Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.
Jak připomíná zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš, nově zvolený Bundestag je největším svobodně zvoleným parlamentem na světě. Nově v něm zasedá 736 zákonodárců, což je rovněž nejvíce v německé historii.
Nejsilnější klub budou mít ve Spolkovém sněmu sociální demokraté Olafa Scholze, již ve volbách zvítězili nad konzervativní unií CDU/CSU, kterou vedl Armin Laschet. Unie míří do opozice a s ní i dosavadní předseda Bundestagu a nejdéle sloužící poslanec Wolfgang Schäuble, jenž v poslaneckých lavicích zasedá od roku 1972. V čele sněmu jej vystřídala Bärbel Basová z SPD, kterou podpořily také další poslanecké frakce.
Potlesk pro Schäubleho
Schäuble, který ustavující zasedání jako nejdéle sloužící poslanec zahájil, se s předsednickou funkcí rozloučil projevem. „Jako poslanci máme všichni stejná práva, na což musí předseda dohlížet,“ připomněl. Uvedl také, že ve společnosti klesá ochota respektovat opačné názory a že debata na toto téma je úkolem parlamentu, protože ani jedna z názorových stran nemívá bezvýhradnou pravdu. Poslance zároveň vyzval, aby vždy měli na paměti společné blaho, nikoli jen zájmy jednotlivých skupin. Schäublemu se za jeho projev dostalo potlesku vstoje.
Pro Basovou hlasovalo 576 poslanců, proti jich bylo 90 a volby se zdrželo 58 přítomných zákonodárců. „Volbu s radostí od srdce přijímám,“ reagovala třiapadesátiletá Basová na výsledek hlasování, který Schäuble oznámil. Po sociální demokratce Annemarii Rengerové a Ritě Süssmuthové z konzervativní CDU je Basová třetí ženou, která Spolkový sněm vede.
Na AfD se při volbě místopředsedů nedostalo
Nový Spolkový sněm si následně zvolil místopředsedy, kterými se stali Yvonne Magwasová z CDU, sociální demokratka Aynan Özogüzová, liberál Wolfgang Kubicki, Claudia Rothová za Zelené a Petra Pauová z postkomunistické strany Levice. Kandidát protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Michael Kaufmann v hlasování neuspěl. Pro zvolení potřeboval nejméně 369 hlasů, dostal jich ale jen 118.
Na post místopředsedy má nárok každá z parlamentních stran. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, dosud ale nedokázala žádného svého kandidáta na místopředsedu prosadit, neboť s ní ostatní strany odmítají spolupracovat. Spolušéfka poslanecké frakce AfD Alice Weidelová nezvolení Kaufmanna označila za porušení demokratických zvyklostí. „Jsme nanejvýš rozzlobeni,“ řekla.
Kabinetu Merkelové vypršel mandát, na Kohlův rekord kancléřka zřejmě nedosáhne
Ustavujícím zasedáním formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která ale zemi nadále povede. Prezident Frank-Walter Steinmeier již Merkelovou požádal, aby funkci kancléřky až do jmenování nového kabinetu nadále zastávala. Takový postup je zavedený. Očekává se, že nový kancléř, kterým bude sociální demokrat Olaf Scholz, bude zvolen po Mikuláši.
Poslanec za Zelené Jürgen Trittin v rozhovoru se zahraničními korespondenty prohlásil, že Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen kancléřem 9. prosince. Tímto aktem pak definitivně skončí éra Merkelové, která kancléřský úřad zastávala šestnáct let. V zářijových volbách Merkelová již nekandidovala, protože chce odejít z politiky.
Merkelová tak pravděpodobně nepřekoná kancléřský rekord Helmuta Kohla, jenž Německo vedl 5870 dní. Tuto metu by kancléřka překonala až 19. prosince.
Shoda na daních, rozpor kvůli Nord Streamu 2
Strany, které jednají o koalici, tedy SPD, FDP a Zelení, hlásí rychlý postup v rokování o vládě. „V tuto chvíli je plán stanovený tak, že někdy v mikulášském týdnu by mohl jako kandidát na budoucího německého kancléře předstoupit před nový Spolkový sněm Olaf Scholz a velmi pravděpodobně získá většinu ve Spolkovém sněmu,“ komentuje korespondent ČT.
Takzvanému semaforu, jak se pravděpodobné budoucí německé vládní koalici přezdívá, se podařilo urovnat některé spory, například v otázce daní. Zatímco sociální demokraté a Zelení chtěli zvýšit daně pro nejbohatší Němce, liberálové z FDP chtěli daně snižovat. „Zdá se, že Německo nezažije v příštích letech vznik nového typu daní ani zvýšení sazeb dalších daní, ovšem nedojde ani ke snížení daní, jak si to přála FDP,“ popisuje Jonáš.
Upozorňuje zároveň, že například v otázce klimatické politiky je pro jednotlivé strany těžší kompromis najít a dosavadní proklamace jsou jen velmi vágní. Pravděpodobné koaliční partnery rozděluje kupříkladu otázka plynovodu Nord Stream 2.
„V současné době probíhá tvrdé jednání o tom, v jakém režimu a zda vůbec má tento plynovod fungovat, zda firma Gazprom bude moci být jak dodavatelem suroviny, tak provozovatelem sítě,“ vysvětluje zpravodaj ČT s tím, že zatímco SPD a FDP si přejí, aby plynovod začal rychle fungovat, Zelení si dovedou představit, že Nord Streamem 2 plyn vůbec putovat nebude.
