Öcalan vyzval Stranu kurdských pracujících ke složení zbraní

Nahrávám video
Události: Naděje na ukončení mnohaletého konfliktu
Zdroj: ČT24

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

„Svolejte sjezd a rozhodněte. Všechny skupiny musí složit zbraně a PKK se musí rozpustit,“ uvedl Öcalan v prohlášení, které přečetli zákonodárci. Ti ho ve čtvrtek navštívili ve vězení na ostrově Imrali u Istanbulu, kde je držen v izolaci.

Öcalanova výzva je součástí snahy urovnat konflikt s tureckým státem, který považuje PKK za teroristickou organizaci a vede proti ní policejní a vojenskou kampaň doma i v okolních zemích. Podle Öcalana nastal čas „rozvinout jazyk doby míru a demokratické společnosti“.

Situace se pro PKK podle jejího vůdce změnila rozpadem bloku „reálného socialismu“ a také demokratizací Turecka v posledních desetiletích. Cílů strany, jako uznání kurdské identity či svobody projevu, je podle něj možné dosáhnout pouze při existenci demokratické společnosti.

Podle Reuters by výzva mohla mít důsledky pro severní Irák, kde má PKK své sídlo, i pro Sýrii, která se po 13 letech vzpamatovává z občanské války a prosincového svržení prezidenta Bašára Asada.

Abdí: Výzva se týká pouze PKK, nikoliv Sýrie

Lídr nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli loni vyzval Öcalana ke složení zbraní, což by podle něj mohlo otevřít prostor pro ústupky tureckého státu vůči Kurdům či propuštění samotného Öcalana. Bahçeliho výzvu následně podpořil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Od té doby však turecké úřady dále potíraly skutečné či domnělé aktivity PKK. Provládní úřady odstranily z funkce několik opozičních starostů kvůli podezření ze vztahů s PKK, což ale opoziční představitelé odmítají a vnímají to jako pokus vlády zbavit se nepohodlných politiků.

Öcalanovu výzvu přivítal prezident poloautonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání. Velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí uvedl, že krok by mohl mít pozitivní dopad na region. Dodal však, že se výzva týká jen PKK, a nikoliv kurdských sil v Sýrii. Turecko dlouhodobě tvrdí, že kurdské milice YPG jsou odnoží PKK.

Oznámení uvítalo jako historickou šanci i Německo, kde žije silná turecká i kurdská komunita. Podle německého ministerstva zahraničí však musí následovat další kroky spočívající „v respektu a zaručení kulturních a demokratických práv tureckých Kurdů“. Turecká vláda zatím na oznámení oficiálně nereagovala.

Öcalan byl odsouzen na doživotí

Abdullah Öcalan stál koncem 70. let u zrodu PKK. V roce 1999 byl zatčen a posléze odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Trest mu soud později změnil na doživotí, když Turecko kvůli snahám o vstup do EU trest smrti zrušilo. Několik let mu režim ve vězení odpíral setkání s právníky i rodinou. Návštěvu příbuzných mu úřady povolily až loni v říjnu po více než čtyřech letech. Zákonodárci z prokurdské strany DEM ho v posledních měsících mohli navštívit třikrát.

PKK od poloviny 80. let vedla povstání Kurdů za samostatnost a později za autonomii. Několikrát ve své historii vyhlásila příměří. Při bojích s tureckým státem zemřelo na 40 tisíc lidí. Z velké části se jednalo o členy této strany a její sympatizanty, píše agentura Reuters.

Výrazně levicová PKK je na seznamu teroristických organizací v Turecku, USA, EU, Británii, Kanadě či Austrálii. Vězněný vůdce Öcalan je jejím symbolem. Bývalý agent ruské KGB a FSB Alexandr Litviněnko, který zběhl v roce 2000 do Británie, kde byl o šest let později otráven, jednou uvedl, že Öcalan byl vycvičen KGB-FSB. Zajímavé také je, že Rusko PKK nikdy nezařadilo na seznam teroristických skupin, a to navzdory intenzivnímu tureckému tlaku.

PKK vznikla v rámci rostoucí nespokojenosti s utlačováním Kurdů v Turecku a snahy o zavedení jazykových, kulturních a politických práv kurdské menšiny. Její ideologie byla původně spojením revolučního socialismu a marxismu-leninismu s kurdským nacionalismem a usilovala o vytvoření nezávislého Kurdistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...