Vojenská pomoc Ukrajině musí pokračovat, shodli se jednomyslně šéfové parlamentů zemí V4

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky, do které patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se shodli na podpoře pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která se jednání v Bratislavě rovněž zúčastnila, brání Ukrajinci nejen svou suverenitu, ale starají se také o to, aby se konflikt s Ruskem nepřelil přes jejich hranice.

„Jsem velmi rád, že jsme se jednomyslně shodli na tom, že je třeba, abychom Ukrajině pomáhali humanitárně, vojensky a abychom jednoznačně zdůrazňovali, že právo Ukrajiny na svrchovanost, samostatnost, svobodu a demokracii nemůže být upíráno,“ uvedl Vystrčil.

Pekarová Adamová se vyslovila pro to, aby nadále pokračovala jednotná podpora zemi, která se už téměř rok brání ruské ozbrojené agresi. „Jsem ráda, že jsme se shodli na tom, že Rusko páchá na Ukrajině barbarskou válku,“ řekla.

Šéf maďarského parlamentu László Kövér, jehož země se postavila proti dodávkám zbraní ze Západu na Ukrajinu přes své území, řekl, že podporuje, aby ambice Ruska nemohly ohrožovat středoevropský region. Za nevyhnutelný předpoklad tohoto cíle označil existenci suverénní Ukrajiny.

Podle Maďarska páchá EU kvůli energiím sebevraždu

Šéfové parlamentů Visegrádské skupiny hovořili také o nelegální migraci. „Musíme hledat cesty, jak zabránit nelegální migraci, ale zároveň dosáhnout toho, abychom pomáhali těm, kteří pomoc potřebují,“ řekl Vystrčil.

Při debatě na téma energetické krize Kövér řekl, že EU páchá sebevražednou politiku. Podle něj je třeba také posoudit, zda nebudou unijní země po odklonu od dovozu energií z Ruska závislé na jiných dodavatelích.

Kövérovi v reakci oponoval šéf slovenské sněmovny Boris Kollár. Označil za správné, že státy se rozhodly pro dovoz energií ze zemí, které se nebudou prostřednictvím ekonomických otázek snažit řešit své politické cíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...