Výcvik vojáků KLDR v Rusku oživil debaty o vyslání evropských sil na Ukrajinu

Nahrávám video

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

Severní Korea nově vyslala do Ruska dalších patnáct set svých vojáků, tvrdí šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů hovořila rozvědka už minulý týden. Tyto speciální jednotky měly konkrétně zamířit mezi 8. a 13. říjnem do Vladivostoku na ruském Dálném východě.

Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina existují důkazy o tom, že jednotky KLDR dorazily do Ruské federace. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ uvedl podle listu The Washington Post. V podobném duchu se ohledně důkazů vyjádřila i Aliance.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby podle agentury Reuters oznámil, že nejméně tři tisíce severokorejských vojáků podstupuje výcvik na východě Ruska.

Výcvik a přesun severokorejských rodin

Jihokorejská zpravodajská služba tvrdí, že tři tisíce Severokorejců se v současnosti nachází na vícero vojenských základnách a prochází tam výcvikem, například jak používat vojenskou techniku včetně bezpilotních letounů. Čo Te-Jong odhaduje, že Pchjongjang hodlá do prosince vyslat dalších deset tisíc vojáků.

Nahrávám video

Podle jiného zdroje šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Moskva mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.

Pchjongjang na prohlášení Soulu veřejně nereagoval, ale tamní úřady se údajně snaží zabránit šíření zpráv o nasazení vojáků. Jeden z jihokorejských představitelů řekl, že „existují známky toho, že severokorejské úřady přemístily a izolovaly rodiny (vojáků) na určeném místě, aby je účinně kontrolovaly a důkladně zasáhly proti fámám“.

Načítání...

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj mluví dokonce o dvanácti tisících Severokorejců, kteří se v Rusku cvičí. „Očekáváme od světa tvrdou a zásadní odpověď. Nejraději nejen slovní,“ zdůraznil.

Kyjev nasazení Severokorejců čeká každým dnem, a to v ruské Kurské oblasti, kde Ukrajina letos obsadila skoro 400 kilometrů čtverečních. S nedostatkem vojáků se přitom potýká i Kyjev. Náboráři loví bojeschopné muže i na koncertech, v barech nebo na ulicích.

Jiný představitel americké administrativy podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo právě do ruské Kurské oblasti. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.

Obavy o evropský mírový řád

Český premiér Petr Fiala (ODS) označil možné zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině za něco naprosto nepřijatelného. „Jenom to ukazuje nebezpečí, které Severní Korea a všechny podobné režimy, třeba Írán, představují pro mír ve světě, pro soužití národů, zachování mezinárodního řádu postaveného na pravidlech,“ poznamenal premiér.

O eskalaci mluví generální tajemník NATO Mark Rutte. „Jihokorejský prezident mi přislíbil, že s námi bude sdílet aktuální poznatky o situaci. Měli bychom vědět víc začátkem příštího týdne. Pak uvidíme, zda Severní Korea skutečně podporuje nezákonnou válku Ruska na Ukrajině. Pokud na Ukrajinu opravdu vyslala své vojáky, znamenalo by to výraznou eskalaci,“ míní šéf Aliance.

Německé ministerstvo zahraničí si už předvolalo chargé d’affaires KLDR. „Severokorejská podpora ruské útočné války představuje také přímou hrozbu pro bezpečnost Německa a evropský mírový řád,“ sdělila německá diplomacie na sociální síti X.

Oživení Macronových úvah

Podle serveru Politico zprávy o silách KLDR oživily debatu ohledně možného budoucího zapojení západních sil, a to po boku obránců Ukrajiny, kterou Moskva naplno napadla před téměř třemi lety. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis v neděli uvedl, že je čas, aby evropské země přehodnotily myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozmístit vojáky na Ukrajině.

„Pokud se potvrdí informace o tom, že ruské vražedné čety jsou vybaveny severokorejskou municí a vojenským personálem, musíme se vrátit k (...) nápadům navrženým Macronem,“ řekl Landsbergis webu Politico.

Francouzský prezident letos v zimě uvedl, že tento scénář má několik podmínek, a to, že Rusko by muselo prorazit přední ukrajinské linie a Kyjev by musel o pomoc požádat. Macronova slova přitom ještě před pár měsíci vyvolala řadu kritických reakcí napříč Západem, který varoval před vyhrocením války. Moskva v takovém případě slíbila tvrdou odplatu.

Moskva popřela, že by Pchjongjang vyslal své síly na podporu války, a označila to za fámy. Severní Korea se k věci nevyjádřila. Soul se nicméně domnívá, že Pchjongjang může v případě nouze na Korejském poloostrově počítat s rychlou intervencí Ruska a ekonomickou pomocí, píše Ukrajinska pravda.

Prohloubení vztahů mezi Ruskem a KLDR

Jižní Korea v úterý vyzvala k okamžitému stažení severokorejských jednotek z ruského území a varovala, že by mohla zvážit dodávku smrtících zbraní Ukrajině, pokud vojenské vazby mezi oběma zeměmi zajdou příliš daleko.

Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Ruský vládce Vladimir Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s tamním vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.

Oba státy také popírají tvrzení ukrajinských a západních činitelů o dodávkách severokorejských zbraní a munice Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...