Myslela jsem, že smrt židovských dětí je normální, vzpomínala v Osvětimi přeživší

Nahrávám video
Události: Vzpomínky na oběti masového vyvražďování
Zdroj: ČT24

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.

Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například polský prezident Andrzej Duda, britský král Karel III., český prezident Petr Pavel, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka,“ pronesl na úvod ceremoniálu osmadevadesátiletý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let. „Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily,“ podotkl Turski z pódia, v jehož těsné blízkosti organizátoři postavili německý nákladní vagon jako symbol transportů, které vozily Židy z ghett do táborů smrti.

Nahrávám video
Události: Osvětim jako jeden ze symbolů holocaustu
Zdroj: ČT24

„Myslela jsem, že je to tak normální, když jste židovským dítětem, že prostě musíte umřít. Ani jsem nevěděla, co to židovství je,“ vzpomínala na své dětské roky v Osvětimi Američanka narozená v Polsku Tova Friedmanová, která se osvobození tábora dočkala jako šestiletá. Líčila každodenní strach z toho, že po mnoha spoluvězních zavražděných nacisty přijde na řadu i ona, a popisovala, jak poslechla matku a dokázala se před dozorci ubránit slzám, které se jí draly do očí. Vyprávěla, jak neměla tušení o Varšavském povstání, vylodění spojenců v Normandii a o blížícím se obratu ve válce.

Nahrávám video
90′ ČT24: Historie osvobození Osvětimi
Zdroj: ČT24

Friedmanová uvedla, že datum osvobození Osvětimi 27. ledna slaví od té doby jako své narozeniny, protože se tehdy znovu narodila. „Osmdesát let po osvobození tábora se svět znovu ocitá v krizi,“ prohlásila s odkazem na strach, antisemitismus a extremismus, který se podle ní šíří nejen na Blízkém východě, ale i v dalších částech světa.

Stejně jako další řečníci varoval před šířením nenávistných názorů a antisemitismu i šéf Světového židovského kongresu Ronald Lauder. „Mladí lidé získávají většinu svých informací ze sociálních sítí a to je nebezpečné,“ varoval americký podnikatel a filantrop před nekritickým přejímáním manipulativních informací.

Nahrávám video
Připomínková akce k 80. výročí osvobození Osvětimi
Zdroj: ČT24

Přítomní státníci podle plánu organizátorů pouze naslouchali pamětníkům a nedošlo na žádné jejich projevy. V závěru více než dvouhodinového ceremoniálu, po modlitbách pronesených zástupci náboženství, od judaismu přes křesťanství po islám, se více než pět desítek státníků postupně poklonilo památce obětí a položilo svíčku před vagon symbolizující transporty. Ve chvíli, kdy takto vzdal hold ukrajinský prezident Zelenskyj, jehož země se téměř tři roky brání plnohodnotné ruské agresi, se z řad přeživších osvětimských vězňů ozval hlasitý potlesk.

Někteří politici se k odkazu Osvětimi a holocaustu vyjádřili již dříve v pondělí. Prezident Duda v táboře prohlásil, že „my Poláci, na jejichž území Němci tento koncentrační tábor postavili, jsme dnes strážci paměti“. Britský král uvedl, že připomínat si hrůzy minulosti je „zásadním úkolem“, který pomáhá „utvářet budoucnost“.

Akce se podle muzea v Osvětimi mělo účastnit i šedesát státních a mezinárodních organizací. Vzhledem k agresi proti Ukrajině nemělo zastoupení Rusko.

Německo na ceremoniálu vedle kancléře Scholze zastupuje i prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle agentury DPA je to poprvé, co na osvětimskou připomínku Berlín vyslal dvojici nevyšších představitelů. Tím podle DPA Německo dokládá, že nadále přijímá odpovědnost za zločiny někdejšího nacistického režimu i v době, kdy v zemi sílí krajní pravice, která je připomínat nechce.

„My v Německu nezapomínáme. Vzpomínky nekončí, a proto nekončí ani odpovědnost,“ uvedl ještě před připomínkovou akcí německý prezident.

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace: Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus
Zdroj: ČT24

V koncentračním táboře Osvětim-Březinka zahynulo mezi lety 1940 a 1945 podle odhadů víc než 1,1 milionu lidí. Většina z nich byli Židé, ale také Romové, sovětští váleční zajatci a další. V osvětimském táboře bylo vězněno i na padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc.

Osvětimský tábor osvobodili 27. ledna 1945 sovětští vojáci. Organizace spojených národů vyhlásila tento den v roce 2005 Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Mezinárodní den památky obětí holocaustu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...