PRO

Česká televize vysílala debatu kandidátů na pražského primátora. Z důvodu shodného volebního potenciálu na sedmém až desátém místě tentokrát pozvala zástupce deseti uskupení. Pozvání do diskuse moderované Martinem Řezníčkem přijali Petr Hlaváček (Starostové a nezávislí), Jan Hušbauer (ANO), Václav Láska (SEN pro Prahu), Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (SPOLU pro Prahu – ODS, TOP 09), Adam Scheinherr (Praha sobě s podporou KDU-ČSL a Zelených), Klára Sovová (Motoristé), Milan Urban (SPD pro Prahu – s podporou Trikolory, PRO, Přísahy a NK) a Jiří Vítek (Patrioti pro Prahu). Pozvání odmítla DSZ – Za práva zvířat a NK.

Více než tři čtvrtiny Pražanů považují za zásadní problém města nedostupnost a ceny bydlení. Podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent obyvatel hlavního města. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09 těsně následována hnutím STAN. Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má nejvyšší podporu výstavba městských bytů. Právě na dostupnost a ceny bydlení se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři deseti uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Sedm z deseti Brňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení, více než šedesát procent pak jako podstatný problém vnímá automobilovou dopravu. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem, následované uskupením ODS, TOP 09 a nezávislých. Na třetím místě je hnutí ANO. Pro více než polovinu obyvatel města představuje hlavní způsob přepravy MHD. Právě na téma dopravy se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Asi polovina Ostravanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení a automobilovou dopravu. Nejvyšší volební potenciál má dle agentury Kantar hnutí ANO, následované Starosty pro Ostravu a uskupením srdcOVA tvořeném ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníky. Necelá pětina Ostravanů vyjádřila nespokojenost s dostupností terénních pracovníků poskytujících sociální a pečovatelské služby seniorům. Péči o seniory a tématům, která trápí obyvatele třetího největšího tuzemského města, se bude ve čtvrtek od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Česká televize v úterý večer odvysílala na programu ČT24 debatu hlavních kandidátů na primátora Plzně. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Terezou Kručinskou přijali Pavel Bosák (Piráti), Lukáš Hegner (ODS), Michal Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky), Július Líška (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy), Tomáš Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců), Aleš Tolar (STAN), Michal Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) a Roman Zarzycký (ANO a nezávislí).

Armáda zahájí ve středu ženijní a chemický průzkum znečištěného území u Zhůří na Klatovsku v národním parku Šumava, řekl po jednání sněmovního branného výboru ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který by měl na základě podkladů navrhnout v pondělí vládě další postup. O tom, že sanaci bude dělat právě armáda, informoval na začátku týdne premiér Andrej Babiš (ANO). Obce, které leží v blízkosti kontaminované lokality, nemají o chystaném průzkumu žádné informace.

Více než polovina Plzeňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení. Pro více než dvě pětiny obyvatel představují významný problém také kriminalita, drogy a hazard a automobilová doprava. Nejvyšší volební potenciál má podle průzkumu agentury Kantar před komunálními volbami, které se uskuteční 9. a 10. října, hnutí ANO, následované Starosty a nezávislými a ODS. Bezpečnosti a tématům, která trápí obyvatele čtvrtého největší tuzemského města, se bude v úterý od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Vládní hnutí SPD nespáchalo kontroverzními předvolebními plakáty podněcování k nenávisti ani žádný jiný trestný čin, rozhodl v úterý pravomocně pražský městský soud, který tak vyhověl odvolání SPD a zrušil původní rozsudek. Ten straně ukládal třímilionový peněžitý trest. Obžalobě čelí také šéf hnutí a předseda sněmovny Tomio Okamura, toto stíhání je ale přerušené, protože poslanci ho odmítli vydat. Jeho skutky tak bude justice projednávat zvlášť. Okamura i SPD vinu od počátku odmítali.

Podle srpnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá ANO, kterému srpnový model přisoudil 30,5 procenta, tedy o jeden bod méně než v květnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o čtyři procentní body. Odliv voličů směřuje nyní nejvíce ke STAN, část také k SPD nebo ODS. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů nebo styl komunikace.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.

Soud uložil vládnímu hnutí SPD peněžitý trest ve výši tří milionů korun za kontroverzní předvolební plakáty. Středeční verdikt, podle nějž SPD spáchalo trestný čin podněcování k nenávisti, není pravomocný. Hnutí vinu odmítá s tím, že pouze komunikovalo své názory na migrační pakt nebo zneužívání dávek. Obžalobě čelí i šéf SPD a předseda sněmovny Tomio Okamura, stíhání je ale aktuálně přerušené, protože poslanci ho odmítli vydat. Jeho skutky tak bude soud projednávat zvlášť.

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.

O víkendu rozhodnou voliči v Maďarsku o tom, jestli si křeslo premiéra udrží Viktor Orbán, nebo ho po šestnácti letech u moci vystřídá opozice. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) v Událostech, komentářích řekl, že se hraje o to, jestli bude pokračovat Orbánem reprezentovaný směr, který označil za „národně-tradicionalistický“, „suverénní“ a „sebevědomý“. „Je to rozhodování o tom, zda nadále bude vládnout v Maďarsku ruská pátá kolona,“ uvedl v debatě moderované Terezou Řezníčkovou šéf Pirátů Zdeněk Hřib.

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nerezignuje na přípravu zákona o „transparentnosti neziskových organizací,“ který by podle něj poskytl ucelený přehled o tom, kolik peněz proudí ze zahraničí organizacím lobbujícím za změny zákonů. Neziskové organizace ale už nyní své financování včetně zahraničních zdrojů zveřejňují a existuje také registr lobbistů. Babiš dále připustil, že schodek státního rozpočtu příští rok přesáhne ten letošní.

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.

Koalice se dohodla, že zákon, který by měl zajistit podle ní transparentnější financování neziskových organizací, vznikne na ministerské úrovni, uvedl šéf sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předpis má podle Okamury hlavně zajistit, aby občané věděli, kdo čerpá veřejné peníze. Neziskové organizace přitom pravidelně své financování zveřejňují. Opozice kritizovala uniklou pracovní verzi poslanecké novely, podle které by se musely povinně registrovat subjekty se zahraničními vazbami.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek rozhodla nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání. O tom, jestli se jedná o naplnění důvodu, proč mají poslanci imunitu, nebo naopak špatnou zprávu pro důvěru v justici a spravedlnost, debatovali pozvaní poslanci v Událostech, komentářích. Podle Heleny Válkové (ANO) byl institut imunity aplikován správně. „Možná že je teď v současné době (…) nedostatečně konkrétní a to vede ke sporům,“ připouští ale. „Poslanecká imunita je tady od toho, aby chránila před neoprávněnou šikanou představitele moci zákonodárné před mocí výkonnou nebo soudní. (…) Skutečně potřebuje Andrej Babiš, aby byl bráněn před sebou samým?“ ptal se Karel Dvořák (STAN). Svůj pohled připojili také Karel Haas (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Matěj Gregor (Motoristé). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.