Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.
„Venezuela znovu potvrzuje svůj závazek k míru a mírovému soužití. Naše země usiluje o život bez vnějších hrozeb, v prostředí respektu a mezinárodní spolupráce. Věříme, že globální mír se buduje nejprve zajištěním míru uvnitř každé země,“ napsala Rodíguezová na facebooku. Dodala, že „naši lidé a náš region si zaslouží mír a dialog, ne válku“.
Trump v neděli Rodríguezové pohrozil, že může zaplatit vyšší cenu než Maduro, pokud „neudělá to, co je správné“. V noci na pondělí Trump řekl, že jeho administrativa jedná s lidmi, kteří se ujali vedení Venezuely. Dodal však, že jsou to Spojené státy, kdo má situaci ve Venezuele pod kontrolou. Trump také uvedl, že Venezuela bude čelit další vlně úderů, pokud s ním její vedení nebude spolupracovat na „snaze spravit“ tuto zemi.
Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se Američané poučili ze svého postupu v Iráku, kde „rozložili existující státní aparát“. A proto přicházejí s taktikou, kdy budou „diktovat stávající venezuelské vládě podmínky, a pokud je nepřijmou, tak bude následovat další nátlak a útoky na vojenské instalace“. Takové kroky popsal jako imperiální diktát.
Rodríguezová podle AFP na telegramu USA vyzvala k vyváženým a respektujícím vzájemným vztahům. Nejvyšší soud po americkém útoku pověřil Rodríguezovou výkonem prezidentských pravomocí. Ta také v neděli vytvořila komisi, jejímž úkolem bude snaha o propuštění Madura a jeho manželky. V čele komise má stát její bratr Jorge Rodríguez, který je předsedou parlamentu, a ministr zahraničí Yván Gil.
Opozice volá po uznání výsledků voleb z předminulého roku
„Tato chvíle představuje důležitý krok, ale nestačí,“ uvedl podle AFP představitel opozice Edmundo González Urrutia s tím, že uznání výsledků voleb z předminulého roku a propuštění všech politických vězňů jsou nutností k „normalizaci“ situace v zemi.
Další opoziční představitelka a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová již v sobotu sdělila, že Urrutia by se měl „okamžitě ujmout svého ústavního mandátu“.
„To úplně nejrozumnější řešení by bylo předat moc demokratické opozici ve Venezuele,“ prohlásil komentátor Roman Joch. Návrat opozice by podle něj byl pro USA výhodný z hlediska PR a dokazoval by, že jim nejde o okupaci země, ale o odstranění autoritářského vládce.
Trumpova administrativa se však podle Jocha pravděpodobně dohodla s členy Madurova režimu, že mu Madura vydají výměnou za beztrestnost a za to, že přechod k demokracii „bude chvíli trvat“. Trumpova administrativa se podle něj dohodla s částí armády, že ji bude používat na přechod k demokracii.
„Trump nemluví o tom, že by brzo měly proběhnou volby. Tím venezuelskou opozici zklamává. Doufala, že svržení režimu proběhne velmi rychle,“ sdělil Kozák.
OSN: Prezidentské volby postrádaly transparentnost a integritu
Předloňské prezidentské volby ve Venezuele podle čtyřčlenného expertního panelu OSN postrádaly základní transparentnost a integritu. Ústřední volební komise podle panelu porušila místní pravidla a vyhlásila Madura vítězem, aniž by byly sečteny výsledky z každé z 30 tisíc volebních místností v zemi. To podle ní nemá v současných demokratických volbách obdoby.
Podle výpočtu agentury AP na základě údajů ze zhruba 80 procent volebních místností v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil Urrutia, který dostal 6,9 milionu hlasů. Také opozice s odvoláním na zápisy z více než 80 procent volebních místností tvrdí, že zvítězil se 67 procenty hlasů Urrutia.
Maduro před americkým soudem
Maduro a jeho žena Cilia Floresová v pondělí stanou před soudem v New Yorku, přičemž čelí obvinění z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států.
Podle Jocha americká justice nemá problém s tím, aby byl Maduro souzen na území USA. Ministerstvo spravedlnosti ale musí dokázat, že se podílel na obchodu s drogami. „Téměř jistě je to pravda, ale uvidíme, jaké důkazy budou schopní přinést a zveřejnit,“ dodal.
„Pro každou ambiciózní americkou právnickou firmu bude obhajoba Madura prestižní záležitostí. I kdyby nevěřili, že ho plně osvobodí, tak stejně kvůli mediální pozornosti budou chtít poskytovat ty nejlepší možné služby, a to dokonce zdarma,“ přiblížil Joch.
Úmrtí členů kubánské ochranky
Trump také řekl, že při americkém útoku zahynulo velké množství kubánských členů Madurovy ochranky. V této souvislosti uvedl, že si nemyslí, že se USA budou muset vojensky angažovat na Kubě, protože pro tamní režim bude těžké udržet se bez přísunu levné venezuelské ropy. „Kuba je připravena padnout,“ sdělil.
Americký prezident nicméně podle Reuters naznačil, že Kolumbie a Mexiko by také mohly čelit vojenské akci, pokud nezbrzdí příliv nelegálních drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který „rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států“. Trump dodal, že „Operace Kolumbie“ mu zní dobře.
Čína a Írán v pondělí vyzvaly Spojené státy k propuštění Madura a ujistily, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají i po únosu prezidenta do USA neměnné.
