Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

„Chci poděkovat všem mužům a ženám, kteří riskovali životy, abych dnes mohla být tady... Jednoho dne vám o tom budu moci povědět, ale teď je rozhodně nechci vystavovat nebezpečí,“ řekla Machadová na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem.

„Samozřejmě že se vrátím,“ řekla dříve Machadová BBC. „Budu tam, kde budu nejvíce potřebná. Ještě nedávno jsem si myslela, že to místo je Venezuela, dnes věřím, že v zájmu naší věci je to Oslo,“ dodala.

Z balkonu hotelu Grand mávala ráno Machadová desítkám svých jásajících příznivců, kteří se před budovou shromáždili a pokřikovali „libertad“ (svoboda), píše agentura AFP. Společně zazpívali i venezuelskou hymnu, zachycuje video na stránkách BBC. Ve stejné budově se s ní měla konat v úterý tisková konference, která ale byla bez udání důvodů zrušena.

Při oznámení jména letošní laureátky Nobelův výbor 10. října uvedl, že Machadová prestižní ocenění dostane za boj o demokratickou transformaci ve své jihoamerické vlasti. Machadovou označil za ženu, která „udržuje plamen demokracie uprostřed sílící temnoty“.

Machadové úřady v červenci 2024 zakázaly kandidovat na prezidentku Venezuely. O několik dní později se začala skrývat. Naposledy veřejně vystoupila 9. ledna v Caracasu na demonstraci proti inauguraci levicového autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na jeho třetí funkční období, které získal za sporných okolností.

Venezuelská prokuratura Machadovou viní mimo jiné z vlastizrady či spiknutí, za což jí hrozí až třicet let vězení.

Nasazení USA v karibské oblasti

Osmapadesátiletá Machadová dorazila do Norska ve středu večer a cestovala z Venezuely zřejmě přes karibský ostrov Curacao, kam pro ni podle zdrojů deníku The Wall Street Journal (WSJ) přiletělo soukromé letadlo z Miami. To ji dopravilo do Osla.

Spojené státy mají nyní v karibské oblasti největší nasazení své armády za několik desetiletí. Operaci, s níž začaly USA v srpnu, označují za protidrogovou a útočí tam na lodě, které Pentagon považuje za pašerácké. Od začátku září zabila takto americká armáda téměř devět desítek lidí, které bez důkazů označila za pašeráky drog.

I venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož mandát americká vláda neuznává kvůli nedemokratickým volbám, Washington viní z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do USA. Podle řady analytiků ale není primárním cílem americké operace boj proti obchodu s drogami, nýbrž snaha způsobit pád Madurova režimu.

Trump několikrát zmínil i možnost pozemní vojenské invaze do Venezuely, někteří se ale domnívají, že ji neprovede a že pouze stupňuje tlak ve snaze přimět venezuelskou armádu, aby přestala Madura podporovat.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním“

Machadová ve čtvrtek na tiskové konferenci dostala i otázku stran možné americké invaze do Venezuely. Odpověděla, že v její zemi už působí agenti Ruska, Íránu či libanonského militantního hnutí Hizballáh, kteří spolupracují s Madurovým režimem. Machadová dlouhodobě kritizuje autoritářský režim ve své zemi a už dříve uvedla, že ho lze svrhnout jen zahraniční intervencí.

„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním,“ sdělila Machadová po ranní návštěvě norského parlamentu. „Přivezu ji (Nobelovu cenu) do Venezuely ve správný čas. Neříkám kdy ani jak to udělám, ale udělám všechno pro to, abych se mohla vrátit,“ dodala. „Toto není běžná diktatura, je to zločinecká struktura, která pronásleduje, mučí a vraždí, aby se udržela u moci a podílí se na obchodu s drogami, nelegálním obchodu se zlatem a dalších ilegálních činnostech,“ prohlásila.

Podle deníku El País Machadová vyjádřila naději, že její země bude opět svobodná a stane se majákem demokracie. Americký prezident Donald Trump už ve středu prohlásil, že by „nebyl spokojený“, pokud by Machadová byla po návratu do Venezuely zatčena.

Dcera Machadové Ana Corina Sosaová ve středu při přebírání Nobelovy ceny jménem své matky toto ocenění věnovala všem venezuelským politickým vězňům a Venezuelanům pronásledovaným autoritářským režimem, jejich rodinám a všem, kdo bojují za lidská práva. Sosaová také uvedla, že svou matku osobně neviděla dva roky. Ceremoniálu se účastnila i Corina Pariscaová, matka Machadové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...