Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

„Pokud Rusko a já nebudeme schopni dosáhnout dohody na zastavení krveprolití na Ukrajině a já si budu myslet, že je to ruská chyba... Tak uvalím sekundární cla na ropu, všechnu ropu z Ruska,“ upřesnil Trump. Výše cel by se podle něj pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ doplnil.

To, že je na Putina „velmi rozzlobený“ a „naštvaný“, pronesl Trump v souvislosti s návrhem vládce Ruska na zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání prezidentských voleb v zemi, a tím pádem vedla ke konci Zelenského ve funkci. Podle Trumpa takové komentáře „nejdou správným směrem“. Ukrajinská ústava navíc během války konání voleb neumožňuje.

Zároveň však americký prezident podotkl, že má s Putinem velmi dobrý vztah, takže se jeho hněv může rychle rozplynout, šéf Kremlu udělá, co je správné. V nadcházejícím týdnu by spolu oba politici měli znovu hovořit.

Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko a která už trvá přes tři roky. Přes ruský závazek neútočit na energetiku a infrastrukturu napadené země ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z úderů obviňují navzájem.

Výhrůžky Teheránu

Trump v tom samém interview zároveň pohrozil Íránu bombardováním a sekundárními cly na tamní ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. Trump dal tento měsíc Íránu na dosažení dohody dvouměsíční ultimátum.

„Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl šéf Bílého domu. Zároveň pohrozil, že uvalí sekundární cla na země, které by odebíraly íránskou ropu.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve čtvrtek sdělil, že Teherán svou odpověď Washingtonu zaslal prostřednictvím Ománu.

„Oficiální odpověď zahrnuje dopis, v němž jsou plně vysvětlena naše stanoviska k současné situaci a dopisu pana Trumpa,“ přiblížil Arakčí. „Naším postojem je i nadále nevést přímé rozhovory (se Spojenými státy), dokud je na nás vyvíjen maximální tlak a je nám vojensky vyhrožováno,“ podotkl také podle státní agentury IRNA.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nyní podle agentury AP potvrdil, že Teherán se nebrání nepřímým jednáním s USA. „Ačkoli byla možnost přímých jednání mezi oběma stranami v této odpovědi odmítnuta, zdůraznili jsme, že cesta k nepřímým jednáním zůstává otevřená,“ uvedl Pezeškján k reakci Íránu na Trumpovo ultimátum.

Šéf Bílého domu v rozhovoru s NBC k jednáním s Teheránem uvedl, že američtí a íránští představitelé spolu „mluví“.

Třetí funkční období?

Trump také prohlásil, že nežertuje ohledně možnosti ucházet se o třetí funkční období, což nyní americká ústava zakazuje. Na podobné úvahy je ale podle něj zatím brzy, nyní se chce soustředit na současný mandát.

Podle 22. dodatku ústavy Spojených států mohou američtí prezidenti zastávat pouze dvě čtyřletá funkční období, ať už jdou po sobě, či nikoliv. Trump od ledna vykonává druhý prezidentský mandát, předtím zastával funkci hlavy státu v letech 2017 až 2021.

„Existují způsoby, jak to udělat,“ dodal Trump s tím, že hodně lidí ho prý žádá, aby o třetí období v Bílém domě usiloval. Jeden z možných scénářů je podle něj ten, kdy by současný viceprezident JD Vance kandidoval na prezidenta a pak tuto funkci přenechal právě Trumpovi. Další cesty vedoucí k jeho setrvání v Bílém domě i po roce 2029 odmítl komentovat.

Změna americké ústavy, která by zrušila omezení dvou funkčních období, by byla nesmírně obtížná a vyžadovala by buď dvě třetiny hlasů Kongresu, nebo dvě třetiny států, které by souhlasily se svoláním ústavního konventu, který by změny navrhl. Oba způsoby by pak vyžadovaly ratifikaci třemi čtvrtinami států, připomíná NBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...