Von der Leyenová chce obhájit post šéfky Evropské komise. Většinu v europarlamentu ale jistou nemá

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Evropané ve volbách nerozhodovali pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Post předsedkyně EK chce obhájit Ursula von der Leyenová z frakce evropských lidovců, která zřejmě po víkendovém hlasování zůstane v europarlamentu nejsilnější. Von der Leyenová už deklarovala, že si je „jistá“, že post může obhájit.

Pro setrvání v čele Komise musí získat hlas nejméně 361 ze 720 europoslanců. Minulé volební období ji do postu vynesla podpora nejen lidovců, ale i druhých největších socialistů a třetích liberálů.

Výsledky v členských státech
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
6 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
30 mandátů
-
13 mandátů
-
13 mandátů
-
9 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
24 mandáty
-
21 mandát
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
11 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
29 mandátů
-
15 mandátů
-
14 mandátů
-
12 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
21 mandát
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
19 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
22 mandáty
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zdroj: EPaktualizováno: 06. 09. 2024 11:28

Pokud by tyto frakce von der Leyenovou podpořily i letos, měl by jí počet hlasů k obhájení křesla teoreticky stačit. Realita se však může ukázat jiná. Ani v roce 2019 totiž všichni europoslanci zmíněných tří frakcí pro von der Leyenovou nezvedli ruku, k jejímu zvolení pomohly až hlasy polských konzervativců, a i tak získala o pouhých devět hlasů více, než je hranice minimální podpory europarlamentu.

Zdá se navíc, že letos bude von der Leyenová v ještě obtížnější pozici. Předseda evropských lidovců Manfred Weber již vyzval druhé socialisty a třetí liberály, aby se k nim připojili a pracovali společně na vytvoření většiny. Podle serveru Politico lze však předpokládat, že více než deset procent europoslanců z těchto frakcí bude během volby předsedy EK hlasovat proti von der Leyenové, nebo se hlasování zdrží.

Nová spojenectví mohou rozklížit ta stará

Šéfka současné Komise proto bude muset pro získání druhého pětiletého období získat podporu i jinde. Podle agentury Reuters se již nemůže znovu spoléhat na polské konzervativce. Oproti jejich přesvědčení totiž v Evropské unii prosadila Green Deal a zároveň zastávala tvrdou pozici v otázkách právního státu.

Von der Leyenová proto signalizuje, že je připravená spolupracovat s euroskeptickou frakcí ECR. Ziskem nového spojence však riskuje ztrátu těch obvyklých – socialisté i liberálové deklarovali, že v případě spolupráce s pravicí s jejich hlasy nemá počítat. Podobně se vyjádřili i Zelení, o jejichž možné podpoře von der Leyenové se rovněž spekuluje.

„Pro nás sociální demokraty neexistuje žádná možnost spolupráce s těmi, kdo chtějí demontovat, kdo chtějí oslabit Evropu, kterou jsme budovali několik desetiletí,“ řekl volební lídr socialistů Nicolas Schmit.

Další komplikaci von der Leyenové přinesl úspěch populistických a protievropských uskupení ve víkendových volbách, který zúžil její manévrovací prostor. To všechno podle serveru Politico povede k „horečnému zákulisnímu vyjednávání“.

Volbu ovlivní i lídři členských zemí

Volba předsedy Evropské komise ale závisí i na zisku kvalifikované většiny unijních lídrů. To znamená, že před samotným hlasováním v europarlamentu by muselo von der Leyenovou nominovat nejméně patnáct z 27 premiérů a prezidentů členských zemí, kteří zároveň zastupují nejméně 65 procent obyvatel EU.

Do EPP nyní ale patří pouze třináct lídrů, kteří zastupují 26 procent občanů EU, upozornila agentura Reuters. Von der Leyenová by tak podle agentury k znovuzvolení potřebovala získat i podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze.

Zejména pozice Paříže je však nejistá. Podle médií by Macron na postu předsedy EK preferoval spíše bývalého italského premiéra Maria Draghiho. Server Politico navíc upozornil, že jeden z vysokých představitelů liberální politické skupiny, do které patří i Macronova strana, se vyslovil pro nahrazení von der Leyenové dosavadní prezidentkou europarlamentu Robertou Metsolovou.

Strany Macrona i Scholze navíc v eurovolbách utrpěly značné ztráty. Francouzský prezident již v reakci rozpustil parlament a vyhlásil nové volby, které by do čela Francie mohly vynést nacionalistické Národní sdružení. V Německu se také začínají objevovat hlasy, podle kterých by měl porážku reflektovat i Scholz.

Von der Leyenová chce být stabilitou uprostřed otřesů

Sama von der Leyenová uvedla, že si je „jistá“, že post šéfky Komise může obhájit. Dodala však, že ji ještě čeká „spousta práce“.

Politico předpokládá, že se bude snažit prezentovat jako „jako bezpečný pár rukou uprostřed politických a bezpečnostních otřesů“. Von der Leyenová již po volbách uvedla, že v hlasování posílily levicové i pravicové extrémy, středové hlasy si však podporu udržely. „Jsme kotvou stability,“ prohlásila.

Většinu bude von der Leyenová podle svých slov hledat mezi proukrajinskými politiky. „Všichni chceme silnou Evropu, která je schopná jednat. V těchto turbulentních časech potřebujeme kontinuitu. Chceme spolupracovat se všemi, kteří jsou proevropští, kteří podporují Ukrajinu a kteří respektují právní stát,“ poznamenala.

O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která proběhne od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání v září. Konečné rozhodnutí o přesném harmonogramu přijme konference předsedů politických skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...