V Rusku začaly místní volby bez významné opozice, nelegální „hlasování“ pořádá Moskva i na okupované Ukrajině

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

„Je to volba více než dvaceti guvernérů ruských oblastí, ve více než dvaceti regionech probíhají volby do místních samospráv,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s tím, že počet regionů, kde se vybírají členové místních samospráv, zahrnuje i „pseudovolby“ na okupovaných ukrajinských územích. „A do třetice jsou to volby hlav šestnácti statutárních, krajských měst,“ dodal zpravodaj.

Rusko od zahájení své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru výrazně zpřísnilo represe vůči nesystémové opozici, připomněla agentura Reuters. Její zbývající představitelé byli zastrašeni, vyhnáni ze země nebo jako nejmocnější kritik Kremlu Alexej Navalnyj uvězněni.

Skupiny monitorující dodržování volebního práva byly rozpuštěny a kritická média uzavřena nebo vyhnána do zahraničí. Všechny významné legální politické síly jsou loajální Putinovi a podporují válku na Ukrajině. Platí to i pro systémovou opozici, tedy strany, které poskytují zdání konkurence, ale ve skutečnosti jsou loajální Kremlu.

„Účastní se opoziční strana, která je velmi zanedbatelná, má velmi zanedbatelnou podporu, což je liberálně-demokratická strana Jabloko,“ dodal Rožánek s odkazem na k volbám připuštěnou opoziční stranu, která ale nemá naději na úspěch.

Pseudovolby na okupované Ukrajině

Kromě Ruska zorganizovala Moskva také pseudovolby v okupovaných částech čtyřech ukrajinských oblastí – Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské. Moskva dříve oznámila, že je – na základě nelegálních pseudoreferend – anektovala, žádnou z nich ale plně nekontroluje.

Podle okupačních úřadů mají lidé na těchto územích rozhodovat o regionálních zákonodárných sborech, které pak na návrh Kremlu vyberou hlavy oblastí. V Doněcké a Luhanské oblasti se navíc tisíce kandidátů ucházejí o křesla v obecních zastupitelstvech. Hlasování v těchto regionech jsou ale nelegální.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí připomnělo, že volby pořádané na území Ukrajiny představují „hrubé porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“ i mezinárodního práva. „Podvodné volby pořádané Ruskem na dočasně okupovaných územích jsou neplatné. Nebudou mít žádné právní důsledky a nepovedou ke změně statusu ukrajinských území, kterých se zmocnila ruská armáda.“

Také šéf americké diplomacie Antony Blinken ve čtvrtek při návštěvě Kyjeva upozornil, že volby jsou podvodné a nelegitimní. Ruská ambasáda ve Washingtonu v reakci uvedla, že Spojené státy se vměšují do ruských vnitřních záležitostí, píše Reuters, přestože nejde o ruské území.

Na nelegálnost voleb upozorňují i mezinárodní organizace

Podle Rady Evropy volby představují flagrantní porušení mezinárodního práva, „které Rusko nadále ignoruje“.

„Jakékoli volby na územích v mezinárodně uznaných hranicích Ukrajiny se mohou konat pouze v souladu s národní legislativou a mezinárodními standardy a mohou být organizovány pouze legitimním orgánem podle ukrajinského práva, ukrajinskou ústřední volební komisí. Pořádání voleb na dočasně okupovaných územích porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, což je v rozporu se základními principy OBSE, Charty OSN a mezinárodního práva. Výsledky jakýchkoli takových ‚voleb‘ organizovaných Ruskou federací na dočasně okupovaných územích Ukrajiny nebudou mít podle mezinárodního práva žádnou platnost,“ shrnula Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Média: Snaha o upevnění autority Moskvy

Kremlem dosazené úřady v Doněcké a Záporožské oblasti uspořádaly pseudohlasování už od 31. srpna, v Chersonské a Luhanské oblasti začalo o prvním zářijovém víkendu. Prodloužení „voleb“ na několik dní okupační úřady zdůvodňují tím, že je nutné snížit nebezpečí pro voliče.

„Hlasovat mohou jenom lidé, kteří mají ruské pasy. Desetitisíce lidí nemají ruské doklady, ponechaly si ukrajinské, ať už si ruské nestihly udělat, nebo nechtěly,“ dodal Rožánek.

Akce má podle Reuters pomoci upevnit autoritu Moskvy na těchto územích, podle The Moscow Times je vnímána jako nejnovější snaha legitimizovat Kremlem dosazené úřady a nečeká se, že ji uzná širší mezinárodní společenství.

Analytik Abbas Galljamov, který psával projevy pro ruského vůdce Vladimira Putina v době, kdy byl premiérem, řekl agentuře AP, že pro Rusko je klíčové, aby se pseudohlasování ve čtyřech ukrajinských oblastech uskutečnilo, aby uchovalo iluzi, že je tam vše normální. „Ruské úřady se usilovně snaží předstírat, že všechno jde podle plánu … A když jde všechno podle plánu, pak i politický proces má jít podle plánu,“ uvedl.

„Nic zvláštního“ – ale také hlasování za doprovodu vojáků

Pro některé obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž značnou část už v roce 2014 ovládli Ruskem podporovaní separatisté a kteří jsou dlouho pod vlivem ruské propagandy, není na volbách nic zvláštního. „Posledních devět let jsme se toužili více sblížit s Ruskem a ruské politiky dobře známe,“ řekl agentuře AP sedmačtyřicetiletý Sergej z Luhansku, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení. V Doněcku měli někteří lidé podobné názory jako on.

Situace byla podle AP jiná v Chersonské a Záporožské oblasti, kde podle místních lidí a ukrajinských aktivistů volební úředníky doprovázeli ozbrojení vojáci. Ukrajinští ochránci lidských práv mluvili o případech, kdy jsou lidé, kteří se odmítnou hlasování zúčastnit, na několik hodin zadrženi. Ruské okupační úřady je přinutí napsat vysvětlující prohlášení, které pak slouží jako podklad pro zahájení trestního stíhání.

Většina voličů toho o kandidátech mnoho neví, skoro polovina z nich prý přijela z Ruska, někteří z nich dokonce ze Sibiře. „Místní ale chápou, že tyto volby nic neovlivňují (…) a jsou pořádány pro účely ruské propagandy,“ řekl AP Kostantin, který žije v okupované části Chersonské oblasti.

Ivan Fedorov, exilový ukrajinský starosta okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti, řekl, že místní obyvatelé jsou fakticky nuceni volit. „Když před vámi stojí ozbrojená osoba, je těžké říci ne,“ citovala ho agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...