„Věděl o podvodech a nebyl sám.“ Bývalý spolupracovník přiživil korupční aféru rakouského exkancléře Kurze

V Rakousku se po delší době opět dostává pozornosti korupční kauze lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. Bývalý předseda vlády a několik dalších lidí v ní čelí obvinění, že si za peníze daňových poplatníků kupovali pozitivní mediální obraz. Trestně stíhaný je v případu i Kurzův bývalý blízký spolupracovník Thomas Schmid, který se rozhodl vypovídat. Exkancléři Kurzovi i dalším lidem by jeho svědectví mohlo výrazně přitížit. Kurz vinu odmítá.

Z někdejšího Kurzova přítele a kolegy se stal jeho hlavní soupeř. Schmid tvrdí, že obvinění vůči Kurzovi jsou pravdivá. „On (Kurz) mě kontaktoval, když chtěl konkrétní průzkumy veřejného mínění, a informoval mě, jak mají průzkumy vypadat,“ vypověděl Schmid.

Kauza se týká období kolem roku 2016. Kurz byl tehdy ministrem zahraničí a chystal na převzetí vedení lidové strany (ÖVP). Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy a pozitivní mediální články o Kurzovi i straně.

Důležitou roli hrál podle vyšetřování právě Schmid, který tehdy působil na ministerstvu financí jako generální sekretář. „Financoval jsem Kurze a ÖVP ze spolkového ministerstva financí, použil jsem zdroje ministerstva na podporu postoupení ÖVP pod vedení Sebastiana Kurze,“ citoval ho web deníku Der Standard. Kurz podle Schmida o všem věděl. 

Schmid, který nyní spolupracuje s vyšetřovateli a usiluje o status korunního svědka, neváhá mluvit o podrobnostech. Policie ho od června vyslýchala už patnáctkrát. Zápis jeho výpovědí má stovky stránek, které nově unikly do médií. „Sebastian Kurz mi volal přibližně v době domovních prohlídek v říjnu 2021. Že prý musím podat písemné prohlášení, že on o žádných obviněních nic neví,“ uvedl podle nich Schmid.

Exkancléř tvrdí, že o ničem z toho nevěděl. Hájí se stejně jako před rokem, kdy prohlásil, že kriminální obvinění vůči jeho osobě jsou „jednoduše falešná“. Jeho advokát přišel s údajným záznamem telefonátu mezi Kurzem a Schmidtem, který podle něj Schmidovu výpověď vyvrací.

Obvinění z křivé výpovědi

Schmid podle rakouských médií Kurzovi přitížil také v případu údajné křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá dosazením Schmida do čela státního holdingu ÖBAG. Kurz dříve před výborem uvedl, že se instalací Schmida do čela ÖBAG ani obsazením dozorčí rady podniku přímo nezabýval, i když byl o dění informován.

Vyšetřovatelé ale Kurze podezírají, že se v příslušném dění angažoval více, než sám tvrdí. Z dříve zveřejněných informací vyplývá, že si Schmid zřejmě ušil funkci na míru a že Kurz byl do tohoto plánu zapojen. Schmid nyní vypověděl, že Kurz jeho jmenování do čela holdingu sám inicioval a že dozorčí rada podniku pro něj byla „obzvláště důležitá“. 

Schmidova nová obvinění míří i do čela parlamentu. Lidovecký šéf dolní komory Wolfgang Sobotka podle Schmida pomáhal s daňovými úniky strany. „Je to vše vymyšlený příběh, který mu (Schmidovi) jednoduše posloužil k tomu, aby získal status spolupracujícího svědka,“ reagoval předseda rakouské Národní rady.

Spolkový prezident Alexander Van der Bellen se za aféry politiků omlouval opakovaně. Znovu tak musí činit krátce po svém znovuzvolení. „Slibuji vám, že si nedám pokoj, dokud se tohoto břemene nezbavíme a dokud neobnovíme důvěru v politiky,“ prohlásil prezident. Obvinění už také slibují právní dohru, neboť padají první výzvy k žalobám.

Politoložka: Nový nátěr, starý korupční problém

Veřejnost tak sleduje vzkříšení kauzy, na kterou v době současných krizí už málem zapomněla. Byl to přitom právě Kurz, který sliboval, že do politiky vnese „nový styl“, kvůli čemuž dokonce „přebarvil“ lidovou stranu z tradiční černé na svěží a neokoukanou tyrkysovou.

„To, co si myslím, že teď bude zajímavé pozorovat, je z mého pohledu jakési morální zděšení nad tím, že tenhle nový nátěr, tahle celá nová image s sebou přitáhla po několika letech opět ten starý korupční problém – že se to vlastně, chcete-li, táhne z generace na generaci,“ uzavřela politoložka Vídeňské univerzity Anna Durnová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...