat ve válce za svoji zemi, tak by možná na té olympiádě mohli nastoupit a možná by i oni mohli být nositeli nějakých medailí, jako to tehdy byla Věra Čáslavská,“ sdělila Černochová. Přijde jí, že Vích neví, o čem mluví, protože symbolika podle ní byla zcela zřejmá.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Mašek si myslí, že helma s portréty zabitých sportovců svůj účel splnila, protože se o tom hodně diskutuje. Na druhou stranu je prý Mašek „člověk zvyklý dodržovat pravidla“, takže diskvalifikaci považuje kvůli předchozímu upozornění za oprávněnou.

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Turek prohlásil, že otázky náměstka Vícha „tolik nevnímal“, ale vnímá sportovní diplomacii jako něco, co do sportu patří. „Takže já netvrdím úplně, že do sportu nepatří politika a diplomacie – svým způsobem ano – historii máme plnou příkladů, ať už pingpongová diplomacie, nebo i v třicátých letech olympijské hry v nacistickém Německu – myslím si, že to všechno byly věci, které té situaci vlastně pomohly,“ řekl Turek s tím, že mít obrázky na helmě nikomu nemůže vadit.

Olympiádu prý Turek nesleduje, nicméně diskvalifikaci by považoval za závadnou, pokud by tam byli sportovci z Ruska – „což myslím, že nebylo“. „Pokud vyřazujeme ruské sportovce ze sportovních klání, tak potom ta pravidla mají patřit všem,“ sdělil. Turek se domnívá, že sportovci nejsou reprezentanti politické síly, která v zemi vládne. „Osobně si myslím, že sport by měl být politicky neutrální. To, že se to prakticky neděje... to by pak znamenalo vyřadit, já nevím, pana (Dominika) Haška z veřejného prostoru, protože vydělával miliony dolarů v Rusku, když tam hrál,“ sdělil.

Poslanec Bartoš vnímá, že diskuze je o tom, zda sport má politický přesah. Zrovna olympiáda ho podle něj má i historicky – „první olympijské hry se měly pořádat v momentě, kdy se ve světě zastavily války“. Politici podle něj blahopřejí sportovcům, vyzdvihují jejich úspěchy a tím podle něj do olympiády zasahují. Věří, že zákaz pro ruské sportovce vystupovat pod ruskou vlajkou je správný. Vích to podle Bartoše svým vyjádřením přetáhl do úplně jiného kontextu. Bartoš by Heraskevyčovu helmu na závodě akceptoval. Není to podle něj reference na žádný režim, ale „prostě vzpomínka, nějaké uznání, pieta – ‚vzal jsem naše kamarády sportovce s sebou, byť jsou mrtví‘“.

Podle Bartoše je vidět, že téměř jakákoliv věc, která se objeví ve veřejném prostoru – i otázka piety – je přetavována do „jakoby ruského narativu“. Vích podle Bartoše z triviální otázky, jestli byla diskvalifikace Heraskevyče správná, udělal politickou frašku. „Ještě si tam vlastně posteskl, že vlastně ani ti Rusové tam nemohou vystupovat,“ dodal Bartoš.

Černochová by chtěla na obranu dát minimálně 2,35 procenta HDP

Podle Maška vyjádření posledních dní a měsíců z ministerstva obrany v žádném případě neukazují na proměnu obranné politiky a vztahu k Rusku. Z hlediska možného ohrožení je Ruská federace pro českou vládu na prvním místě, tvrdí.

K varováním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by bylo klamné věřit, že ruskou invazi je možné spolehlivě ukončit rozdělením Ukrajiny, stejně jako bylo klamné věřit, že mnichovská dohoda o obětování československého pohraničí ochrání Evropu před válkou, Mašek sdělil, že jde o dva různé příběhy. „V osmatřicátém roce byla republika připravena se bránit, byli jsme dobře připraveni a mocnosti nás té možnosti obrany zbavily,“ řekl. V současnosti podle něj probíhá čtyři roky tvrdý konflikt, který se dostal do jistého stavu a nyní se jedná o míru i za cenu „možná nějakých územních ústupků“.

Černochová prohlásila, že někdy z hnutí ANO měla pocit, že politiku appeasementu mají jeho členové rádi. „Když říkají: ‚Hlavně ať tady neposíláme žádné zbraně na Ukrajinu a nevyvoláváme tím válečný konflikt.‘“ Dějinný sled událostí byl podle ní trochu jiný, protože podle ní v době, kdy se Československo mohlo do konfliktu nějakým způsobem vložit „a měli jsme tady velmi silné zbrojovky a měli jsme na to vojensky a materiálně, tak zde nebyla politická vůle“.

„A to je něco, co já vyčítám vládní koalici, že oni škrtají finanční prostředky do rozpočtu resortu obrany,“ řekla Černochová s tím, že rozpočty na obranu se nejvíce začaly navyšovat v roce 1938 a 1939, ale to už podle ní bylo pozdě. Proto si myslí, že je zapotřebí nyní nedávat pouze dvě procenta na obranu, ale dávat minimálně 2,35 procenta, tak aby tam byl nějaký pokrok v modernizaci armády a aby se do roku 2035 dostalo Česko tam, kam má.

Hosté OVM dále diskutovali o české muniční iniciativě, parlamentní kontrole výdajů na obranu za minulé vlády premiéra Petra Fialy (ODS), příjmech státního rozpočtu od ukrajinských uprchlíků, o krocích současné vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) při posilování tuzemské bezpečnosti či o vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...