V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.

Umerov dodal, že o výsledcích úterních jednání bude informován ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Zítra (ve středu) ráno bude politická a vojenská skupina pokračovat v práci,“ napsal na sociální síti Telegram.

Zdroj blízký ruské delegaci podle agentury AFP řekl, že rozhovory trvaly šest hodin a byly „velmi napjaté“. Potvrdil, že budou pokračovat ve středu. Agentura TASS píše, že spolu jednali Rusové s Američany, Rusové s Ukrajinci i všechny tři strany najednou.

V Ženevě jsou i vysocí diplomatičtí představitelé Británie, Francie, Německa a Itálie a podle italského vládního zdroje měli na programu jednání se zástupci Ukrajiny a USA, napsala AFP. V uplynulých týdnech evropští politici, například francouzský prezident Emmanuel Macron, žádali, aby se jednání o míru na Ukrajině účastnily i evropské země.

Průlom se nečekal

Umerov již před jednáním uvedl, že ukrajinská delegace má prezidentem Ukrajiny schválený rámec práce a jasný mandát. Také poděkoval Američanům i Švýcarům a zároveň poznamenal, že jeho tým nemá „zbytečná očekávání“.

„Nemyslím si, že bychom dnes (v úterý) měli očekávat nějaké zprávy, protože se plánuje, že práce bude pokračovat i zítra (ve středu). Nejsou v plánu žádná oznámení,“ řekl v úterý dopoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Rusko i v den zahájení dalšího kola rozhovorů masivně útočilo na ukrajinskou energetiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve podotkl, že takové útoky dohodu ztěžují.

„(Diplomatický) tým rozhodně musí otevřít téma těchto útoků – především u americké strany, která navrhla, aby se Ukrajina i Rusko zdržely útoků,“ uvedl večer Zelenskyj s tím, že Kyjev je připraven rychle přijmout spravedlivou dohodu o konci války.

„Jediná otázka zbývá pro Rusy: Co vlastně chtějí? A také, zda bude mít pro Rusko nějaké důsledky skutečnost, že pro ně mají větší význam šáhedy, rakety a fantazijní řeči o historii než skutečná diplomacie a trvalý mír,“ dodal prezident Ukrajiny.

Moskva trvá na maximalistických požadavcích

Trojstranné jednání o ruské válce proti Ukrajině navazuje na dvě předcházející schůzky v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Shoda je zatím ale v nedohlednu. Rusko totiž nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu nepodařilo dosud dobýt, což Kyjev odmítá.

„Rusko aktuálně necítí žádný velký tlak, aby bylo nuceno přistoupit na diplomatické kompromisy k ukončení rusko-ukrajinské války. Nadále tak trvá na svých maximalistických požadavcích,“ řekl v Horizontu ČT24 ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ukrajina, USA a Rusko budou jednat v Ženevě
Zdroj: ČT24

Kromě územních otázek se Moskva a Kyjev stále výrazně liší v názorech na to, kdo by měl mít pod kontrolou ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, i v názorech na možnou roli západních vojsk na Ukrajině po ukončení války.

Do čela ruské delegace se vrátil poradce ruského vůdce Vladimir Medinskij, který podle ukrajinských činitelů na předchozích jednáních uděloval manipulativní lekce z historie, místo aby se zapojil do věcného vyjednávání. Ukrajinský tým vede tajemník bezpečnostní rady Rustem Umerov.

Experti: Ruská pozice se nemění

Jak opakovaně upozorňují například experti z Institutu pro studium války (ISW), skutečné ruské požadavky se nemění a jdou nad rámec územních ústupků. Moskva požaduje, aby na Ukrajině nastoupila proruská vláda, a zároveň odmítá západní bezpečnostní záruky pro napadenou zemi.

Americký prezident Donald Trump se snaží přimět Kyjev a Moskvu, aby dospěly k dohodě, která by válku ukončila. Americká administrativa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Zelenskyj ovšem upozornil, že jeho země čelí většímu tlaku, aby učinila ústupky než Rusko. Sám Trump před jednáním uvedl, že Ukrajina „by raději měla co nejdříve přijít k jednacímu stolu,“ aniž se zmínil o Rusku.

Mezitím se blíží čtvrté výročí otevřené invaze, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno. Rusko v současnosti okupuje přibližně dvacet procent ukrajinského území.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 19 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...