V Rusku je více politických vězňů než za SSSR, říká osvobozený Kara-Murza

Nahrávám video
Rozhovor s Vladimirem Kara-Murzou
Zdroj: ČT24

Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.

Podle Kara-Murzy je velmi mnoho Rusů, kteří si vůbec neuvědomují, co se děje na Ukrajině. „Po invazi v roce 2022 se spustila cenzura toho největšího stupně a lidé nemají přístup k objektivním informacím,“ vysvětluje novinář. „Je důležité, abychom s lidmi mluvili, je důležité jim říci, co se vlastně děje. Lidé dokáží velice rychle změnit názor,“ věří.

„Já jsem jel ze schůzky se svým již zesnulým přítelem čtvrtí, kterou mám v Moskvě velmi rád. Jel jsem autem domů a najednou jsem si všiml, že za mnou jede černý Volkswagen,“ vzpomínal na den svého uvěznění v dubnu 2022. Podobné situace se však podle něj opozičním politikům dějí v Moskvě běžně a on tak černému vozu nevěnoval příliš pozornosti.

Když ale přijel ke svému domu, uviděl, že kousek od vchodu stojí nákladní automobil. „Při zajetí za vrata domu jsem si všiml, že se vrata zavřela, a shlukli se kolem mě zakuklení policisté. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem v pasti.“

V dnešním Rusku je podle něj více politických vězňů než za Sovětského svazu. I proto je prý nutné, aby svět o těchto jednotlivcích věděl. „Jsou pak méně zastrašitelní,“ mluví z vlastní zkušenosti Kara-Murza.

Ve vězení po něm chtěli, aby podepsal žádost o milost, ve které měl přiznat svou vinu, uvedl Kara-Murza. „Řekl jsem jim, že to nepodepíšu,“ konstatoval.

Když ho vzbudili ve tři hodiny v noci, myslel si, že ho zabijí, popisoval průběh svého propuštění. „Když jsme sdíleli své zážitky v letadle, tři nebo čtyři další lidi (propuštění při výměně vězňů pozn. red.) si mysleli totéž,“ zavzpomínal. Nikdo podle něj nevysvětlil, co se děje a proč.

Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si na začátku srpna vyměnily v Turecku vězně. Mezi lidmi, které propustilo Rusko, byli dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se, mimo Kara-Murzy, týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku, a ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova.

Magnitského zákon je pro Kreml trnem v oku

Důvodem zatčení Kara-Murzy byla podle něj jeho práce na Magnitského zákonu. „V podstatě je za tím velmi jednoduchý a silný princip – uplatnění sankcí na přisluhovače režimu Vladimira Putina. Oni jsou zvyklí si nakrást v Rusku a pak to utratit někde na Západě, přitom však porušovali zákony platné ve většině demokratických zemí. Je tedy nutné jim zabránit ve využívání svých privilegií,“ věří opoziční politik.

Magnitského zákon je pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském, který obvinil skupinu vysokých ruských hodnostářů z miliardových machinací, přičemž byl následně v jednom z nejhorších ruských vězení Matrosskaja tišina 16. listopadu 2009 umučen k smrti. „Odhalil obrovské korupční chobotnice v Rusku a spolupracoval s Borisem Němcovem,“ zavzpomínal na právníka Kara-Murza.

Boris Němcov byl vlivný ruský politik a bývalý vicepremiér za vlády Borise Jelcina. Po nástupu Putina k moci jeho styl vládnutí silně kritizoval, přičemž byl v centru Moskvy 27. února 2015 zastřelen neznámým útočníkem.

Poslední rozhovor dal Němcov před svou smrtí rozhlasové stanici Echo Moskvy. Ve svém apelu volal po svobodných volbách, kritizoval státní propagandu, která se podle něj „prožrala do mysli Rusů“. „Když se moc koncentruje v rukou jediného člověka, který vládne navěky, všechno skončí naprostou katastrofou. Naprostou,“ řekl doslova. Zhruba dvě hodiny poté byl poblíž Kremlu zastřelen opakovanou palbou od dosud neznámého útočníka.

„Kreml má největší hrůzu z toho, že opozice bude mít přístup do médií ve svobodném světě,“ je přesvědčen Kara-Murza. „Pětadvacet let jsem dostal za pět veřejných projevů. Dva byly na podporu politických vězňů, dva proti válce na Ukrajině a jeden se týkal nelegálnosti, které se dopustil Putin při prodloužení prezidentské funkce,“ říká Kara-Murza s tím, že jeho práce na Magnitského zákoně byla nevysloveným obviněním.

„Vždycky jsem mluvil nahlas“

„Vždycky jsem zaujímal stanovisko, vždycky jsem mluvil nahlas a vždycky jsem vyzýval své spoluobčany, aby se postavili této diktatuře. Já jsem měl pocit, že tohle prostě musím dělat a dělat to z Ruska, ne ze vzdálené ciziny,“ říká bývalý politický vězeň s tím, že ani po plnohodnotné invazi na Ukrajinu ho nenapadlo z Ruska odejít.

„Statečný, otevřený a neúnavný obhájce svobody a demokracie v Rusku a osobní hrdina, jehož odvaha, nesobeckost a idealismus ve mně vzbuzují úctu,“ tak Kara-Murzu charakterizoval jeho zesnulý přítel, bývalý vlivný senátor a republikánský volební protikandidát Baracka Obamy John McCain. Přátelství mezi dvěma muži zašlo tak daleko, že McCain před smrtí v roce 2018 požádal právě Kara-Murzu, aby nesl jeho rakev.

„Rusko jsem opustit nechtěl, svou zemi miluji a myslím si, že moje země si zaslouží lepší budoucnost, než jakou jí poskytuje diktatura tohoto krvavého KGBáka (Putina – pozn. redakce),“ dodává Kara-Murza, mezi jehož předky byl nejeden zavražděný protikomunistický aktivista či politik.

Jeho otec Vladimir Alexejevič Kara-Murza (1959-2019) byl otevřeným kritikem Leonida Brežněva a stoupencem reforem Borise Jelcina. Rodokmen jeho otce se váže k lotyšskému revolucionáři Voldemaru Bisenieksovi (1884-1938) a prvnímu lotyšskému velvyslanci ve Velké Británii Georgsovi Bisenieksovi (1885-1941), kteří byli oba zavražděni sovětskou NKVD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...