V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).
Nejvýraznější postavou slovenské extremistické scény byl nepochybně Marian Kotleba. Pozornost na mezinárodním poli získal, když se v roce 2013 navzdory očekáváním stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje. Kotleba v druhém kole volby porazil Vladimíra Maňku z tehdy vládnoucí strany Smer-SD. Ten přitom v prvním kole téměř dosahoval požadované padesátiprocentní hranice.
Kotleba se ale v politice pohyboval mnohem déle. V letech 2005 a 2006 byl předsedou strany Slovenská pospolitosť. Pro pozici lídra strana používala název vůdce. Uskupení se odkazovalo k Jozefu Tisovi, který byl slovenským prezidentem za druhé světové války, a fašistické Hlinkově lidové straně.
Slovenskou pospolitosť rozpustil nejvyšší soud, protože její stanovy byly v rozporu s ústavou, na její činnost ale navázalo stejnojmenné občanské sdružení.
Vznik ĽSNS
Kotleba následně odkoupil již existující, ale neaktivní Stranu priateľov vína, kterou přejmenoval na Ľudovou strana Naše Slovensko, čímž se vyhnul tomu, aby musel plnit podmínky pro registraci nového politického uskupení. Právě za ĽSNS se stal županem.
Strana získala ve volbách v roce 2016 hlasy osmi procent voličů, což jí přineslo čtrnáct křesel v parlamentu. V dalších volbách v roce 2020 s obdobným výsledkem získali Kotlebovci sedmnáct mandátů.
V dubnu 2022 přišel Kotleba o poslanecký mandát. Byl odsouzen za projev sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení základních práv a svobod – rozdával totiž rodinám v nouzi šeky na 1488 euro.
- Kotleba 14. února 2017, v den slovenské státnosti, na benefiční akci věnoval rodinám žijícím ve špatných sociálních podmínkách šeky s údajně náhodnou částkou 1488 euro.
- Proti tomu, že by částka byla náhodná, ale svědčil fakt, že ji používal opakovaně, například když věnoval peníze dětskému hokejovému týmu.
- Číslo 14 odkazuje na počet slov v hesle bílých nacionalistů „We must secure the existence of our people and a future for white children“ (Musíme zabezpečit existenci našich lidí a budoucnost pro bílé děti).
- Číslo 8 odhazuje k osmému písmeni v abecedě, tedy H. Číslici 88 proto používají neonacisté jako šifru pro pozdrav „Heil Hitler“.
- Podobné šifry Kotleba používal už před svým nástupem do politiky. Svůj obchod s oblečením pojmenoval KKK – anglická móda, což je zkratka pro americký Ku Klux Klan. Prodával značky jako „Eighty-Eight“ (Osmdesát osm).
Vznik Republiky
Z ĽSNS po změně stanov odešla velká část členské základy do strany Hlas lidu, kterou přejmenovali na Republiku. Nelíbilo se jim, že se Kotleba snažil upevnit svou pozici. Distancují se od extremistického slovníku a tvrdí, že se poučili z chyb ĽSNS.
To ilustruje třeba poslanec Milan Mazurek, který byl v minulosti odsouzen za rasismus. Omluvil se za své „mladické pochybení“, kterým bylo to, že v roce 2015 vulgárně na veřejnosti nadával muslimské rodině. Extremisté po nich tenkrát během demonstrace házeli kameny. Právě Mazurek je nejvýraznější tváří Republiky na Slovensku, její předseda Milan Uhrík je totiž jako europoslanec většinu času v zahraničí.
Například politolog Filozofické fakulty Prešovské univerzity Michal Cirner však tvrdí, že změna je čistě marketingová a straníci jsou stejně přesvědčení neofašisté jako za Kotleby.
Za zmínku stojí také další představitel strany, poslanec Ondrej Ďurica. Ten byl zpěvákem kapely Biely odpor. Dnes vystupuje mimo jiné i s českou kapelou Ortel.
Slovenská národná strana na ústupu
Další uskupení, které na Slovensku razí krajně pravicové názory, je Slovenská národná strana. Ta se na politické scéně pohybuje už od slovenského národního obrození, v posledních volbách se ale do parlamentu nedostala.
Předsedá jí Andrej Danko, a to už od roku 2012. Za jeho působení se straně podařilo po neúspěšných volbách vrátit do parlamentu, a dokonce zasednout ve vládě, což ale vydrželo jen jedno období.
SNS je umírněnější než Kotlebovci nebo Republika. Nejsilnější podporu má zejména u lidí starších šedesáti let. Strana na svém webu o sobě píše, že „v nejistém prostředí globalizujícího se světa prosazuje ochranu státnosti, národa a jednotlivce před negativními vlivy demoralizace, ztráty orientace a tradičních hodnot“.
Podobné zaměření
Všechny strany z extrémně pravicové části spektra spojuje několik společných rysů. Jsou euroskeptické, nevěří Severoatlantické alianci, údajně zastávají křesťanské či tradiční hodnoty, mezi které řadí věci jako zákaz potratů nebo odpor k homosexuálům. Odkazují se k historii, zejména k době druhé světové války a jsou silně národovecké.
Přesto ale nemají na tyto otázky stejný pohled. Například ĽSNS zaujímala velmi tvrdý postoj k EU a požadovala, aby z ní Slovensko vystoupilo, zástupci Republiky požadují reformy. Pokud by k nim ale nedošlo, jsou také připraveni ji opustit.
Podle průzkumů má Republika výraznou podporu mezi voliči pod třicet let věku. Hlas by jí v dubnu dalo 13,5 procent z nich, poslední průzkum ze srpna dokonce zjistil více než 15procentní podporu. Podle politologa z pražské Metropolitní univerzity Petra Justa to odráží to, jak strana svou kampaň cílí – říká totiž mladým lidem, že jejich budoucnost je v ohrožení a že její politici ochrání zemi před progresivismem. Upozornil, že podobné složení voličů měla i ĽSNS v minulých volbách.
Šance na úspěch
Ze zmíněných stran tak má nejvyšší šance na místo v parlamentu Republika. Většina stran by ale podle vyjádření svých představitelů s národoveckou stranou do koalice nešla, a proto je nepravděpodobné, že by získala místa ve vládě.
Možný je ale vznik koalice se Smerem, stranou Roberta Fica. Slovenská média si všímají, že v minulosti o sobě nechtěli politici ze Smeru a Republiky ani slyšet. Uhrík označil Ficovo uskupení za „polomafiánskou stranu“. Později ale řekl, že to není překážkou pro společný kabinet.
