V Rusku začaly místní volby bez významné opozice, nelegální „hlasování“ pořádá Moskva i na okupované Ukrajině

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

„Je to volba více než dvaceti guvernérů ruských oblastí, ve více než dvaceti regionech probíhají volby do místních samospráv,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s tím, že počet regionů, kde se vybírají členové místních samospráv, zahrnuje i „pseudovolby“ na okupovaných ukrajinských územích. „A do třetice jsou to volby hlav šestnácti statutárních, krajských měst,“ dodal zpravodaj.

Rusko od zahájení své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru výrazně zpřísnilo represe vůči nesystémové opozici, připomněla agentura Reuters. Její zbývající představitelé byli zastrašeni, vyhnáni ze země nebo jako nejmocnější kritik Kremlu Alexej Navalnyj uvězněni.

Skupiny monitorující dodržování volebního práva byly rozpuštěny a kritická média uzavřena nebo vyhnána do zahraničí. Všechny významné legální politické síly jsou loajální Putinovi a podporují válku na Ukrajině. Platí to i pro systémovou opozici, tedy strany, které poskytují zdání konkurence, ale ve skutečnosti jsou loajální Kremlu.

„Účastní se opoziční strana, která je velmi zanedbatelná, má velmi zanedbatelnou podporu, což je liberálně-demokratická strana Jabloko,“ dodal Rožánek s odkazem na k volbám připuštěnou opoziční stranu, která ale nemá naději na úspěch.

Pseudovolby na okupované Ukrajině

Kromě Ruska zorganizovala Moskva také pseudovolby v okupovaných částech čtyřech ukrajinských oblastí – Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské. Moskva dříve oznámila, že je – na základě nelegálních pseudoreferend – anektovala, žádnou z nich ale plně nekontroluje.

Podle okupačních úřadů mají lidé na těchto územích rozhodovat o regionálních zákonodárných sborech, které pak na návrh Kremlu vyberou hlavy oblastí. V Doněcké a Luhanské oblasti se navíc tisíce kandidátů ucházejí o křesla v obecních zastupitelstvech. Hlasování v těchto regionech jsou ale nelegální.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí připomnělo, že volby pořádané na území Ukrajiny představují „hrubé porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“ i mezinárodního práva. „Podvodné volby pořádané Ruskem na dočasně okupovaných územích jsou neplatné. Nebudou mít žádné právní důsledky a nepovedou ke změně statusu ukrajinských území, kterých se zmocnila ruská armáda.“

Také šéf americké diplomacie Antony Blinken ve čtvrtek při návštěvě Kyjeva upozornil, že volby jsou podvodné a nelegitimní. Ruská ambasáda ve Washingtonu v reakci uvedla, že Spojené státy se vměšují do ruských vnitřních záležitostí, píše Reuters, přestože nejde o ruské území.

Na nelegálnost voleb upozorňují i mezinárodní organizace

Podle Rady Evropy volby představují flagrantní porušení mezinárodního práva, „které Rusko nadále ignoruje“.

„Jakékoli volby na územích v mezinárodně uznaných hranicích Ukrajiny se mohou konat pouze v souladu s národní legislativou a mezinárodními standardy a mohou být organizovány pouze legitimním orgánem podle ukrajinského práva, ukrajinskou ústřední volební komisí. Pořádání voleb na dočasně okupovaných územích porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, což je v rozporu se základními principy OBSE, Charty OSN a mezinárodního práva. Výsledky jakýchkoli takových ‚voleb‘ organizovaných Ruskou federací na dočasně okupovaných územích Ukrajiny nebudou mít podle mezinárodního práva žádnou platnost,“ shrnula Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Média: Snaha o upevnění autority Moskvy

Kremlem dosazené úřady v Doněcké a Záporožské oblasti uspořádaly pseudohlasování už od 31. srpna, v Chersonské a Luhanské oblasti začalo o prvním zářijovém víkendu. Prodloužení „voleb“ na několik dní okupační úřady zdůvodňují tím, že je nutné snížit nebezpečí pro voliče.

„Hlasovat mohou jenom lidé, kteří mají ruské pasy. Desetitisíce lidí nemají ruské doklady, ponechaly si ukrajinské, ať už si ruské nestihly udělat, nebo nechtěly,“ dodal Rožánek.

Akce má podle Reuters pomoci upevnit autoritu Moskvy na těchto územích, podle The Moscow Times je vnímána jako nejnovější snaha legitimizovat Kremlem dosazené úřady a nečeká se, že ji uzná širší mezinárodní společenství.

Analytik Abbas Galljamov, který psával projevy pro ruského vůdce Vladimira Putina v době, kdy byl premiérem, řekl agentuře AP, že pro Rusko je klíčové, aby se pseudohlasování ve čtyřech ukrajinských oblastech uskutečnilo, aby uchovalo iluzi, že je tam vše normální. „Ruské úřady se usilovně snaží předstírat, že všechno jde podle plánu … A když jde všechno podle plánu, pak i politický proces má jít podle plánu,“ uvedl.

„Nic zvláštního“ – ale také hlasování za doprovodu vojáků

Pro některé obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž značnou část už v roce 2014 ovládli Ruskem podporovaní separatisté a kteří jsou dlouho pod vlivem ruské propagandy, není na volbách nic zvláštního. „Posledních devět let jsme se toužili více sblížit s Ruskem a ruské politiky dobře známe,“ řekl agentuře AP sedmačtyřicetiletý Sergej z Luhansku, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení. V Doněcku měli někteří lidé podobné názory jako on.

Situace byla podle AP jiná v Chersonské a Záporožské oblasti, kde podle místních lidí a ukrajinských aktivistů volební úředníky doprovázeli ozbrojení vojáci. Ukrajinští ochránci lidských práv mluvili o případech, kdy jsou lidé, kteří se odmítnou hlasování zúčastnit, na několik hodin zadrženi. Ruské okupační úřady je přinutí napsat vysvětlující prohlášení, které pak slouží jako podklad pro zahájení trestního stíhání.

Většina voličů toho o kandidátech mnoho neví, skoro polovina z nich prý přijela z Ruska, někteří z nich dokonce ze Sibiře. „Místní ale chápou, že tyto volby nic neovlivňují (…) a jsou pořádány pro účely ruské propagandy,“ řekl AP Kostantin, který žije v okupované části Chersonské oblasti.

Ivan Fedorov, exilový ukrajinský starosta okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti, řekl, že místní obyvatelé jsou fakticky nuceni volit. „Když před vámi stojí ozbrojená osoba, je těžké říci ne,“ citovala ho agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...