Varšavou pochodovali příznivci obou prezidentských kandidátů

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.

Premiér Donald Tusk doufal, že získá podporu pro svého kandidáta, liberálního varšavského starostu Rafala Trzaskowského, který by mohl nahradit Andrzeje Dudu, jenž vetoval mnoho jeho snah o reformu soudnictví.

„Celé Polsko se na nás dívá. Celá Evropa se na nás dívá. Celý svět se na nás dívá,“ řekl Trzaskowski svým příznivcům, kteří mávali červenobílou polskou vlajkou a vlajkami Evropské unie. Podle agentury AFP bylo v davu možno vidět také vlajky LGBTQ+ komunity.

Nahrávám video

Příznivci vládního kandidáta se sešli na náměstí Ústavy, kde zahájili takzvaný „Velký pochod vlastenců“. Podporu tam přišel vyjádřit i nově zvolený rumunský prezident Nicušor Dan. Ten na pochodu prohlásil, že bude úzce spolupracovat s Tuskem a Trzaskowským, „aby Polsko a Evropská unie zůstaly silné“.

Tusk se k moci dostal v roce 2023 se širokou aliancí levicových a středových stran se slibem, že zruší změny provedené národněkonzervativní vládou strany Právo a spravedlnost (PiS), o níž Evropská unie tvrdila, že podkopává demokracii a práva žen či menšin.

Nawrockého příznivci se shromáždili v jiné části města

Trzaskowski se však v průzkumech veřejného mínění potýká s obtížemi. V prvním kole voleb porazil kandidáta PiS Karola Nawrockého o dva procentní body.

Nawrockého voliči, někteří s pokrývkami hlavy s nápisem „Polsko je nejdůležitější“, se v neděli shromáždili na Zámeckém náměstí, aby vyjádřili podporu jeho snaze o sblížení Polska s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Je to nejlepší kandidát, nejvíc vlastenecký. Může zaručit, že Polsko bude nezávislé a suverénní,“ řekl 42letý Jan Sulanowski. Stoupenci kandidáta PiS zpívali vlastenecké a náboženské písně a drželi transparenty, na nichž vyzývali k zastavení migrace.

Desítky tisíc lidí, desítky tisíc hlasů

Podle údajů organizátorů se pochodu na podporu vládního kandidáta zúčastnilo sto tisíc lidí, přičemž v průběhu akce se mělo přidat dalších několik desítek tisíc. Naopak odhady médií, provedené pomocí analýzy snímků z různých zdrojů, hovoří o účasti přibližně sto čtyřiceti tisíc lidí, uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Opoziční akce se podle médií zúčastnilo přibližně osmdesát tisíc podporovatelů, zatímco organizátoři hovoří o účasti sto tisíc.

Zpravodaj uvedl, že jde o jakýsi „kolorit polské politiky“, tedy uspořádat velký pochod a následně výrazně nadhodnotit údaje o počtu jeho účastníků. Důvodem je zejména snaha obou táborů mobilizovat všechny hlasy, neboť podle volebních průzkumů provedených před druhým kolem voleb je rozdíl mezi oběma kandidáty v řádu desítek tisíc hlasů. „Je to velmi malý rozdíl, vzhledem k tomu, že volební právo má v Polsku přibližně devětadvacet milionů lidí,“ doplnil Papadopulos.

Nahrávám video

Pokud jde o hlavní témata, která kandidáti akcentovali, Trzaskowski zdůraznil, že bude postupovat v součinnosti se současnou vládou a že obnoví pořádek v právním řádu. Naopak Nawrocki voličům přislíbil, že bude představovat protiváhu vládě, a spojoval druhé kolo voleb s referendem o vládě Občanské platformy. Vymezil se také vůči Evropské unii a Zelené dohodě a hovořil o potřebě opevnění nejen východní hranice, ale i západní, severní a jižní.

Vítězství Trzaskowského by ukončilo napětí mezi proevropskou vládou premiéra Donalda Tuska a končícím prezidentem Andrzejem Dudou, který kandidoval za PiS. Výhra Nawrockého by naopak mohla podkopat neochvějnou podporu Polska Ukrajině, jejíž členství v NATO odmítá. Ohrozit by též mohla podporu milionu ukrajinských uprchlíků v zemi, uvedla AFP.

První kolo prezidentských voleb se v Polsku konalo 18. května. Zvítězil v nich Trzaskowský s náskokem 31,36 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidáta volilo 29,54 procenta občanů. Týden před konáním druhého kola jsou jejich šance podle průzkumu vyrovnané, oběma chce dát hlas 46,3 procenta Poláků. Dudův mandát vyprší 6. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...