Zelenskyj ve Washingtonu jednal se zmocněncem pro Ukrajinu Kelloggem

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, napsala agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump později přijal v Bílém domě Zelenského a evropské představitele. Jednání ve Washingtonu následuje po Trumpově pátečním summitu s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam ukrajinský lídr ani vysocí evropští představitelé pozváni nebyli.

„Jsme připraveni pokračovat v práci s maximálním úsilím, abychom ukončili válku a zajistili spolehlivou bezpečnost,“ uvedl Zelenskyj po jednání s Kelloggem. „Rusko lze přimět k míru pouze silou a prezident Trump tuto sílu má,“ zdůraznil.

Trump pondělí opakovaně označil za „velký den v Bílém domě“. „Nikdy jsem (tu) neměl tolik evropských lídrů najednou. Je mi velkou ctí je hostit,“ napsal prezident USA na své sociální síti Truth Social. Trump přijal ukrajinského prezidenta zhruba v 19:15 SELČ.

„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty,“ varoval v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten se schůzky v Bílém domě zúčastní spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským premiérem Keirem Starmerem nebo generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Společné jednání začne v devět hodin večer našeho času.

Zelenskyj se ještě před schůzkou se šéfem Bílého domu zúčastní „přípravné schůzky“ s von der Leyenovou a dalšími evropskými partnery, uvádí kalendář šéfky Komise. „Musíme to udělat správně. Musíme zajistit, aby nastal mír, aby byl trvalý, spravedlivý a čestný,“ řekl Starmer.

„Považovala bych za úspěch, kdyby Trump uznal, že územní požadavky Ruska tak, jak je předneslo v pátek na Aljašce, jsou příliš náročné, že to nejde, aby se hranice posouvala za současnou bojovou linii,“ komentovala rozhovory ve Washingtonu politoložka Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. Prezident USA si podle ní připravuje půdu pro to, aby v případě, že se nepodaří vyjednat mírovou smlouvu, mohl z neúspěchu vinit Ukrajinu.

Páteční summit na Aljašce nepřinesl žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Putin také požadoval územní ústupky od Ukrajiny, které Kyjev odmítá.

Kyjev: Žádné obchody s územím

Zelenskyj řekl, že jednání o míru musí vycházet ze současné frontové linie, Ukrajina podle něj nebude obchodovat se svým územím. O územních otázkách může jednat pouze Kyjev a Moskva, dodal.

„Zelenskyj bude chtít vycházet ze statu quo (na frontě) k dnešnímu dni a z předpokladu, že pro jakékoli smysluplné rozhovory musí být klid zbraní, což Rusové odmítají. Nemá důvod ani mandát přistupovat na cokoli, co překračuje červené linie Ukrajiny, a ta určitě není v pozici, že by musela akceptovat kapitulaci,“ konstatoval analytik Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Po nedělní videokonferenci se Zelenským i další účastníci z takzvané koalice ochotných zdůrazňovali nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení plnohodnotné války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.

Stejně tak poukazovali na nutnost zachovat jednotu mezi transatlantickými spojenci či potřebu bezpečnostních záruk, které by v případě uzavření mírové dohody ochránily Ukrajinu před další ruskou agresí. Evropané, jak řekl Macron, se chtějí Trumpa zeptat, do jaké míry se sám hodlá podílet na bezpečnostních zárukách Kyjevu.

Podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany se Moskva nejspíš snaží vytvořit z Ukrajiny nárazníkovou zónu proti Severoatlantické alianci. „Pro Ukrajinu bude velice těžké najít pozici v rámci NATO tak, aby bezpečnostní záruky byly pokryty ze strany Aliance a aby odpovídaly i tomu, co očekává Rusko,“ poznamenal expert.

Podle bývalého ředitele Českého centra v New Yorku Miroslava Konvaliny si Donald Trump užívá, že se mu do Bílého domu „sjíždí ta nejsilnější evropská sestava“. „V tuto chvíli on touží po Nobelově ceně míru, touží po tom, aby cesta k tomu byla co nejsnazší. A největší překážkou začíná být to, že vlastně před ruským vládcem Putinem odkryl, že chce mír za každou cenu,“ vysvětlil.

Je to diplomatická hra, míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity. „I Putin má být postaven před věc, že Ukrajina souhlasí víceméně s tím, že v této fázi nebude Krym vrácen Ukrajině a že nebude členem Aliance, ale že bude chráněna deštníkem Spojených států a Evropy,“ podotkl odborník.

Nahrávám video

„Panika“ u spojenců

Podle listu The New York Times se evropští představitelé chtějí zasadit o to, aby se Trump příliš nepřiblížil Moskvě a nesnažil se přimět Zelenského, aby přistoupil na dohodu, která by nakonec vedla k rozpadu Ukrajiny. Mnoho z nich zaskočila Trumpova změna postoje v kritické otázce dosažení příměří před jednáním o územních nebo bezpečnostních zárukách pro Kyjev.

Jeden vysoce postavený evropský diplomat listu pod podmínkou anonymity popsal pocit paniky, který mezi evropskými spojenci panuje. Diplomat si nepamatuje, že by se tak narychlo zorganizovalo podobné setkání jako to dnešní od dob těsně před válkou v Iráku. Podle něj je zásadní předejít opakování nepříjemné únorové konfrontace mezi Zelenským a Trumpem před televizními kamerami v Oválné pracovně.

Deník The Washington Post označil rozhodnutí vysoce postavených evropských lídrů doprovodit Zelenského do Bílého domu za dramatické a výrazné gesto, které podtrhuje důležitost pondělních rozhovorů. Podle stanice BBC by nadcházející summit mohl být ještě zásadnější pro budoucnost Ukrajiny než schůzka na Aljašce.

Reakce českých politiků

Evropa při jednáních o budoucnosti Ukrajiny hájí princip, že hranice se nemění vojenskou silou. Pokud by Putin přišel s dalšími nesmyslnými požadavky, musí být připravena přitvrdit v sankcích, které se ukázaly jako účinné, když šéfa Kremlu dovedly k jednacímu stolu, míní ministr zahraničí a kandidát koalice SPOLU Jan Lipavský (nestr.).

Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) nemá podle svých slov příliš vysoká očekávání, protože schůzka navazuje na jednání na Aljašce, kde byl podle ní vítězem Putin. „Nedohodlo se ani to, aby nastalo příměří, aby se přestalo útočit na civilní obyvatelstvo,“ upozornila politička s tím, že Trump následně neohlásil sankce.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) naopak poukázala na velkou změnu v Trumpově přístupu, kdy na jaře Evropu přehlížel a vyjadřoval se „dost negativně vůči ukrajinskému prezidentovi“. „Dnes jsme v situaci, kdy jednoznačně spolupracuje s Evropou a především jedná s ukrajinským prezidentem,“ upozornila politička.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) si myslí, že evropští lídři budou ve Washingtonu zastávat „velmi tvrdou linii ve vysvětlování“. „Britský premiér (Starmer) má na Trumpa velký vliv. Vzpomeňme si na osudný rozhovor v Oválné pracovně, který skončil jako velká ostuda. Byl to právě britský premiér, který přivedl zpět k jednacímu stolu jak prezidenta Zelenského, tak i prezidenta Trumpa,“ připomněla politička.

„Trump si musí být vědom toho, že nikdo nechce ve 21. století přicházet o území tím, že si na něj troufne silnější soupeř a udělá invazi, bude mu tam vraždit civilisty a likvidovat důležitou infrastrukturu,“ myslí si europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) s tím, že mírová dohoda je ale nejspíš „daleko“ i proto, že jednání o bezpečnostních zárukách budou trvat dlouho.

Z chování Trumpa a Putina lze soudit, že podle nich leží těžiště jednání v rozhovorech mezi nimi, míní europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). „Zároveň si myslím, že Trump se snaží i oslabovat BRICS tím, že touží po nastolení normálních vztahů s Ruskem a začal s ním obchodovat,“ dodal politik. Podle něj se touto cestou evropští představitelé nebudou chtít vydat.

Podle europoslankyně Nikoly Bartůšek (Přísaha) je zásadní, že se „konečně začíná intenzivně vyjednávat o začátku konce“. „To, že to nepřijde lusknutím prstu, jsme asi všichni očekávali, ale nyní se opravdu blížíme k těm vyjednáváním. Evropa v diplomatických jednáních ztratila tři roky, protože sankce nefungovaly a vyjednávat s Putinem se nesmělo,“ tvrdí politička.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...